Pane Hadamcziku, v těchto dnech se vede diskuse o bezpečnostních opatřeních a omezeních, která by u nás měla začít znovu platit od 1. září v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru. Jak sledujete celou tu situaci – nejsou média i někteří politici až přehnaně úzkostliví?

Víte, lidé by asi ocenili, kdybych tady teď řekl, že je to všechno přehnané, ale já se opravdu musím zaštítit názory odborníků, kteří mají ty potřebné znalosti a informace. A věřím, že ta opatření svůj smysl mají. Každý lidský život je vzácný a hazardovat s ním, to by byla velká chyba.

Takže nesouhlasíte s kritikou opozice, která se už nejednou opřela do vládních opatření….

Já si rozhodně netroufám nějak negativně soudit lidi, kteří sedí na těch důležitých pozicích a mají na sobě už několik měsíců velkou zodpovědnost. A přestože teď hodně slýcháme negativní výroky třeba na adresu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, tak já myslím, že málokdo by ve skutečnosti chtěl teď být v jeho kůži. Mně je sympatický jak osobně, tak samozřejmě svou prací, kterou odvádí, protože vidím, že nesedí nikde pasivně na zadku, ale statečně se s tou situací pere.

Ti ministři před ním to měli každopádně mnohem jednodušší.

Navíc, kdyby se ta opatření zaváděla jenom u nás, tak bych třeba řekl – ano, je tady něco špatně, jenomže my přece dobře víme, že se tak děje prakticky na celém světě.

A opozice je tady od toho, aby kritizovala, tak to prostě je. Pokud lidé pak rozhodnou ve volbách jinak a to rozložení politických sil se změní, tak ta zodpovědnost přejde zase na ty, kteří jsou dnes nespokojení. V tuto chvíli ale neberu názory opozice příliš vážně.

Co tedy říkáte na ta stávající konkrétní opatření, která fungují v případě, že byť jen jeden člověk je pozitivní na covid-19 – to znamená povinná karanténa, trasování atd.?

Tak já myslím, že ta povinnost by se měla vztahovat jen na toho člověka, který je opravdu nemocný. A je to o zodpovědnosti každého z nás, proto bych v případě, že ten člověk vědomě šíří nakažlivou nemoc, neváhal sáhnout třeba i k vyššímu trestu, což je ostatně ustanoveno i v zákoně.

Rozhodně schvaluji, aby se co nejvíc hlídaly takové instituce, kde je hodně lidí a hodně oslabených lidí – jako jsou domovy důchodců nebo zdravotní střediska.