V České televizi působíte do roku 1969 a tak Vás zřejmě i Listopad 89 zastihl na půdě Ústřední redakce Televizních novin. Byl pro vás onen pátek 17. listopadu velkým překvapením? A vzpomenete si, co jste ten den večer dělal?

Ten den jsem jel na reportáž z házené do Chebu. Večer jsme sledovali zpravodajství z Prahy v chebské restauraci, která byla stejně jako my zděšená. Druhý den, ihned po skončení utkání, jsme pospíchali do Prahy a tam už jsem v Hlavní redakci tělovýchovy a sportu (dnešní Redakce sportu) chystali i naše příspěvky do vysílání.

Jistě jste nezapomněl na legendární listopadové "televizní garáže", v nichž zaměstnanci ČST protestovali proti tehdejšímu zpravodajství, v němž se ještě několik dní po 17. listopadu míhal prezident Gustáv Husák, ale o tom, co se děje na Václavském náměstí, tam nebyla téměř ani zmínka. Jak jste tu situaci vnímal?

V té době jsem byl pouhý externista a do garáží jsem tedy nechodil.

Byly krátce po 17. listopadu velké tlaky ze strany ÚV KSČ na vedení zpravodajství? Já si vzpomínám na to, že v týdnu od 20. listopadu 1989 byla hlavní budova Kavčích hor obsazena vojáky, Lidové milice se "utábořily" přímo u hudebního Studia A...prostě nebyla to žádná sranda...

V Hlavní redakci tělovýchovy a sportu to mělo zajímavý dopad, u kterého jsem byl. Na základě "povolávacího rozkazu" byli členové Lidových milicí z HRTM vyzváni k účasti na potlačení revoluce. Byli čtyři - tři se cukali, čtvrtý řekl ihned, že nikam nepůjde! Kupodivu to prošlo, asi i proto, že milice na Václavák nevyrazily!