„Auditní zpráva Evropské komise vyvolala velký rozruch, za kterým bych ale viděl hlavně zbožné přání opozice, že jde o konec Andreje Babiše a ANO. Připadá mi, že někdo dělá účet bez hostinského. Ze zkušenosti vím, že nic se nejí tak horké, jak se uvaří, a proto si musíme počkat na finální zprávu Evropské komise po vyjádření stanovisek odpovědných orgánů České republiky. Finální zpráva se může od tohoto návrhu ještě velmi lišit,“ napsal jste na Facebooku začátkem června. Za konec Andreje Babiše a hnutí ANO mnozí jejich oponenti považovali i případné trestní stíhání pana premiéra v kauze Čapí hnízdo. Nyní však přichází zpráva, že státní zástupce Šaroch navrhl toto trestní stíhání zastavit, alespoň to tvrdil Deník N. Jak se na tento nový vývoj díváte?

Když státní zástupce Šaroch zastavil trestní stíhání u pana prvního místopředsedy Faltýnka, pokračování stíhání u pana premiéra odůvodnil tím, že ještě požádal policii o předložení dalších důkazů. Rozhodně tedy nemůže být řeč o náhlé změně postoje, jak nám servírují některé sdělovací prostředky, ale jde o důkladné vyhodnocení důkazního břemene státním zástupcem Šarochem. Některá média a členové opozice Andreje Babiše už dávno odsoudili a nezávislost justice, po které tolik volali, jim najednou vadí. Když nejsou schopni ANO politicky porazit ve volbách, nejraději by premiéra viděli ve vězení.

V návrhu státního zástupce Šarocha vidím naději, že se konečně přestaneme zabývat touto uměle vytvořenou pseudokauzou, která zatěžuje práci vlády a Sněmovny. Doufám, že se již konečně budeme moci plně zaměřit na přijímání zákonů, které tato země nutně potřebuje.

Do kauzy Čapí hnízdo vložili odpůrci premiéra mnoho energie, myslíte, že se s případným koncem této kauzy smíří? Třeba demonstranti z Milionu chvilek?

Předpokládám, že se s tím nesmíří a budou hledat další záminky a důvody, proč svolávat demonstrace. Ale pokud bude trestní stíhání definitivně zastaveno, jedna z pohnutek zmizí, ale tito lidé si jistě nějaký důvod najdou.

Vy jste byl dříve členem TOP 09, kde se schyluje k souboji o post předsedy. V minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste vysvětloval, že jste do topky vstupoval s tím, že se budete podílet na tom, aby to byla strana pro venkov, ale že se z ní stala strana městských liberálů. Kandidát na předsedu Tomáš Czernin uvádí, že je venkovský člověk a topka by se měla vrátit ke svým konzervativním kořenům. Je to podle vás vůbec možné a reálné? A nesrazí pro voliče méně známý předseda či předsedkyně (v porovnání oproti Schwarzenbergovi, Kalouskovi i Pospíšilovi) pro topku důležitá procenta dolů?

Konkrétní kandidáty na předsedu TOP 09 mi nepřísluší komentovat. Při svém vzniku v roce 2009 se TOP 09 obrátila na konzervativní venkovské voliče a část těchto voličů jí dala důvěru. Potom však se v rámci vládního angažmá TOP 09 k venkovu obrátila zády a zvolila roli reformních bouráků a svými kroky venkovu vůbec nepomáhala. Konzervativní politika pro venkov je mravenčí práce a běh na dlouhou trať. V tom se venkov od měst zásadně liší. Role reformních bouráků se lépe prodává ve městech než na venkově. Teď když je nejhůř a ubývají voliči, TOP 09 opět hledá podporu na venkově. Venkovský volič ale není hloupý a má dobrou paměť.

U nás se v poslední době mluví o katastrofě jménem kůrovec. Je jeho příčinou hlavně sucho? Nebo svoji roli hrály i takzvané bezzásahové zóny, kde se les nechává volně napospas přírodě bez zásahu člověka? A dá se tento boj vyhrát?

Celou situaci s kůrovcem je nutné vnímat s pokorou. Skutečnost, že složení porostů a stav našich lesů není ideální, víme již dlouho. Problém špatného druhového složení lesa je věc stará 100 let, ale za posledních 20 až 30 let jsme promarnili možnost s tím něco dělat. Já bych celou situaci přirovnal k protipovodňovým opatřením. Než přišly povodně, nikdo se protipovodňovými opatřeními nechtěl zabývat a ze svého působení vím, jak složité bylo zajistit pro takové projekty financování. Po katastrofálních povodních se situace obrátila a výstavba takových opatření se stala prioritou.

S lesy by to mohlo být podobné a je zde naděje, že v České republice budou zdravé a silné lesy, avšak s výrazně jinou druhovou skladbou. Bohužel obnova lesa je běh na dlouhou trať a bude to trvat dvě až tři generace. Až půjdou dnešní třicátníci do důchodu, bude les vypadat trochu jinak, než ho známe dnes. 

Ze západní Evropy k nám přichází trend boje proti klimatické změně pod praporem švédské dívky Grety Thunbergové. Jak se na toto ekologické hnutí díváte? Jde ochrana životního prostředí z pohledu evropského opravdu tím správným směrem?

Péče o životní prostředí je důležitá a klimatické změny a jejich projevy jsou objektivně problém. Evropa je hnací silou v boji proti klimatické změně, ale některé snahy se mohou zdát přehnané. V Evropě a v České republice oceňujeme opatření na omezení emisí a snahy o zlepšování stavu ovzduší, protože chceme žít v čistém prostředí. Je ale nutné si uvědomit, že pokud v této snaze zůstane Evropa osamocena, zatímco v Asii, Americe nebo Africe si s emisemi hlavu nelámou, pak je to celé přinejmenším diskutabilní. Všechny kontinenty musejí táhnout za jeden provaz, aby taková snaha měla úspěch, osamocenou Evropu takový přístup může spíše oslabit.

Co se týče zemědělské půdy, s ohledem na přemnoženého hraboše se letos v létě diskutovalo o používání jedů v krajině. Jaký je váš názor?

Hraboš se přemnožil, ale plošné používání chemických prostředků budí obavy. Určitě lze uvažovat o aplikaci prostředku Stutox II v jednotlivých katastrech s nejkritičtějším výskytem, ale nelze to udělat na územích přesahujících i území okresů. Proti hrabošovi je nutné použít více druhů opatření, pouze přirození predátoři nestačí, ale je nutné používat i vhodná agrotechnická opatření. Pokud tak nečiníme, dlouhodobě připravujeme hrabošovi ideální podmínky k životu a důsledky pak vidíme.