Na následky bouře s kroupami a tornádem, která v noci na pátek zasáhla zejména Břeclavsko a Hodonínsko, zemřelo nejméně pět lidí. V nemocnicích ošetřili zatím přes 150 zraněných, živel způsobil i velké materiální škody. Ty se podle prvotních odhadů vyšplhají do stovek milionů korun. Živel přeměnil oblasti nejničivěji zasažené doslova v měsíční krajinu. Další problémy ohlásilo i Lounsko.

Klimatolog Václav Cílek k tomu říká: „Je to sice neobvyklý jev, ale lokální tornáda už se několikrát prohnala v oblastech lesů nebo nezastavěných ploch. Bylo jen otázkou času, kdy to postihne také lidská obydlí. Zastavěná plocha u nás tvoří zhruba 10 procent z celkové rozlohy. Dřív tato plocha činila daleko menší podíl, proto jsou také málokdy zaznamenána v historických análech.“

Takže tím nejste vůbec zaskočen, co se stalo?

To určitě ne, takhle bych to neřekl. Naopak. Já nepamatuji za posledních několik desítek let, že by tornádo mělo tak ničivou sílu. Jde tedy o zcela mimořádnou záležitost.

Tak ničivé tornádo Česko nepamatuje. Podle meteorologů mohlo mít sílu až F4, což by znamenalo nejsilnější bouři tohoto typu v moderních dějinách našich zemí. Můžeme vysvětlit, jak vůbec tento meteorologický jev, tento živel vzniká?

Tornáda vznikají zpravidla nebo většinou tam, kde se potkají dvě masy vzduchu o výrazně rozdílné teplotě. Těch rozhraní máme v té krajině velké množství, i když si to ani neuvědomujeme. Typický je například dejme tomu rybník, který má relativně studenou vodu, a zem, která je naopak relativně horká. Pokud přijdou do kontaktu, může to něco podobného způsobit.

Můžeme to nějak aplikovat i na události, ke kterým včera došlo na jižní Moravě?

Já si rozhodně netroufnu to konkretizovat, můžu říci jeden možný výklad. Ta země, tedy zemský povrch, je po těch vysokých teplotách ještě přehřátý. A je tu velký rozdíl mezi teplotou toho povrchu a teplotou studeného vzduchu. A teď si představte, že Země se pochopitelně otáčí, takže je to něco podobného jako dým z cigarety, kdy v tom finálním období dochází ke vzniku víru a v tom trychtýři, který se utvoří shora a razí si cestu prostorem, tam vznikají ty největší škody. Jsou mimochodem známy i početné ukázky síly těch tornád; když takový jev doslova vycucne třeba rybník, tak pak se z rybníka přenese o velký kus dál třeba opravdu doslova déšť žab. Tyto deště jsou skutečně historicky zaznamenány, to není nic nového.