Dlouhodobě pracujete na „vizi, kterou potřebujeme“. V tomto kontextu, jak se díváte na strategii české ekonomiky a vizi těch, kteří hospodářsky zatím ovlivňuji naši zem?

V prosinci tomu budou dva roky, kdy jsme s několika přáteli začali vizi systematicky vytvářet. Bylo nutné udělat si představu o její struktuře, ujasnit si, na co navázat, zpracovat stručnou verzi apod. Za velký úspěch považuji nedávné vydání monografie k metodologické roli vize v oblasti společenských věd, je veřejně přístupná.

Jedním z důvodů, který nás vedl k tomu, že jsme na ní urychlili práce, byl Jurečkův fatální obrat, kterým „odtroubil“ cestu stabilizace systému penzijního pojištění formou zvýšení individuální zainteresovanosti na prodloužení doby výdělečného uplatnění. Ukazuje se, že bez komplexního vidění, bez pochopení toho, jak jsou problémy, a to nejen ekonomické, vzájemně provázány, nelze udělat pro naši zemi nic užitečného.

V případě této vlády je to však ještě horší. Je to soubor vybraných a upravených morálně i intelektuálně vyprázdněných jedinců, kteří se nechají řídit pokyny cizí moci. A ani nejsou schopni dohlédnout důsledky svého konání. V případě již zmíněného Jurečky jsem doufal, že dokáže více vzdorovat tlaku globální moci. Připomenu, jak tato moc funguje.

Každý může model porovnat s realitou. Tato vláda dokonce ignoruje i pohled nejlepších odborníků, které dala do svého týmu, například Daniela Prokopa, který napsal k řešení penzijní problematiky vynikající článek a podpořil původní Jurečkův názor z doby před jeho nešťastným obratem.

Veřejnost to tak nevnímá, resp. mediální mainstream to přechází bez povšimnutí, ale vývoj názorů na akademické půdě hraje velmi důležitou roli. Už i mladším akademikům dochází, že je něco divného na tom, kdo dělá v akademickém prostředí kariéru, a to nejen akademickou (příklady asi není nutné jmenovat), a kdo má problémy. Až příliš to připomíná atmosféru normalizace poté, co se tehdejší Československo dostalo pod nadvládu cizí moci. Mnozí z perspektivních mladých proto udržují s akademickou půdou pracovní kontakt, ale existenčně se zabezpečují mimo ni. Z toto nadhledu pak ještě přesněji začínají chápat, o co jde.

Jak hodnotíte změny v posledních měsících na evropské úrovni v ekonomickém kontextu dění na Východě a Západě? Co je klíčové?

Změny více či méně souvisely s velmi významnou rolí, kterou hraje právě v těchto dnech rozšíření BRICS. Uvidíme, jaká bude konečná podoba a jak se uskupení vypořádá s odpoutáním od dolaru. S tím bude souviset dynamika změn, ke kterým bude docházet výrazným zužováním prostoru, do kterého lze exportovat inflaci způsobenou emitováním nekrytého dolaru. Je nutné si uvědomovat, že k vývozu inflace z USA, resp. k jejímu „rozvozu“ do celého světa, byla nutná dominantní geopolitická moc, která byla kupována právě z prostředků získaných emitováním ničím nekrytého dolaru.

Za nic bylo možné koupit vše, včetně lidských duší některých osob. Jedno souviselo s druhým. To už ve stávající míře nebude dále možné a vyvolá to určité turbulence. Doufejme, že převáží rozum a schopnost projít složitým obdobím bez drastických dopadů, které by mohly vést až k zániku lidské civilizace. Největším nebezpečím jsou dnes ti, kteří kvůli své kariéře, kvůli snaze „zalíbit se“ hrotí situaci a stupňují konflikty do krajnosti.

Vašim zásadním tématem je i důchodová reforma. Máte jasný projekt, jak to udělat, aby se předešlo všem problémům, které si v tuto chvíli v souvislosti se stárnutím populace dokážeme představit? A s tím souvisí také otázka, jak reflektujete vládní návrhy ministra Jurečky?

Začnu od konce. Jurečka už je jiný Jurečka, než byl před rokem. S tím se ovšem musí vyrovnat sám. Pokud bych měl dát nějaká konkrétní doporučení:

1. Veřejně a to i prostřednictvím mediálního mainstreamu či na odborných fórech projednat cestu k co nejrychlejšímu sladění našeho systému průběžného penzijního pojištění se současným rakouským.

2. Poskytnout určitý prostor pro alternativní pohled, který říká, že k tomu, abychom prošli obdobím nepříznivého demografického vývoje v létech 2035-50, stačí, když vytvoříme dostatečně motivující prostředí k dobrovolnému individuálnímu prodloužení doby výdělečného uplatnění člověka.

3. Veřejně bude deklarováno, které zásady průběžného penzijního systému jsou neporušitelné, které jsou součástí základní společenské smlouvy. To třetí je mimořádně důležité, protože stávající vláda podlomila svými kroky důvěru v penzijní systém a nyní se jí to vrací tím, že má problém s jeho příjmovou stránkou. Je to jeden z typických projevů toho, že ji tvoří morálně i intelektuálně vyprázdnění jedinci, kteří se nechají řídit pokyny cizí moci, která nám škodí. Mj. – pokud by si akademická půda plnila svou roli, nedostali bychom se do současné situace.