V našich médiích slýcháme o velkých protestech v Polsku, především ve Varšavě. Jaká je tam situace a proti komu se vlastně protestovalo?

V uplynulých týdnech sledujeme naštěstí lepší situaci a ochlazení emocí. Opozice pochopila, že strana Právo a Spravedlnost má silnou legitimitu pro vládnutí po celé funkční období a nějaké abstraktní protesty – typu několikahodinového okupování Sejmu – se v průběhu času stávají groteskní, a nakonec se obrátí proti opozici. Lidé vidí, že namísto práce v parlamentu, dva ze čtyř opozičních uskupení preferují protestovat a neustále organizovat happeningy. Jsou to, bez pochybností, protesty proti současné vládě, proti vládnoucí straně.

Velká část opozice se nemůže smířit s tím, že již nevládne, ale že jejich nástupci se s vládnutím vypořádávají velmi dobře – čímž získávají uznání velké části společnosti. Víme tedy už, proti komu tyto protesty jsou, zatímco těžší je odpovědět na otázku, proti čemu. Nikdo přece neuvěří, že tak radikální reakce opozice vychází, přiznejme si to, z nešťastného návrhu Maršálka Sejmu souvisejícího s omezením možnosti pobývání novinářů v parlamentu. Strana Právo a spravedlnost se naštěstí rychle stáhla z prosazování této myšlenky, ale opozice stále vynalézala nové abstraktní důvody, pouze proto, aby ospravedlnila okupování parlamentu.

Není to jakýsi pokus o „polský Majdan“?

Já nejsem schopen říci, zda tyto události byly v předstihu plánovány a zda za nimi staly osoby plánující nezodpovědné vyvolání nějakých krvavých událostí „polského Majdanu“ či něčeho podobného, nebo zda to byla spíše otázka vzniku určité náhodné situace. Jednám jsem si ale jist – účastníci těchto akcí ze strany radikální polské opozice chtěli z této situace vyzískat politický kapitál, ale především chtěli způsobit svržení vlády, a je také možné, že i předčasné volby.

Polsko je „zlobivé dítko“ EU, udržuje nadstandartní vztahy s USA a všemožně brojí proti Rusku. Je toto klišé pravdou?

Myslím, že je to o dost složitější. Polsko se určitě vyznačuje dosti úzkými – na evropskou zemi – vztahy se Spojenými státy, a je to tak po řadu let. Ale tyto dobré vztahy vycházejí z dbalého a vážného přístupu polské účasti v projektu NATO. Mějme na paměti, že naše přítomnost v NATO je zájmem polského státu po mnoho let, bez ohledu na to, zda v Polsku vládne pravice nebo levice nebo centristické uskupení. To přináší dobré ovoce, jako například účinky loňského summitu NATO ve Varšavě, na jejichž základě došlo k posílení východního křídla NATO a k většímu počtu amerických vojáků umístěných v Polsku.

A teď k otázce, zda jsme zlobivým dítětem Evropské unie... Tak já bych to takhle neřekl, i když se samozřejmě odlišujeme tím, že zdůrazňujeme význam Visegrádské skupiny, hovoříme o potřebě zásadních změn v samotné EU, varujeme před politikou Ruska. Další věcí je to, že opozice a její komentáře působí tak, že na Polsko je v EU špatně nahlíženo, že současná vláda je marginalizována. To není pravda. Pane redaktore, hovoříme přece několik dnů po proslovu polského ministra zahraničních věcí v našem parlamentu. Když ministr Waszczykowski nastiňoval směry polské zahraniční politiky, zdůrazňoval naší úzkou spolupráci s Německem, hlavním hráčem EU. Ve stejnou dobu probíhala úspěšná návštěva kancléřky Merkelové v Polsku, která se setkala s paní premiérkou Beatou Szydłovou, s prezidentem Andrzejem Dudou, s prezidentem Jaroslawem Kaczyńským, s lídry opozice Grzegorzem Schetynou a Władysławem Kosiniakem-Kamyszem. Byla to úspěšná a partnerská setkání a paní kancléřka nenavazovala na špatné vyjadřování se polské vlády v rámci Evropské unie, dokonce ani neuváděla, že spatřuje jakési ohrožení pro polskou demokracii, o kterém tak často hovoří současná opozice.

Jaký byl minulý rok v Polsku? Jaké nejvýznamnější zákony byly přijaty, co zemi čeká v nejbližším období?

Rok 2016  byl pro Polsko velmi intenzivní. Hodně změn proběhlo třeba v polské sociální politice, programy 500 Plus (příspěvek 500 zlotých měsíčně na každé dítě – mimořádně úspěšný program, do kterého se hned po vyhlášení přihlásily tisíce žen, pozn. red.) a Ubytování Plus (podpora bezúročných půjček apod.) pomáhají obnovit materiální důstojnost v mnohých polských rodinách, a jejich pozitivní vliv na vývoj demografie byl překvapením i pro zástupce vlády.

Z mnoha uskutečněných změn bych chtěl zdůraznit především dvě, také proto, že v roce 2017 budeme vidět jejich skutečné pokračování. Prvním tématem je reforma soudnictví. Sledujeme nejen posílení účinného boje proti zločinu a korupci, ale také reformu samotného soudnictví, obnovení určitého společenského dohledu nad soudy, projednávání tématu odpovědnosti soudců a dalších zástupců v soudnictví, skutečné utěsňování finančního systému, aby se zabránilo skandálním finančním podvodům souvisejícím s DPH. Samozřejmě to je jen začátek těchto změn a já pevně věřím, že rok 2017 přinese velký pokrok v tomto ohledu.

Obdobně to platí i pro druhou věc, o které se chci zmínit – je to hospodářská politika státu, a jedná se zejména o tzv. plán místopředsedy vlády Mateusze Morawieckého. Rok 2016 sloužil k určité specifikaci toho plánu, především k vybalancování mezi skutečnou sociální politikou státu a pomocí pro podnikatele, k rozvoji podnikání, vědy, inovací, průmyslu. Rok 2017 přináší již první konkrétní právní předpisy v této oblasti, ale samozřejmě, vzhledem k tomu, jak složitá tato záležitost je, těchto zákonů bude mnohem více. Avšak já jsem optimistický s ohledem na dobré výsledky vstupu těchto změn v platnost.