Již několik týdnu probíhají v USA protesty hnutí Black Lives Matter. Dochází k tvrdým střetům mezi demonstranty a policií, jsou i rozbíjeny výlohy či zapalována auta. Co na současné dění v USA říkáte?

Necítím se být odborníkem na USA ani na poslední události, které se ve Spojených státech dějí. Jen doufám, že se situace brzy uklidní a vše dobře dopadne.

Odnášejí to i sochy. V USA například Kryštofa Kolumba, v Londýně a bohužel i v Praze Winstona Churchilla. Co si o tom myslíte?

Poničení sochy sira Winstona Churchilla v Praze se mi hrubě nelíbí a osobně se mě dotýká. Vzpomínám, jak v roce 1999 byla socha odhalena za přítomnosti bývalé premiérky Margaret Thatcherové, která kvůli tomu do Prahy přijela. Jak Winstona Churchilla, tak Margaret Thatcherovou osobně považuji za nejvýznamnější politiky 20. století, kteří si zaslouží naši úctu, a nikoliv sprejem napsaná hanlivá hesla.

Premiér Andrej Babiš je kritický ke kritériím, která mají rozdělit 750 miliard eur na pomoc zemím postiženým koronavirem. Chtěl by, aby se při výpočtu výše částky, kterou jednotlivé státy musejí poslat na pomoc ostatním, používal místo HDP raději HND, tedy suma bez dividend, které „odtečou“ do zahraničí. Byla by to změna k lepšímu? Údajně na tom panuje shoda v rámci V4. Domníváte se, že taková změna může projít?

Pan premiér jasně a důsledně hájí zájmy České republiky. Pokud máme ve vlastnické struktuře našich firem velké množství cizího kapitálu, pak by pochopitelně byla lepší vypovídací hodnota hrubý národní důchod než hrubý domácí produkt. V podobné situaci jako my jsou i Slováci, Poláci nebo Maďaři, proto dosáhnout dohody bude snazší než se západoevropskými zeměmi, kam naopak dividendy spíše přicházejí. Prosadit tuto změnu metodiky jistě nebude lehké, ale zkusit se to musí.

V poslední době se stále více mluví o soběstačnosti. Je reálné, abychom se – vzhledem k současnému stavu věcí – mohli stát soběstačnou zemí v některých oblastech průmyslu a zemědělství? A je tento záměr prosaditelný?

Pro malou otevřenou ekonomiku jakou má Česká republika, může být dosažení soběstačnosti někdy složité. To platí zejména o průmyslu, kdy určité segmenty nevyrábíme, nebo by jejich výroba nebyla ekonomicky únosná. V takových odvětvích je mezinárodní dělba práce jediná možnost k udržení konkurenceschopnosti.

V zemědělství je situace odlišná. Jednak jde o zabezpečení potravin jako základní lidské potřeby, ale také o nutnost zajištění zaměstnanosti na venkově. Zde platí, že to, co jsme schopni si vyrobit sami, to bychom měli podporovat, a méně takové komodity dovážet. V oblasti zemědělství jsem ohledně zlepšení soběstačnosti optimista.