Budete smutný, když se v Poslanecké sněmovně nebude prodávat alkohol?
Já osobně vůbec ne. Mohu odpřísáhnout, že jsem si tam nikdy žádný tvrdý alkohol nekoupil, ani ho vlastně nemám moc rád. Že si ale člověk dá skleničku vína nebo pivo, zvlášť když tady sedí do pozdních nočních hodin, to mi přijde docela logické. Když jsem do politiky vstupoval, obecně jsem si zakázal být příznivcem planých populistických gest. A toto je přesně ten případ. Máme tady desítky jiných věcí, které nás trápí. Návrh nepodporuju a kriticky se dívám i na rozhodnutí pana Hamáčka, který se tomu podvolil. Nikdy jsem ve sněmovně nezažil nikoho opilého tak, že by nebyl schopen výkonu úřadu.

Změnila se nějak po posledních volbách politická kultura?
Zatím ne. Je to nyní těžké soudit. Noví kolegové jsou plni entusiasmu. Ukáže se nejdřív po roce, co to konkrétně znamená být poslancem a že to není jen o mačkání tlačítek ve sněmovně, ale hlavně o práci ve výborech, kde mnozí z nich často absentují. Někteří mají možná dojem, že jsou vyvolení k tomu, aby ukázali, co ve správě veřejných věcí dovedou. Budu jim v tom držet palce a uvidíme.

K moci se dostali lidé kolem pana Babiše, kteří slibovali, že bude všechno jinak. Je něco jinak?
Ve sněmovně teď například leží návrh novely jednacího řádu, aby každý z poslanců mohl vystoupit k jednomu bodu maximálně dvakrát na deset minut. Na první poslech to zní možná logicky, jenže když se podíváte, jak se někdy parlamentní debata vyvíjí, kdy poslanec musí reagovat nejen faktickou poznámkou, je jasné, že je to nesmysl. Já jsem tento návrh nepodepsal a jsem k tomu kritický i přesto, že jej podepsali někteří kolegové z TOP 09. Je to podle mě snaha, jak umlčet opozici a nahrát vládě k rychlejšímu ovládnutí sněmovny. Jsem proti tomu, aby se vytvořila jakási kasta poslanců s přednostním právem, kteří si mohou žvanit, jak chtějí. Mandát, který získal každý z dvou set poslanců, má stejnou hodnotu a zastupuje obdobný počet občanů.

Jak jste klidný před evropskými volbami?
Jsem klidný. Každé volby jsou jistým vypětím, ale já je spíš chápu jako soutěž o to, jaký názor získá větší váhu. V evropských volbách chci prezentovat jasné ano Evropě, na druhou stranu si ale EU nepředstavujme jako snovou Popelku bez vad. Má mnohé vady a zkušenost ve sněmovně mi ukázala, že je spousta věcí, které už nemůžeme nijak ovlivnit. Jsou přijímána zásadní rozhodnutí v Bruselu a tady už si můžete jen stýskat. Musíme být velmi kritičtí. Chtěl bych usilovat o to, aby se v Bruselu více ctily zásady subsidiarity – tedy, aby evropské orgány zasahovaly pouze tam, kde by to skutečně mělo významný nadnárodní přesah, nebo bylo patrné, že si s tím jednotlivé státy neporadí samy.