Kvůli kauze s prázdnými byty v Praze byli Piráti napadáni politickými soupeři i částí médií. Občas zaznívalo, že Piráti jsou komunisté. Co k tomu říci? A co na fakt, že vás sice kritizují, ale jako řešení nabízejí pouze výstavbu nových bytů, které jsou ale drahé a může si je dovolit jen někdo?

Tento nesmysl, bohužel, vytvořil z neznalosti pan předseda TOP 09 Pospíšil, který zároveň vede jejich kandidátku do Evropského parlamentu. Já jsem mu záhy psal, aby se prvně informoval. O setkání s ním usiloval i místopředseda Pirátů Ferjenčík, kterého však pan Pospíšil ignoroval. Nálepkování a strašení ve chvíli, kdy jsme řešili pouhý podklad pro další širokou debatu, mě osobně unavuje a brání konstruktivnímu dialogu. V posledních volbách Piráty volilo dle veřejně dostupných dat asi 170 000 bývalých voličů TOP 09 a asi 80 000 bývalých voličů ODS. Nepředpokládám, že to byli lidé, kteří by volili komunisty, takže tato nálepka patrně nezafunguje, a je to jen pokus zvrátit trend.

Obecně, jak se Piráti dívají na tu dělící linii mezi volnou soutěží a regulací. V čem je vhodnější nechat volnost, v čem naopak regulovat?

Důležité je si uvědomit, že nežijeme v bezpráví a běžný život i podnikání podléhá regulacím českými zákony. Někdy je to ku prospěchu věci, jindy je to zbytečné, nebo dokonce škodlivé. Mezi přílišnou a nemístnou regulací a naopak kovbojským právem silnějšího je třeba hledat zdravou vyváženost. Nejsme přátelé dogmat.

V některých pro občany a společnost klíčových oblastech stát garantuje speciální prostředí. Týká se to například energií a vody, ale i dopravy, vzdělání, zdravotních služeb či bydlení. Stát by měl garantovat občanům adekvátní standard a zároveň se snažit patřičně stimulovat trh, aby v něm probíhala zdravá soutěž, která tlačí na vysokou kvalitu poskytovaných služeb. Důležité je chránit zdraví občanů, řešit problematiku znečištění životního prostředí, vzduchu a vody. Nikdo z nás nechce jíst zkažené maso, pesticidy ošetřované ovoce a zeleninu, pít chemické limonády, léčit se zastaralými léky.

Úkolem politika je měřit komerčním subjektům rovným dílem a v základních věcech, jako je bydlení, zdravotní péče či vzdělávání, umožnit státu konkurovat cenou a kvalitou soukromému sektoru.