K nečekané krizové situaci, se kterou nepočítal žádný protipovodňový plán, došlo v pondělí dopoledne v Ostravě, když se u soutoku Odry a Opavy protrhla říční hráz tvořící břeh a voda z obou řek teče do města a zaplavuje další a další ulice. Máte nějaké poznatky od tamních zasahujících hasičů a dalších záchranářů?
Máme především informace z Olomouckého kraje ohledně dění v Šumperku nebo v Jeseníkách, nyní i čerstvé informace z Ostravska. Evidentní je, že už se nebudou stačit točit hasiči v těch odřadech, a tak musí být jejich stavy posíleny. Na Ostravsko už zamířily odřady posil z Plzeňského kraje a z Karlovarského kraje.
Všichni sledujeme ve zpravodajství záchranáře v akci; málokoho však napadne, kdy si mohou dopřát odpočinek k nabrání sil?
Většinou to probíhá tak, že v místech zásahu jsou prostory, kde si hasiči mohou odpočinout. V podstatě je to kdekoli, kde si pro odpočinek ustelete, jakýkoli prostor, kde budete mít klid, vydýcháte se, lehnete si třeba i na zem, někde v rohu se stočíte, abyste si odpočinul. Tak to je, to prostě k té práci patří.
Zaregistroval jste od hasičů stížnosti na něco, co jim komplikuje práci?
Příslušníci záchranných složek si většinou během takových akcí na nic nestěžují. Jsou zvyklí pracovat ve ztížených podmínkách. Co jim ale vadí, je to, že spousta lidí nerespektuje pokyny, aby nejezdili po divoké vodě nebo aby si z těch mimořádných událostí nedělali zábavu. Protože kvůli takto neukázněným lidem potom hasiči dělají spoustu zbytečné práce navíc a mohou chybět tam, kde by byli víc potřeba, například při evakuacích.
Tady je vždy namístě výzva lidem, ať více respektují záchranné složky, protože záchranářů skutečně není mnoho a pak musejí zasahovat kvůli někomu, kdo si chce na vodě zasurfovat. Než ho potom vytáhnou, ztratí síly, které by mohli využít někde úplně jinde. Ale jinak si záchranáři asi na nic stěžovat nebudou. Většinou jejich práce běží samospádem a jsou na ni zvyklí.
Psali jsme:
Jsou imunní vůči tomu, co se děje ve veřejném prostoru, kdy se místo nich chlubí politici, jak zvládají povodně?
Jestli se politici chlubí systémem, jak se to díky němu zvládá, tak je to díky tomu, jak perfektně je nastavený. Záchranáři jsou zvyklí s materiálem, co mají, záchranné akce zabezpečit. Až pak, když už dojde po těch živelních katastrofách k nějakému vyhodnocení, tak řeknou: „Mohli jste nám koupit takovou techniku, ale nebyly na to peníze, ale byla by zapotřebí.“ Ale to leda až potom. V průběhu záchranářských prací si na nic nestěžují, pracují s tím, co mají.
Dá se tedy mluvit o dvou hlavních pilířích při živelních katastrofách – nastaveném systému a obětavosti lidí, kteří jeho úkoly plní?
Je to tak. Buďme rádi za systém, jaký máme, a že to máme v rámci hasičů i policie takto perfektně nastavené a že jeho složky spolupracují tak, aby to všechno klapalo jako na drátkách. To je velká výhoda.
A také to je o těch lidech, které tam máme. Spousta záchranářů jsou lidé, co to dělají srdcem. Systém je nějak nastaven a lidé jsou připraveni a přizpůsobeni na to, pracovat v těch náročných podmínkách. A jestli nám politici usnadní práci, že koupí lepší techniku, lepší vybavení, tak jenom lépe. Ale jinak hasiči i policie jsou schopni pracovat s tím, co mají. Je to o jejich přístupu a obětavosti. Právě takový člověk u bezpečnostních sborů musí být, že ví, když je nejhůř, jak má pomoct. Všichni to tak mají nastavené, že nekoukají na únavu, na čas. Berou to tak, že se musí vyřešit krizová situace. Teprve po jejím vyřešení přicházejí na pořad otázky, co by bylo zapotřebí vylepšit.
Ale není to úplně přičiněním nynější vlády, protože to jsou dlouhodobé záležitosti, dlouhodobé plánování. Některá nastavení záchranného systému byla přijata už dávno, před deseti, patnácti lety, po zkušenostech z různých povodní. Takže současná vláda už jenom čerpá z toho, co má IZS dávno najeté.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Aktuální vládní garnitura by se tedy měla starat především o co nejlepší podmínky pro práci příslušníků bezpečnostních sborů. Přitom právě v pondělí 16. září měly začít před Úřadem vlády protesty proti tomu, jak přezíravě se k nim Fialův kabinet chová. Už začátkem roku slíbil ministr vnitra Vít Rakušan na setkání s občany v Karviné navýšení peněz na platy bezpečnostních sborů o 10 procent ještě letos na podzim. Nakonec z toho bude 5 procent, a to až od příštího roku. Co byste řekl na ten paradox, že vláda se na příslušníky bezpečnostních sborů vykašlala, a krátce nato oni jsou těmi nejdůležitějšími lidmi ve společnosti?
Ono to tak je vždycky. Když záchranáře nejméně potřebujete a šetříte na nich, tak potom obvykle nastane taková situace, kdy se o ně musíte opřít jako o základní kámen. Doufejme, že vláda nezapomene na to, co bezpečnostní složky pro to, aby se krize zvládly, vykonaly, a zamyslí se nad jejich fungováním včetně zlepšení podmínek. Při plánování protestů před Úřadem vlády jsme ovšem zdůrazňovali, že pokud by nastalo něco takového, čeho jsme dnes svědky, že by byly protesty odvolané.
Ale předpokládáme, že se vláda k požadavkům postaví o trochu jinak a řekne, že by si měla bezpečnostních složek vážit, když je vidět, jak jsou zapotřebí. Že nebude jenom hloupě snižovat stavy podle toho, co jí řeknou ekonomové, ale bude se snažit ty finanční prostředky sehnat tak, aby byl provoz zajištěný a aby lidi v něm pracovali v odpovídajících podmínkách. Vláda by se měla probudit, poněvadž to, co nyní nabízí, není nejlepší řešení. O to víc, že slibuje až na následující tři roky výhled nárůstu do objemu o pět procent.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Jak byste si představoval systematicky fungující vládu, a ne kabinet, který vytlouká klín klínem jako v případě těch Rakušanem naslibovaných pěti procent od příštího roku?
Myslím si, že každá nová vláda má své představy a závazky formulovat hned ve chvíli, jak se po volbách chopí moci. A říct: „Podívejte se, ve vládním programu v rámci bezpečnosti říkáme, že po dobu našeho vládnutí to bude u bezpečnostních složek tak a tak nastavené.“ K tomu se zaváže a může to pak nějakým způsobem naplňovat. Ale přehazovat horký brambor na další vládu, jak se v současné době děje, je podle mě nefér.
Mgr. Petr Hladík
Jak se to tedy s tím horkým bramborem může dál vyvíjet?
Pětikoalice si představuje, že povinnost zvýšení o pět procent dají do zákona o státním rozpočtu. Navíc návrh rozpočtu na rok 2026 bude příští léto předkládat ona. Ale jestli bude rozpočet takto opravdu nastavený, to nikdo neví. Nová vláda si to stejně nějakým způsobem přenastaví, nebo může přijít s jiným opatřením. Ministr Rakušan řekl, že pokud opozice vykřikuje, že by příslušníci bezpečnostních složek měli dostat přidáno víc, tak když on přidává pět procent, tak ať opozice přidá víc, pokud vyhraje volby a dostane se do vlády. To je politika.
Nám při plánování těch protestů šlo o to, aby všechno bylo funkční, aby lidé neodcházeli, aby bezpečnostní sbory byly nastaveny na dlouhodobé fungování. A ne aby se musely každý rok o podmínkách pro svou práci zas a znovu dohadovat. Není to ani důstojné.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Pikantní je, že prezident Petr Pavel požadavky příslušníků bezpečnostních sborů v minulosti nijak nepodpořil, ale teď se zviditelňuje jejich vychvalováním a děkováním. Očividně si to nechtěl s vládou rozházet. Nepůsobí to celé tak, že si nynější politické špičky lidí v bezpečnostních sborech ani moc nevážily, ale teď se s blízkostí krajských voleb právě na jejich obětavosti a nasazení přiživují?
Tak samozřejmě to má souvislost s krajskými volbami. Dokud nebyla potřeba záchranářů takto viditelná, tak se bojovalo o každé procento zvýšení pro jejich příslušníky, aby se sbory nějak personálně stabilizovaly. Teď přišla krizová situace, která v souvislosti s těmi volbami slouží politikům jenom na zviditelnění. To vidíte třeba u ministra Hladíka, jak se chlubil propojením Českého hydrometeorologického ústavu a webu Mapy.cz. Člověk to tak musí brát, že se politici prsí prací někoho jiného. S tím se musí počítat, to je politika. Ale samozřejmě je to nefér vůči všem těm lidem, kteří při zachraňování nasazují i své životy, pracují s minimálním odpočinkem, jsou dlouhé dny bez rodiny. Je to nefér.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Zaslouží si pochvalu za zvládání povodní i politici typu ministra Hladíka?
autor: Jiří Hroník
gusta
