„Jedna špatná správa v ekonomice stíhá druhou“, napsal jste nedávno ve svém blogu na webu Vasevec. Co konkrétně jste měl tentokrát na mysli?

Těch špatných zpráv je hodně, především avízo ČNB o meziročním poklesu tvorby hrubého domácího produktu. Myslím si, že jak národní banka, tak Ministerstvo financí, jsou ještě, řekněme, povinně optimističtí. Ministerstvo financí dokonce vidí kladnou nulu, růst 0,1 procenta. Ale já jsem vlastně očekával už od čtvrtého čtvrtletí ten pokles a bohužel k němu dochází.

A pak je celá řada dalších zpráv. Především tedy v té oblasti rozpočtové, fiskální, kdy se ukazuje, že nejspíš, podle všech indicií, které máme, dojde k překonání úrovně toho stanoveného deficitu ve státním rozpočtu 295 miliard korun. Obávám se, že to bude nějakých 350 až 400 miliard korun. A to je velmi špatná správa.
No a samozřejmě omezování veřejných služeb. To jsou zprávy, které jsou velmi závažné. Vláda sice takzvaně spoří. Ale je otázka, jestli těch zhruba 700 milionů, které ušetří, když zlikviduje desetinu poboček pošt, za to skutečně stojí. Je jasné, že to bude znamenat značné nepohodlí pro řadu lidí.
Na druhé straně vláda chce navýšit rozpočet armádě o nějakých 40 až 50 miliard korun z roku na rok. Tak se musím ptát, jestli v té vládě mají všech pět pohromadě.
A je velmi pravděpodobné, že budou následovat další kroky. Že něco třeba udělají s Českými dráhami. Nevylučuji ani to, že se budou snažit zprivatizovat ty části, které jsou, řekněme, ziskové a ponechat státu ty ztrátové a začít je omezovat. To by znamenalo ve svých důsledcích omezení služeb Českých drah, a to určitě nikdo z nás nechce.
A samozřejmě už někteří politici, nebo analytici, kteří jsou spjatí s touto vládní garniturou, naznačují, že by mohlo dojít k masivním prodejům státního majetku. A zase tedy těch částí, které generují pro stát určité finanční zdroje, jako je třeba Budvar.
Takže to si myslím, že jsou všechno velmi špatné zprávy. Ukazuje se to, co jsem říkal od začátku. Že tato vláda není připravena na vládnutí. Ti lidé nemají zkušenosti, nemají potřebné znalosti a nedokážou se obklopit lidmi, kteří tyto znalosti mají.

Velkou diskusi vyvolala informace, že chce vláda údajně na vodné a stočné, ale třeba i na ubytování, pivo nebo kadeřnictví uvalit DPH 21 procent. Premiér poté uvedl, že jde jen o pracovní materiál, který se dostal na veřejnost. Co na to říci?

Myslím, že vláda tím, že tento materiál pustila ven, zkusila, co veřejnost vydrží. Toto navýšení sazeb z deseti na jednadvacet procent, právě u toho vodného a stočného a zejména u tepla, by znamenalo obrovský nárůst životních nákladů. Domnívám se, že vláda je odhodlána DPH zvýšit. Protože je to daň, která se nejsnáze vybere. Je to přitom daň, která je nejméně solidární, takže to zasáhne pochopitelně nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny obyvatelstva velmi intenzivně. Samozřejmě to roztočí dál kola inflace. Takže ještě dál lidem snižovat životní úroveň? Já si myslím, že už teď, bez navýšení sazeb DPH, je možné říci, že za minulý a tento rok poklesne životní úroveň nejméně o pětinu a nejspíš až o čtvrtinu. A to jsou čísla nevídaná, která tady vlastně od konce druhé světové války nebyla zaznamenána. Životní úroveň, snad s výjimkou roku 1953, kdy byla měnová reforma, tak prakticky stoupala, i za bývalého režimu. A najednou tady zažíváme takovýto hluboký pokles. Je to prostě vláda neumětelů a potřebovala by skončit.