Profesor Furedi: Brusel pod tlakem. Trump už je donutí, nebude to jako za Bidena

14.11.2024 4:44 | Rozhovor

Trump donutí Evropu řešit své problémy, myslí si Frank Furedi, emeritní profesor sociologie na University of Kent. „Bruselský establishment se bude cítit pod mnohem větším tlakem než dosud. Biden sdílel stejné hodnoty jako oni a Trump je nesdílí. Takže tu máte určitou disonanci, protože bruselská oligarchie byla vůči Trumpovi od začátku velmi nepřátelská a dávala to najevo,“ říká.

Profesor Furedi: Brusel pod tlakem. Trump už je donutí, nebude to jako za Bidena
Foto: Jan Novotný
Popisek: Profesor Frank Furedi během své přednášky, Knihovna Solvay, Brusel, 16.10.2024

Donald Trump se opět stal prezidentem USA. Jaké důsledky to bude mít pro Evropskou unii?

V zásadě se jedná o to, že nový americký prezident staví na první místo americké zájmy a je velmi silně odhodlán je prosazovat. A proto se nechystá hrát hru mezinárodní diplomacie, kdy by se podřizoval určitému étosu Světové zdravotnické organizace (WHO), NATO a další. Vždy bude sledovat hlavně to, co potřebuje Amerika. 

Anketa

Chovají se obchodní řetězce v ČR poctivě?

hlasovalo: 2576 lidí

To povede k vytvoření určitého odstupu mezi Evropou a Amerikou. Spojené státy se budou samozřejmě snažit posílit svou ekonomickou pozici zavedením protekcionistických opatření, jako jsou cla. To bude působit problémy a mohlo by to vést ke vzniku nových jednání.

Obecně si myslím, že hlavní dopad Trumpova prezidentství je ten, že donutí Evropu řešit své problémy, kterým se dosud vyhýbala. Evropa se skutečně nemůže spoléhat na to, že ji Amerika bude bránit stejným způsobem, nebo se nemůže spoléhat na to, že jí Amerika bude poskytovat určitou pomoc tak, jak tomu mohlo být v minulosti.

Pokud mluvíme o obranné politice, Trump dal jasně najevo svůj záměr dotlačit členské státy NATO k tomu, aby na obranu přispívaly 3 % svého HDP. Myslíte, že k tomu skutečně dojde? Je tu i jiný problém – země jako Polsko nebo Litva už tento cíl plní, ale pak jsou tu západní země jako Španělsko, které v roce 2022 vydalo na obranu 1,5 % HDP.

Myslím, že bude existovat velký tlak na tyto země, aby se přizpůsobily a zvýšily své vojenské výdaje, protože Trump řekl, že nechce, aby Spojené státy nesly ekonomickou zátěž.

Nevím, jak rychle to povede ke změně, ale vzhledem k rostoucímu globálnímu napětí, kdy se lidé opravdu obávají o bezpečnost mnohem více než před dvaceti lety, bych to viděl tak, že evropské země budou vydávat na svou obranu více než doposud bez ohledu na to, co Trump říká nebo dělá. 

Anketa

Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?

88%
hlasovalo: 17102 lidí

Myslíte si, že to v budoucnu posílí NATO, nebo ho to oslabí?

Těžko říct. Myslím si, že obecně se očekává, že NATO oslabí. Ale já si myslím, že Trump si nakonec uvědomuje, že NATO je velmi užitečným nástrojem americké zahraniční politiky a Spojené státy v něm vždy měly dominantní postavení. Nemyslím si, že se toho Trump bude chtít vzdát, on jen chce, aby došlo k přenastavení financování NATO.

Řekl byste, že druhý prezidentský mandát Donalda Trumpa je signálem počínající deglobalizace?

Deglobalizace už probíhá. Začalo být zřejmé, že navzdory všem těm řečem o tom, že vše je globální a že neexistují žádná národní řešení, mnoho lidí zjistilo, že když dojde k mimořádné události, jako byl například covid, spoléháte se spíše na národní vlády než na globálního boha.

Myslím, že dochází k tomu, čemu říkám uklidňování ekonomik, dochází k většímu protekcionismu a myslím, že se to velmi vzdálilo od globalistického hnutí.

Myslíte si, že bruselský establishment by měl raději za americkou prezidentku Kamalu Harrisovou? A pokud ano, proč?

Myslím, že bruselský establishment se bude cítit pod mnohem větším tlakem než dosud. Biden sdílel stejné hodnoty jako oni a Trump je nesdílí. Takže tu máte určitou disonanci, protože bruselská oligarchie byla vůči Trumpovi od začátku velmi nepřátelská a dávala to najevo.

Teď s ním budou muset žít a vyrovnat se s tím, že Trump jim nebude dělat žádné laskavosti. Podle mě se v Evropské unii stane to, že různé země jako Itálie, Francie, Německo – ty všechny se budou snažit uzavřít se Spojenými státy své osobní soukromé dohody.

V tomto smyslu to může oslabit federalistický impulz v EU.

Poukázal jste na případné problémy pro EU. Domníváte se, že vzhledem k plánům Donalda Trumpa na oživení americké ekonomiky – chce zavést protekcionistická opatření, uvalit cla na Čínu, očekává se, že to samé se bude týkat i EU – hrozí celní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií?

Myslím si, že to možné je. Existuje mnoho konfliktů od všeho, co se týká technologií, až po velká sociální média. Obecně se bude muset všechno vyjednat znovu. Zda to povede k obchodní válce, nebo ne, není jasné, ale je to velmi reálná možnost, protože celý svět se nyní ubírá směrem, kdy ekonomické soupeření nabývá na důležitosti.

To znamená, že Evropa se bude muset podívat sama na sebe a položit si otázku, proč se vyhýbala investicím do technologií, proč se vyhýbala zvyšování produktivity, jaké politiky vedly k velmi pomalému tempu růstu v mnoha částech Evropy, a pokud tento problém nevyřeší, nebude schopna konkurovat Americe a reagovat na ten druh tlaku, pod který se dostane.

Jak to bude se svobodou slova na Západě? Zlepší se její úroveň během prezidentství Donalda Trumpa?

To je to, co řekl. Chci říct, že pronesl projev o její důležitosti.

Věříte mu to?

Nevím, jaký to bude mít dopad, protože si myslím, že problém, který máme, je ten, že netolerance a určitá míra nepřátelství vůči svobodě slova je velmi hluboce zakořeněna v angloamerické kultuře a západoevropské kultuře obecně. Nevím, do jaké míry s tím Trump jako jednotlivec může něco udělat.

Myslím si, že by mohlo dojít k určitým změnám, jako je možná volnější kontrola sociálních platforem. I když Evropa pohrozila americkým technologickým společnostem, že pokud nebudou hlídat své platformy, budou Evropskou unií finančně potrestány.

Čeká nás tedy spousta bitev, ale dobré na tom je, že v tomto souboji každý ví, že svoboda projevu je něco, za co musíte bojovat, a nemůžete ji považovat za samozřejmost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Novotný

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 39 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Evropa to bude mít těžké, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusegogo11 , 14.11.2024 5:53:12
Green Deal způsobil zánik těžkého průmyslu a vytábět tanky a děla z bukového dřeva není úplně efektivní. Ani dřevěné granáty moc nefungují. A když přijde inverze, tak Německo zhasne. Evropa se vrátí ke kořenům někam do roku 1790. A pak bude čekat na nějakou jinou civilizaci, treá prostor obsadí

|  10 |  0

Další články z rubriky

Miroslav Ševčík: Jak probíhal 17. listopad 1989

19:11 Miroslav Ševčík: Jak probíhal 17. listopad 1989

Naprostá většina občanů bývalého Československa prožívala poslední měsíce roku 1989 v napjatém očeká…