ParlamentníListy.cz zveřejnily článek Ivo Budila nazvaný Obnoví-li Pavel Zeman Babišovo stíhání, může na Letné začít prezidentskou kampaň. V textu profesor Budil vyjádřil obavy, že za jistých okolností „může masová demonstrace svolaná Milionem chvilek za demokracii na 16. listopadu na pražskou letenskou pláň připomínat svým triumfalismem počátek státního převratu“. S ohledem na případnou vážnost situace jsme požádali o rozhovor na téma vlivu trestního řízení na politickou situaci a naopak advokáta JUDr. Karola Hrádelu. Ten po seznámení s článkem poskytl následující rozhovor.

Domníváte se, že trestní řízení může ovlivňovat politickou situaci?

Trestní řízení může mít vliv na politickou situaci. V demokratickém státě se kladou překážky hypotetickému účelovému trestnímu řízení. Je pak logická snaha demokratického státu o zabránění tomu, že trestní stíhání povede k účelovému ovlivňování politiky. Propojení politiky a trestního řízení existuje. Koneckonců této problematice jsem se věnoval i ve své podrobné analýze možných účelových trestních stíhání či ve svém příspěvku nazvaném ‚Lze vést účelové přípravné řízení‘. Ten byl přednesen na vědecké konferenci a vybrán do monografie. Zrovna mu dělám autorskou korekturu. Osobně však nechci připustit možnost účelových trestních stíhání ve větším rozsahu, protože by to znamenalo nedůvěru v právní stát. Jsem si přitom vědom řady podezřelých okolností, které souvisí i s rozhodováním státního zastupitelství ve věci Čapího hnízda, o němž se profesor Budil zmiňuje.

Co máte konkrétně na mysli?

Je zde například zarážející časová shoda mezi rozhodováním státního zastupitelství a 17. listopadem. Jde vzpomenout i na to, že sotva o víkendu premiér uvede, že lithium musí zůstat státu, tak hned v pondělí jde policejní orgán informovat státního zástupce, že bude žádat o premiérovo vydání atd. Není tajemstvím, kdo má mít z lithia prospěch a koho politicky podporuje.

Nerozumím vztahu mezi rozhodováním nejvyššího státního zástupce a 17. listopadem. Můžete to vysvětlit?

Podle § 174a trestního řádu může nejvyšší státní zástupce do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání s tím, že je při tom nižší státní zástupce po zrušení vázán v dalším postupu právní názorem nejvyššího státního zástupce.

Co to znamená v praxi?

V praxi to znamená, že pokud by mělo jakékoliv rozhodnutí nejvyššího státního zástupce být učiněno kolem 17. 11., muselo by rozhodnutí nižšího státního zástupce padnout nejdříve v druhé polovině srpna. O tom, že byl podán návrh na potrestání premiéra, se psalo v dubnu 2019. Nejvyšší státní zástupce pak uváděl, že očekává rozhodnutí v květnu 2019. Pokud by skutečně padlo v květnu 2019 rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra, tak by jej nevyšší státní zástupce mohl zrušit do srpna 2019 a do listopadu by celá záležitost vyčpěla. Pokud bylo přijato tehdy, kdy bylo přijato, rozhodnutí může padnout kolem 17. listopadu. Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhl zastavení na začátku září a po posouzení městským státním zástupcem bylo rozhodnutí přijato později.

Naznačujete tím, že mohlo dojít k účelovému protahování trestního řízení?

Nic nenaznačuji. To je stejné jako by si někdo mohl myslet, že uznávám slova klasika: O peníze jde až na prvním místě. Stejně tak nedávám do souvislosti kroky Evropské unie proti Andreji Babišovi a jejich načasování.

Orgány EU mohou jednat účelově?

To jsem nikdy neřekl. Vím, že někoho může například zarazit, že Evropská komise, která měla do 20. září rozhodnout, zda zveřejní, byť jen částečně, dopis eurokomisaře Günthera Oettingera z Křesťanskodemokratické unie (německá CDU) premiéru Babišovi, dvakrát žádala o prodloužení lhůty a to shodou okolností do konce listopadu 2019. Pokud by stejně tak mělo platit, že komisař Oettinger by zprávu o čerpání dotací rád uzavřel ještě za této komise, pak se tím fakticky říká, že by rozhodnutí mělo padnout v listopadu či nejpozději začátkem prosince, tj. v blízkosti oslav 17. listopadu. Nezapomeňme na tlak lidoveckých europoslanců na konstatování či jde nebo nejde o střet zájmů. Stejně tak je zajímavé posoudit vazby na zahraničí zveřejněné v oficiálních životopisech některých našich poslanců a vystupování v této kauze.

Pokud jste zmínil politickou vazbu německého eurokomisaře na lidovou stranu, respektive na německou Křesťanskodemokratickou unii, naznačujete tím, že by snad lidovecké kruhy vystupovaly proti Babišovi či že by Německo vystupovalo proti České republice?

Určitě ne. Je to stejné jako by někdo tvrdil, že vystupování europoslankyně Ingeborg Gräßleové z Křesťanskodemokratické unie (CDU) souviselo s lidoveckými zájmy. Domnívám se, že se nikdo nemůže domnívat, že snad existuje jakákoliv vazba mezi kritikou církevních restitucí ze strany Babiše a zahájením jeho komplikací na domácí i zahraniční půdě. Možná se ale pletu. Pak by to bylo mimořádně závažné. Faktické instalování nynějších představitelů nejvyššího státního zastupitelství a vrchních státních zastupitelství stávajícím předsedou TOP 09 trestní řízení v České republice "neovlivňuje", podobně jako to, že TOP 09, vzniklá po odchodu řady politiků KDU-ČSL do nové strany, nezapříčinila, že byly schváleny církevní restituce, které se výlučně církevní straně KDU-ČSL nedařilo prosadit.