Co říkáte konstelaci na naší politické scéně, která vznikla po posledních sněmovních volbách, kdy de facto zvítězilo ANO, a ODS byla marginalizována? Václav Klaus to označil za změnu politického režimu...

To je pouze výsledek letité destrukce standardního politického systému. Na zničení toho systému nese nepochybně každý z nás svůj díl viny, ale největším viníkem tohoto stavu jsou média. S absolutním pobavením dnes registruji rozhořčené hlasy takzvaných novinářských lídrů té doby nedávno minulé; abych mluvil konkrétně, například bývalého šéfredaktora MF Dnes pana Čásenského, bývalého šéfredaktora Lidových novin pana Balšínka, bývalého šéfredaktora téměř čehokoli pana Šafra (byl kupříkladu šéfredaktorem MF Dnes, Lidových novin, Reflexu, Blesku – pozn.red.), pana Kmenty, kterému zaplať Pánbůh pro jeho živobytí zbyl ještě aspoň Mrázek a Krejčíř, i když to téma bylo taky už několikrát přežvýkané. Právě tihle a ještě další se stali prvními padlými této jejich destrukce. Výsledek jejich práce odpovídá staletími ověřenému rčení, že revoluce požírá své děti. V minulosti ovlivňovali miliony čtenářů, ale dnes píší do obskurních internetových serverů „Kůň a pes“ a jejich názor nezajímá vůbec nikoho.

Co to znamená „Kůň a pes“?

To znamená, že si je osedlá, kdo chce, a za buřta si sednou, lehnou na záda a udělají cokoli. Přestože mohou mít a mnohokrát dnes mají pravdu, tak dle mého názoru nemají právo kritizovat současnou situaci, protože v jejich světě a jejich systému to fungovalo úplně stejně jako teď. Pouze si místo Babiše dosaďte jména Čásenský, Kalenský, Balšínek, Šafr. Jim vadí, že nediktují oni, ale někdo jiný. Ale tehdy dělali úplně to samé. Ovlivňovali veřejné mínění podle svých zájmů. Nedělali žurnalistiku ve smyslu objektivního popisu situace a vztahů, ale vytvářeli svět dle svých představ a manipulovali. Proč se diví, že v Babišových novinách, které si koupil za své peníze, o něm nepíšou špatně? Já bych také za své peníze nechtěl, aby o mně v mém podniku moji zaměstnanci mluvili blbě. Oni navíc byli zaměstnanci, ale osobovali si právo vlastníků. Babiš to aspoň dělá za své, oni to dělali za cizí.

A na čí straně tedy dle vás stáli?

Nikdy jsem neviděl, že by novináři z Hospodářských novin a z Respektu, kteří se vydávali za hlas morálních autorit národa, přišli za Karlem Schwarzenbergem a zeptali se: „Pane Schwarzenbergu, co říkáte na současné kroky vašeho přítele, obchodního partnera a sponzora TOP 09, pana Zdeňka Bakaly?“ Popravdě mě nezajímá názor pana Schwarzenberga na Burundi. Ale tohle ohledně pana Bakaly by mě zrovna zajímalo. Oni se ale nezeptají. Pak se ale ptám, komu ty noviny patří. A nepatří náhodou panu Bakalovi? Kde si dnes osobuje pan Kalousek právo farizejsky kritizovat privatizaci OKD do rukou přítele jeho přítele (Bakala je přítelem Schwarzenberga a ten zase Kalouska – pozn.red.). Kritizuje Sobotku. Tomu bylo 32 let a byl v první exekutivní funkci jako ministr financí.

A já se ptám, jaká koaliční vláda o té privatizaci OKD rozhodovala? Nebyla to náhodou koaliční vláda s účastí tehdejší KDU-ČSL, strany Miroslava Kalouska, kde on byl ve vedení? Současně byl Kalousek předsedou sněmovního Rozpočtového výboru, který se tou privatizací přece musel zabývat. A nebyl tam náhodou střet zájmů? „Přítel přítele“, to zní skoro mafiánsky. Nevšiml jsem si, že by se někdo z Hospodářských novin či Respektu zeptal: „Miroslave Kalousku, co říkáte tomu, že i vy máte podíl na privatizaci OKD? Privatizaci přítele vašeho přítele? Jak si vůbec troufáte to kritizovat?“ Toho jsem si nevšiml.

Takže pánové v uvozovkách „pravdy a lásky“, hlásné trouby morálky, už mlčte. A nebo sepište zase nějakou petici. A pak je jen otázkou krátkého času, kdy občané sepíšou a podepíšou petici směřovanou vám a ta bude mít nadpis: „Neděkujeme a rychle odejděte.“ Budou to ti občané, jejichž hlasem tak arogantně opovrhujete. V mém vnímání světa má profesor stejnou lidskou hodnotu jako matka v domácnosti, důchodce, uklízečka a nebo pekař – tomu se říká demokracie. A rád bych vám, pánové, kteří o sobě říkáte, že jste elita národa, připomněl, že tento národ v historii velmi často zradila jeho elita, a ne ve vašich očích obyčejný občan. Jako příklady z nejbližší doby mohu uvést podepisování souhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy, podpis anticharty, podepisování kondolence po atentátu na zatupujícího říšského protektora Heydricha a tak dále.