Pandemie, která postihla většinu států světa, je něco, s čím se současné generace ještě nepotkaly. Může být pro naši zemi něčím podobným, jako byly například roky 1928, 1938, 1939 nebo 1968?

Jistě máte pravdu, že zkušenost s celosvětovou pandemií nepamatujeme ani my dříve narození. Žádná taková metla lidstva nebyla však zatím nekonečná. Po odeznění kalamity se vrátíme k normálu. Že si ji budou lidé dlouho připomínat, o tom nepochybuji.

Jak moc se podle vás během posledních měsíců změnil pohled lidí na život, přístup k práci, penězům, hodnotám, vztahům?

Rozšířenou emocí se stala nejistota. Mezilidské kontakty se omezily na dříve nezvyklé minimum. Schůze a konference běží ve formě telekonferencí a cesty do zahraničí jsou redukovány na stupeň, který je pro běžného občana blízký nule. To samozřejmě produkuje hodně negativních emocí. Naši předkové interpretovali morové rány jako boží trest za hříšnou rozmařilost. Takový výklad koronavirové pandemie jsem zatím ještě nezaznamenal. Trochu pokory by však národům nesporně slušelo.