Rusko pokračuje ve snaze ovládnout Ukrajinu. Provedlo několik vln raketových a leteckých úderů zaměřených na vyřazení ukrajinské vojenské infrastruktury. Na řadu přišly pozemní jednotky a útok na velká města, především na Kyjev a Charkov. Zatím však ukrajinská armáda zdatně odolává. Jak byste zhodnotil aktuální stav a poměr sil, pane generále?

V současné době je válka ve fázi konsolidace sil a prostředků. Ruská federace měla na území Ukrajiny velké logistické problémy.

Zatím Rusové nedosáhli žádného velkého taktického úspěchu, který by mohl být nějakým způsobem rozvinut. Neokupovali, tedy nikoliv zásadním způsobem, žádné velké město, ani nevytvořili žádný souvislý pozemní koridor na jihu Ukrajiny.

Největším strategickým překvapením pro ruské jednotky bylo, že se Ukrajinci nevzdali.

Hovořil jste o problémech, které měli či ještě mají Rusové s logistikou. O co konkrétně jde?

Stručně a jasně řečeno, předvoj armády, ten hlavní voj, nebyl včas zásoben z druhé vlny. Ruští vojáci tam byli pouze se zásobami, které si sami přinesli s sebou v technice. V podstatě jsme neviděli ani žádné zásobovací kolony.

Naopak v tuto chvíli zažíváme zcela opačný extrém, protože na silnicích registrujeme velké kolony, což je důsledkem potřeby zřídit logistická zásobovací místa přímo na Ukrajině, aby se přiblížila vojákům.

Dá se to v historickém kontextu nacistického Německa interpretovat tedy tak, že Putinova verze legendární „blitzkrieg“ nevyšla?

Určitě, zbrzdily ji nejen problémy se zásobováním, ale jak už jsem říkal, i obrana Ukrajinců. Rusům se nepodařilo způsobit v zemi chaos, obsadit administrativní a politická centra, zlomit ten odpor, demoralizovat Ukrajinu a dosáhnout bleskového vítězství, nebo si připravit alespoň vhodné podmínky pro masivnější invazi a rychle pak zvítězit ve větších operacích.

To ruská armáda jednoduše nezvládla. A teď to pro ni bude o to těžší, dobývat ty jednotlivé cíle postupně a pomalu.

Přesto stále má část fronty pod kontrolou a Putin tam tak může vyslat své další posily.

Jaký vývoj předpovídáte jako odborník na vojenské záležitosti, jakou strategii Putin dále zvolí?

V tuto chvíli Rusové posilují své síly, vytvářejí silnější pozice uvnitř Ukrajiny a připravují se na další fázi operace, což by  měla být hlavní bojová aktivita, když selhal rychlý postup.

Co říkáte na to, že ruská armáda používá rakety středního a krátkého doletu?

Jsem z toho velmi nepříjemně překvapený. Ani Američané, ani Rusové je už léta nepoužívali, takže to lze vnímat jako demonstraci síly z Putinovy strany, je to jako začátek nové studené války.

Ještě něčím dalším je tato válka nová a specifická?

Určitě tím, že se vede vlastně ve všech myslitelných dimenzích: z moře, ze vzduchu, na zemi, v kybernetickém prostoru a dokonce i ve vesmírném prostoru.

Domníváte se, že coby součást NATO jsou státy jako Česko, Slovensko či Polsko v současné době mimo nebezpečí?

Já si myslím, že ano; je dost nepravděpodobné, že bychom měli zažít nějaký okamžitý konflikt, a ani USA, ani Rusko o této verzi nepřemýšlejí.

Rusko přece nemá žádný zájem na konfliktu s NATO, vždyť taky nevidíme v podstatě žádné indicie, že by plánovalo jakoukoliv další ofenzívu.

Upřímně řečeno, Putin bude mít dle mého soudu ještě dost velké problémy, aby vůbec zvládl samotnou Ukrajinu. Zatím se válka rozhodně neodvíjí podle představ a očekávání ruského prezidenta.

NATO ovšem, jako ryze obranný pakt, Ukrajině přímo pomoci nemůže?

To je fakt. Aliance navíc nemůže provést jakýkoliv neuvážený útok bez souhlasu všech svých členů, a odpoví pouze v případě nutnosti obrany, to jest v případě ochrany některého ze členů, který bude v přímém ohrožení. To v praxi znamená, že státy NATO se mohou do války na Ukrajině zapojit de facto pouze prostřednictvím materiální pomoci a ekonomických sankcí.