Co podle vás rok 2021 ukázal o vzájemných vztazích světových velmocí?

Vztahy jsou samozřejmě různé. Pokud mluvíme o velmoci, předpokládám, že máte na mysli Rusko, USA, Čínu a možná i Francii. Řekl bych, že euroatlantická komunita má čím dál větší problémy se zbytkem – s Ruskem a s Čínou – a jejich řešení bude poměrně složité, jak ukazuje momentální situace kolem Ukrajiny. Uvidíme, jak se bude odehrávat jednání mezi Ruskem a Spojenými státy americkými a následně mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí kolem ukrajinské krize. Bohužel zatím vidíme, že i vztahy mezi Čínou a USA jsou také komplikovanější. Rok 2022 bude rokem, který bude z tohoto pohledu dost složitý.

Očekáváte, že se bude konflikt mezi Spojenými státy a Čínou vyostřovat?

Bude se vyostřovat poměřování sil a ukazování, kdo je pánem v prostoru, řekněme, Jihočínského moře nebo v této části Tichého oceánu, bude pokračovat. Ale bude pokračovat nejen v oblasti vojenské a bezpečnostní, ale bude pokračovat i v oblasti ekonomické, protože Čína bude stále hledat čím dál tím lepší pozici. Pro USA to bude poměrně velký problém, aby vybalancovaly agresivitu v ekonomické oblasti Číny, která se za poslední roky zcela evidentně jeví.

Jak to právě Spojeným státům jde? Protože Čína se stává, jak jste zmínil, silnější jak ve vojenském slova smyslu, tak i v hospodářském. USA vydávají sankce, diplomaticky chtějí bojkotovat olympijské hry… Jak jim tedy jdou pokusy o případnou spolupráci?

Spojené státy se logicky snaží zabránit tomu, aby iniciativu převzala Čína a stala se světovou velmocí číslo jedna v celém spektru aktivit. Zatím se to, myslím, Spojeným státům daří, ale zcela zřetelným trendem je, že Čína bude skutečně hrát čím dál významnější roli a ta role bude směřovat k tomu, že bude ekonomickou velmocí číslo jedna. A s tím budou logicky souviset všechny ostatní vztahy, které Čína bude mít, a to i ve schopnostech vojenských. Věřím ale tomu, že se ty nejkonfliktnější momenty, které jsou ve vztahu mezi Čínou a Spojenými státy, podaří vyřešit. Zmínil jsem Jihočínské moře, ale víme, že otázka Tchaj-wanu je také poměrně složitá.

A na druhé straně je zde vztah Číny k Rusku. Zdá se, že tyto dvě velmoci upevnily svoji spolupráci, o čemž jsme spolu několikrát mluvili.

Ano, to je trend, který je dlouhodobý, byť se zpočátku dost podceňoval a musím říci, že politici a bezpečností experti a lídři v uvozovkách západního světa tenhle proces dlouhodobě podceňovali. A podceňují ho i v současné době. Ale je zcela zřejmé, že Rusko – jak se dostává do konfliktů a do problémů, které budou aktuální i v tomto roce, například Ukrajina – vedou k prohlubování spojenectví s Čínou. Ale jde nejen o otázku Ukrajiny, kde je Rusko v konfliktu s euroatlantickou komunitou a svými evropskými partnery. Ty problémy, které Rusko má, a způsob řešení se mi zdá někdy dost necitlivý, a to z obou stran. Rusové chápou, že Čína je pro ně jediný spojenec, na kterého se mohou spolehnout. I když se domnívám, že Čína vždy zneužije jakékoliv pozice, jakou získá, a nejen proti nám, ale i proti Rusku. Nicméně v tomto okamžiku zřetelný trend a spojenectví mezi Ruskem a Čínou se bude prohlubovat i v roce 2022. A musíme s tím počítat.