Rektor a právník: Zvýšení platů určitě všechny problémy školství nevyřeší

Pane docente, začal nový školní rok, co vás nejdřív napadne ve chvíli, kdy je celý před námi?

Učitelé ironicky říkají, jak by bylo krásně ve škole bez žáků či studentů. Ale také by tam bylo smutno. Mne práce učitele baví. Jen bych rád měl méně školské byrokracie a administrativy. Každý rok přibude nějaký nový a zcela zbytečný byrokratický úkon.

Rok funguje inkluze, ohlasy jsou poměrně rozporuplné, od září je povinný poslední rok předškolního vzdělávání. Změn ve školství je spousta… Co jim říkáte?

Působím na vysoké škole, kde inkluze nemá stejné projevy jako na základní. Tělesně i smyslově postižení mohou na vysokých školách studovat dávno. Dělo se tak bez jakýchkoliv centrálně diktovaných kroků. I na Vysoké škole Karla Engliše v Brně máme tělesně postiženého a je to dobrý student. Rovněž na brněnské právnické fakultě studují například nevidomí či neslyšící. Mentálně postižení se na vysoké školy nedostávají. Každý rozumný stát by měl i ve školství hledět na zajištění obecné kvality. Slyším, že inkluze znamená snížení úrovně vzdělání na základních školách pro běžnou většinu dětí. Takto pojatá inkluze by byla obrovskou chybou.

Všechny politické strany, které by se podle průzkumů mohly dostat do Poslanecké sněmovny, slibují ve svých programech vyšší platy pro učitele. Strany by jim chtěly přidat 18 až 52 procent, ale nakonec se všichni shodli na 15 procentech. Vyřeší zvýšení platů základní problémy školství?

Zvýšení platů určitě všechny problémy školství nevyřeší. Za závažný považuji neustálý růst byrokratické zátěže ředitelů a rektorů, ale i řadových učitelů. Přitom jde často o ministerské požadavky, při jejichž čtení si vzpomenu na Haškova Švejka. Někdy jsou až komické, rozumnosti je v nich málo.

Jisté je, že nejen učitelé si stěžují na mzdy. Obecně se z levné práce stalo politické téma. Podnikatel, který neumí dobře zaplatit své zaměstnance a který se hroutí ze zvýšení minimální mzdy, je darebák a neměl by podnikat, řekl Lubomír Zaorálek. Jiní socialisté a odboráři říkají, že když máme nevídaný hospodářský růst, musejí se zvýšit zaměstnancům platy, protože „kdy jindy už“. Odboráři zásadním způsobem požadují navýšení mezd. Co si o tom myslíte?

Základem státu je rodina a ekonomickým základem rodiny je výdělek rodičů. Mzda by měla být taková, aby zajistila uživení rodičů i jejich dětí. Pokud se fakticky nízké mzdy musí dotovat sociálními dávkami, tak je něco špatně. Roste zátěž státu a roste byrokracie. Nejlépe by stát bez růstu byrokracie zajistil svůj podíl na růstu nejnižších mezd tím, že by je zbavil nejen daní, ale i snížil zdravotní pojištění. Stát může chtít zvýšení minimální mzdy, ale také by sám mohl přispět tak, že by u takto nízkých mezd omezil své daňové a jiné srážky.

Nastal rozruch kolem policejní žádosti o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Padají výzvy k jeho odstoupení z voleb, Babiš se cítí jako v padesátých letech, političtí vězni proti tomu protestují, ANO zpochybňuje vyšetřujícího policistu a internet se baví tím, že Babiš půjde „do tepláků“. Co o tom všem soudíte vy? Jak vnímáte to, jak zprávu přijal Babiš i ostatní?

Žádost policie o vydání vůdců hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání těsně před volbami má dopad na předvolební boj. Z hlediska policejně praktického je její význam pochybný, jelikož o vydání Poslanecká sněmovna rozhodla v září 2017 a v říjnu 2017 zvolená Poslanecká sněmovna bude muset rozhodnout znovu. Je podivné, že policie žádá o vydání k trestnímu stíhání, které bude účinné jen měsíc a pak musí žádost zopakovat vůči nově zvolené Poslanecké sněmovně.

Bruselské dotace jsou nelogické. Peníze nikdo neukradl. Čapí hnízdo stojí. Takovou stavbu mohou postavit jen bohatí lidé. Problém je v tom, že tyto bruselské dotace, které nejsou určeny pro chudé, ale pro bohaté, jsou jen pro určitou skupinu bohatých a ne pro ty nejvíce bohaté. Nepřekvapuje, že lidé k bruselské byrokracii přistupují stejně jako k byrokracii totalitní a snaží se to nějak udělat – prostě Brusel odšvejkovat. Vystihl to Václav Klaus mladší v článku Policie nemá rozhodovat volby, nejde o Babiše (Protiproud.cz 14. 8. 2017).

Je v naší zemi skutečně ohrožena demokracie, jak tvrdí odpůrci Andreje Babiše?

Babiš je snad obětí přístupu, který však sám v politice podporoval. I on chtěl zatáhnout do mocenského boje policii a vedení státního zastupitelství. Jeho podpora bývalého policejního plukovníka Roberta Šlachty a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je zřejmá. Policii vždy tvořilo více různých skupin. Proto je správné policii do politiky nezatahovat. Je-li policie rozdělená na soupeřící skupiny, je logické, že se někteří obávají případného vítězství Babiše ve volbách a dosazení Šlachty do pozice policejního prezidenta. I komunistický převrat v únoru 1948 započal jako boj o vedoucí pozice v tehdejším policejním Sboru národní bezpečnosti.

Stejně to platí i pro státní zastupitelství. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová se původně přimkla k Jiřímu Pospíšilovi z ODS a byla prezentována jako jeho poradkyně. Když viděla Paroubkovu důležitost, vyjednávala s ním. Nyní se spekuluje o jejích vazbách na Babiše. Odstup od Bradáčové měla jen ministryně spravedlnosti Marie Benešová, ale to bylo dáno vzájemnou nevraživostí, o které se v justici hodně povídá.

Babišovo ANO se postavilo proti snaze po postihování zločinů páchaných při výkonu státní moci státním zastupitelstvím. Vedení státního zastupitelství nevyvozuje trestní odpovědnost za činy státních zástupců, které hodnotím jako zneužívání moci. Jde například o snahu zavírat naše občany s důvodem, že budou vydání do Íránu, když je bez jejich souhlasu vůbec vydat nejde (případ S. A. Zadeh 2016), nedovolené nakládání s odposlechy obhájců, nebo přihrání kauzy Rath do působiště Lenky Bradáčové – Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem, když toto státní zastupitelství bylo nepříslušné. Strach vedení státního zastupitelství, že by mohlo být odpovědno za zneužívání moci, vedl k jeho odporu vůči požadavkům Poslanecké sněmovny, aby vyšetřování zločinů vedoucích státních zástupců nebylo dozorováno jejich kolegy – jinými státními zástupci a aby neběžela promlčecí lhůt po dobu, kdy jsou ve funkcích a mohou znemožnit či ztížit vyvození případné trestní odpovědnosti.

Je důvod bát se, že dopadneme jako Polsko či Maďarsko, kde většina společnosti podporuje Kaczynského a Orbána?

Podstatou demokracie jsou svobodné volby. V obou těchto státech vládnou strany, které si občané těchto států zvolili ve volbách. Takže jejich vláda je logická. Určující je, jak jejich vládu hodnotí polští či maďarští voliči. Hodnocení Bruselu nebo našich justičních představitelů není pro jejich úspěch důležité.

František Ringo Čech, Olga Sommerová, Václav Klaus mladší, Adam Komers. To jsou některá známá jména lidí, kteří míní kandidovat ve sněmovních volbách. Kdo z nich by českou politiku obohatil, a kdo ne?

František Ringo Čech by určitě vnesl více humoru do Parlamentu. Václav Klaus mladší rozumí školství a se zájmem čtu jeho komentáře.

Kněz Tomáš Halík byl osloven miliardářem Daliborem Dědkem a vyzván ke spolupráci. Nechce se přímo upínat ke konkrétní politické straně, nicméně by rád vytvořil jakousi „radu moudrých“, která by dávala podněty, náměty a myšlenky prozápadně a proevropsky orientovaným politickým stranám. Je to dobrý nápad?

Naše politika nepotřebuje radu lidí, kteří sami sebe považují za moudré. Potřebuje silné osobnosti. Neúspěch tradičních stran je spojen s tím, že v jejich čele osobnosti nejsou. Halík pro mne politickou osobností není.

A na závěr, podle čeho se budete u volební urny rozhodovat?

V jihomoravském kraji kandiduji za sociální demokracii na 21. místě, takže mám z tohoto pohledu jednoduchou volbu. Těžký úkol mám v tom, abych přesvědčil manželku a případně jiné.