V rámci ústředního krizového štábu inicioval jeho šéf Jan Hamáček vznik ekonomického týmu, jehož základním úkolem bude řešení koronavirové krize, ale hlavně jejích následků. Spolupráci odmítl bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl kvůli negativní zkušenosti s podobnými vládními či ministerskými týmy z minulosti, ale jinak jsou v týmu i někteří ekonomové, kteří založili platformu KoroNERV-20. Může vytváření tolika týmů při současné existenci těch z ekonomických ministerstev něčemu prospět? Bude víc hlav víc vědět?

Ne, víc hlav nebude víc vědět. Víc hlav jen ztratí tah na bránu. Ještě bych dokázala pochopit, že levicový politik Hamáček si nominuje do tohoto týmu samé velmi levicové osoby, když oslovení Mojmíra Hampla bylo evidentně nějakým úkrokem a on měl tolik soudnosti, aby odmítl. Nad čím mi ale zůstává rozum stát, je aktivita některých ryzích ideologů, skoro se mi chce říct politruků, v tomto či konkurenčním orgánu. Jestli jim bude nasloucháno, pak „pánbůh s námi“.

Je to strašlivě smutné, jak otěže hospodářské politiky místo ekonomů přebírají politruci.

Co říkáte jednomu z návrhů profesora Jana Švejnara, který stojí v čele tohoto ekonomického týmu, aby se stát začal chystat na převzetí krachujících firem?

Proč tomu probůh říkáme „převzetí krachujících firem“? Proč nenazýváme věci pravými jmény? Proč tomu neříkáme popravdě zestátnění? A proč zestátnění neoznačíme popravdě jako krádež? Nemám pro to jiný komentář.

Tihle salónní rádoby-ekonomové v životě nespravovali žádný skutečný podnik, nezaměstnávali a neplatili ze své kapsy žádné zaměstnance, neprodávali nikomu své služby a výrobky. Nemuseli se probíjet světem tím, že tvrdě pracovali rukama. A tak jsou ochotni zapomenout na ekonomii a podlehnou ideologii.

Vláda podpořila návrh, který majitelům domů zakazuje dát nájemníkům výpověď kvůli neplacení nájmu. Schválila také odklad nájmu pro podnikatele zatím na tři měsíce. K čemu jsou takovéto kroky ve prospěch jedněch a na úkor druhých dobré, a to i v jiných případech, když teoreticky mohou být ohrožující i pro ty pronajímatele?

Tak si to rozklíčujme: Vydělal jste si na byt. Nebo jste se zadlužil, abyste si ho mohl koupit. A pak jste se ho rozhodl pronajímat, abyste měl nějaký majetek na důchod, a tím abyste byl na důchod zabezpečen. Vlastně jste tím tak nějak „odpustil“ státu, že nezvládl udělat důchodovou reformu. Postaral jste se o sebe svým vlastním úsilím sám, nestojíte u státu s nataženou rukou pro důchod. To ale není jediný dobrý skutek, který jste udělal. Druhý dobrý skutek je i to, že byt nabízíte k pronájmu, a tím umožníte někomu dalšímu bydlet, kdo by předtím nedosáhl na to, aby si byt sám koupil.

No a teď přijde stát – ten, který vás podrazil s důchodovou reformou – a řekne: „Svůj majetek nesmíš používat, musíš v něm strpět nájemníka a nesmíš ho vyhodit a nesmíš od něj ani žádat nájem.“

Víte, jak se tomu říká? Tomu se říká vyvlastnění. A neargumentujte mi tu tím, že byt po právní stránce stále patří majiteli. Nic jako podmíněné vlastnictví neexistuje! To je podobné jako říct částečné těhotenství. Prostě těhotní buď jste, nebo nejste. Majetek máte, nebo nemáte. A když majetek nemůžete používat a spravovat a rozhodovat o něm, tak ho prostě nemáte. Tedy stát vás opět podrazil a majetek vám ukradl.

Ale to není pěkné, používat slovo „krádež“, že? A tak to raději obrátíme a eufemisticky budeme mluvit o tom, že stát nájemníkům prominul nájem... Jenže, co má co stát promíjet nájemníkovi platbu, která státu nepatří? Napadne vás snad promíjet vaší sousedce platbu za housku, kterou si koupila u pekaře? Je vám snad něco do transakce mezi vaší sousedkou a pekařem? Ne? Tak jak si může stát dovolovat kafrat do obchodního vztahu mezi nájemcem a nájemníkem?!