Rusové nemají sílu bleskově ukončit válku, Ukrajina nemá sílu je zastavit. Takže... Syruček aktualizoval svou knihu

27.01.2024 12:30 | Rozhovor

Aktualizované vydání knihy „Rusko-ukrajinské vztahy: Mýty a skutečnost“ bylo představeno za účasti autora, spisovatele literatury faktu a novinářského nestora Milana Syručka. Uvádí v ní mimo jiné srovnání vlivu Rasputina na cara a vlivu Solženicyna na prezidenta Putina. Bude konflikt eskalovat, nebo se „zapouzdří“? ParlamentníListy.cz se ptaly přímo autora publikace.

Rusové nemají sílu bleskově ukončit válku, Ukrajina nemá sílu je zastavit. Takže... Syruček aktualizoval svou knihu

Foto: Hans Štembera
Popisek: Milan Syruček

Kniha je spíše nová, nebo je do ní „jen“ něco přidáno?

Je to moje 36. kniha. Do značné míry ji mohu považovat za novou knížku; ta první se stejným názvem vyšla v roce 2015. Toto je, jak nakladatelství Grada zdůrazňuje i na titulní stránce, aktualizované vydání, protože od té doby se na Ukrajině odehrálo mnohé, především se konflikt změnil ve skutečnou válku. A zvláště ze strany Ruska jsou do bojů nasazeny nejen čerstvé nové síly, ale především nejmodernější technika, kterou se snažím v knize podrobně popsat, alespoň tak, jak mi to umožňují zdroje, které mám k dispozici. Zvláště si cením 36 stránek poslední kapitoly, nazvané Současnost, čímž se myslí období od roku 2015 do konce září 2023, jímž knihu uzavírám. Omlouvám se, že neuvádím v tomto rozhovoru podrobnosti; ty si přečtou čtenáři.

Tím současně odpovídám na otázku, za jaké období je aktualizována – do nejzazší možné doby pro vydání knihy, tedy do konce září minulého roku. Současně se obávám, zda ji nebudu muset dopisovat ještě pro další vydání – nejen kvůli zájmu čtenářů, ale především proto, že osobně nevidím brzkou perspektivu, že válka skončí. Jak se ukazuje, Rusové nemají dost sil a prostředků, aby ji ukončili jako bleskovou operaci, jak původně Putin počítal, a Ukrajinci zase nemají dost sil na to, aby agresora zastavili a porazili. Nejtragičtější se mi zdá skutečnost, že Ukrajinci musí v rámci bojů sami ničit svoji infrastrukturu a další důležité objekty, které jsou tak důležité pro obnovu země, až válka končí. A ještě horší se mi zdá fakt, že válka činí z milionů Ukrajinců běžence ve své vlasti, což ovlivní nejen ekonomické a sociální postavení obyvatel, ale zejména jejich psychiku, a to zvláště u mladé generace. Jaké dědictví budou přebírat od svých otců?

Podrobně také popisuji, jakou novou, moderní techniku Rusové do bojů nasadili. Zvláště zajímavá se mi zdá výpověď bývalé velitelky ruského tanku Světlany Drjukové, která v březnu 2019 přešla z ruské na ukrajinskou stranu i s mnoha tajnými dokumenty. Nebo fakt, jak Rusové zpočátku své bojovníky představovali jako vojáky na dovolené, jak jim lhali, že to jsou vlastně jen manévry a kam je posílají bojovat, než odhalili, že na Ukrajinu posílají skutečně svou armádu se vším všudy, včetně nejmodernější techniky.

Obal knihy.

Jak tedy vidíte vývoj vztahů těchto zemí?

Nezapomínejme jedno – že Vladimir Putin je ovlivněn svým nikoliv poradcem, ale rádcem a našeptávačem Alexandrem Solženicynem – tak jako Rasputin svého času ovlivňoval cara Mikuláše. A Solženicyn napsal v roce 1998 knihu Rossija v rozvale (Rusko v troskách), kde sice v první větě napsal „Bůh žehnej Ukrajině“ – ale hned dodal, že její neodpustitelnou chybou bylo to, že chtěla svou nezávislost a samostatnost.

Protože podle něj byla vždy tři Ruska – Velká Rus, Bělorus a Malá Rus, což byla Ukrajina. A proto chce učinit vše, aby Ukrajina byla zase onou Malou Rusí, nedílnou součástí velké ruské říše. A ta je skutečně velká, má zálohu a základnu, jakou nemá žádný jiný stát na světě, ani USA nebo Čína. Tou je Sibiř s celou Mendělejevovou soustavou prvků, o velikosti 166 našich republik, s hustotou obyvatel 2 obyvatelé na kilometr čtvereční. Projel a především prolétal jsem ji celou, můj přítel Vasja Peskov si pro nás půjčil od geologů vrtulník (i s pilotem, samozřejmě). A teprve tak jsem pochopil, v čem je největší záloha Ruské federace. Ale to by bylo povídání na zcela samostatný článek.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.

Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Článek obsahuje štítky

historie , kniha , konflikt , memoáry , Putin , Rusko , Ukrajina , vzpomínky , vztahy , Syruček , Solženicyn , Zakarpatí

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Václav Fiala

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

xxx,

Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuse

Martin23 , 27.01.2024 12:52:22

Syruček je pro mne velké zklamání. On přece musí vědět, že jediný scénář, který je pro Rusko smysluplný, je udržování dlouhodobé zástupné války s NATO+ na Ukrajině bojující prostřednictví ukrajinské armády. Nejde o územní zisky. Jde o udělat těm, kdo se do války sami přidali, co nejvíc škod a zároveň utrpět co nejméně škod. Honit UA po území Ukrajiny je nesmysl, sunout frontu blíže k NATO taky. Je výhoda, když zásobování probíhá po kratších trasách a zároveň když je to daleko od průzkumných a infformačních prostředků NATO za hranicemi Ukrajiny. Syrůčka vůbec nepodezřívám, že to nechápe. Pouze manipuluje s fakty a s lidmi. Velice mne zklamal.

| 11 | 0