Jak vnímáte vládou schválenou windfall tax – tedy válečnou daň pro energetické firmy a banky? Je správné v energetické krizi zdaňovat větší zisky energetických firem?

Vnímám to nevěřícně až znechuceně, jako ostatně všechny energeticko-válečné kroky stávající v uvozovkách Aspenské vlády. Protože když si to shrneme, tak ty nehorázné zisky jdou do značné míry na vrub obchodování energiemi na takzvané Lipské burze, kde ceny vyhnaly spekulace akcelerované dvěma ruku v ruce působícími procesy. Jedním je celé klimatické šílenství, které válce předcházelo a které vedlo k odstavení energetických kapacit hlavně v západní Evropě, a výstavba takzvaných obnovitelných zdrojů, tedy hlavně větrníků a slunečníků, které se zdají být černou dírou na peníze a hlavně, neobejdou se bez záložních zdrojů.

Druhým pak je válčení samotné, či přesněji západní sankce, které vedly k odstřižení laciných zdrojů paliv. Česko se tak stalo jednou z mála zemí, kde je elektrická energie produkována v nadbytku a lacino – jen aby byla zákazníkům, včetně českých, prodávána draho a možná i v nedostatku. Kvůli tomu nedostatku, ať už skutečnému nebo očekávanému, se spekuluje na růst cen, z toho pak ony nadměrné zisky. A podotknu, že například u pohonných hmot nebo paliv pro domácí topeniště je ten obrázek podobný – i tam se samozřejmě spekuluje a ceny jsou drženy na hraně únosnosti.

Normální vláda by nejspíš postupovala tak, že by ceny domácímu zákazníkovi, včetně firem, nějak odrážely výrobní ceny. Nástroje na to jsou, napadají mě všelijaké stavy nouze, protože v nouzi jsme. Samozřejmě už vidím námitku, že by to bylo zavádění socialismu. Jenže co jiného je mimořádná daň z nečekaných zisků než socialismus? Akorát že daň je – lživě – zdůvodněná válkou, jíž vzdor vlhkým snům soudruha profesora Fialy nejsme účastníkem, což je první lež. A na rozdíl od cenového stropu pro domácí výrobce povede k tomu, k čemu mimořádné daně vedou vždy – ke všelijakému fixlování a odklánění. Což ostatně ukázali hned po vyhlášení té daně někteří velcí tržní hráči, medializován byl podnikatel Křetínský, kteří okamžitě přesunuli své aktivity do daňově příznivějších lokalit. Hlavně ale ty peníze nezůstanou občanům, ale vládě. Představa, že z nich něco uvidí občané, je druhá lež.