Pár týdnů před koncem roku si iDnes TV do svého pořadu Rozstřel pozvala veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou. Ta mimo jiné prohlásila, že nejobtížnějším případem, který ve své funkci musela řešit, byla tzv. „šátková kauza“, tedy případ, do kterého jste byla vy i díky ní vtažena. Jak se vám taková slova poslouchala?
Samozřejmě jsem pořad viděla. Mohu vám říci, že jsem si ho musela pouštět opakovaně. Nebyla jsem schopná se koncentrovat tak, abych se dodívala najednou až do konce. Vše se mi znovu vybavilo. Nebylo a není to pro mě lehké období. Všechna jednání a soudy probíhají od roku 2013. Ničí mi to život a pořád nejsme u konce.
Paradoxní je, že tolik lidí se touto věcí zabývalo a musí zabývat, myslím zejména úřad veřejné ochránkyně práv, můj advokát Radek Suchý, soudci a občané České republiky. Nikomu nepřeji, aby se do takové situace dostal. Navíc, ženu ze Somálska nikdo nikdy neviděl. Pokud jí náhodou někdo viděl, tak nemohl vědět, koho vlastně vidí a o koho jde. Neměla totiž platné dokumenty. Takže úřady vlastně zastupovaly někoho, a neví se koho. „Poškozená“ je jako paní Columbová.
Jediný, kdo to odnesl po všech stránkách, jsem já. Jsem stále přesvědčena, že celá kauza měla být precedens, protože tato věc není v České republice dostatečně legislativně vyřešena a já jsem měla být tou obětí. Normálně by mě zlikvidovali. Byla snaha mě poškodit jak lidsky, tak profesně. A tato bilance je pro mě dosti děsivá. Nezapomeňte, že v roce 2013 se vlna začala rozjíždět. Už v roce 2015 jsem se vyjadřovala v tom smyslu, že od prvopočátku je to akce plánovaná, za určitým cílem.
Zajímavé je, že mi píší i neznámí právníci. Nabízejí mi pomoc a někteří mě i zastrašují. Ano, „salámová metoda“ pokračuje dále. Smutné zjištění.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník