Pár týdnů před koncem roku si iDnes TV do svého pořadu Rozstřel pozvala veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou. Ta mimo jiné prohlásila, že nejobtížnějším případem, který ve své funkci musela řešit, byla tzv. „šátková kauza“, tedy případ, do kterého jste byla vy i díky ní vtažena. Jak se vám taková slova poslouchala?

Samozřejmě jsem pořad viděla. Mohu vám říci, že jsem si ho musela pouštět opakovaně. Nebyla jsem schopná se koncentrovat tak, abych se dodívala najednou až do konce. Vše se mi znovu vybavilo. Nebylo a není to pro mě lehké období. Všechna jednání a soudy probíhají od roku 2013. Ničí mi to život a pořád nejsme u konce.

Paradoxní je, že tolik lidí se touto věcí zabývalo a musí zabývat, myslím zejména úřad veřejné ochránkyně práv, můj advokát Radek Suchý, soudci a občané České republiky. Nikomu nepřeji, aby se do takové situace dostal. Navíc, ženu ze Somálska nikdo nikdy neviděl. Pokud jí náhodou někdo viděl, tak nemohl vědět, koho vlastně vidí a o koho jde. Neměla totiž platné dokumenty. Takže úřady vlastně zastupovaly někoho, a neví se koho. „Poškozená“ je jako paní Columbová.

Jediný, kdo to odnesl po všech stránkách, jsem já. Jsem stále přesvědčena, že celá kauza měla být precedens, protože tato věc není v České republice dostatečně legislativně vyřešena a já jsem měla být tou obětí. Normálně by mě zlikvidovali. Byla snaha mě poškodit jak lidsky, tak profesně. A tato bilance je pro mě dosti děsivá. Nezapomeňte, že v roce 2013 se vlna začala rozjíždět. Už v roce 2015 jsem se vyjadřovala v tom smyslu, že od prvopočátku je to akce plánovaná, za určitým cílem.

Zajímavé je, že mi píší i neznámí právníci. Nabízejí mi pomoc a někteří mě i zastrašují. Ano, „salámová metoda“ pokračuje dále. Smutné zjištění.

Určitě je to pro vás momentálně o to horší, že Nejvyšší soud koncem minulého roku zvrátil verdikt Městského soudu v Praze, takže se případem musí znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 10, přičemž bude vázán názorem Nejvyššího soudu, podle kterého dívka prokázala nepřímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání, a to z důvodu náboženství. Chápu, že rozhodnutí soudu nebudete chtít komentovat. Jen se zeptám, jste připravena na další roky nesmyslného vláčení po soudech?

Ano, jsem. Posiluje mě zájem a velká podpora rodiny, přátel, kolegů, žáků, studentů a občanů České republiky, kteří žijí doma i v zahraničí. Advokát Mgr. Suchý, který mě ve sporu zastupuje, mě navíc po prostudování rozsudku ujistil, že tak říkajíc „není všem dnům konec“ a budeme bojovat dál. Jsem přesvědčena, že jsme na straně práva.

Po té údajně diskriminované ženě ze Somálska se slehla zem. Jak jste zmínila, nikdo ji nikdy neviděl, a pokud ji náhodou někdo viděl, tak nemohl vědět, koho vlastně vidí a o koho jde, protože neměla platné dokumenty. Nenapadlo vás v průběhu těch let zpochybnit celou tu soudní taškařici tím, že údajně „diskriminována“ byla osoba bez prokázané identity a bez znalosti češtiny, takže ani přijata do školy být nemohla, a pokud se nepletu, ani nebyla?

Nad tím se bude muset zamyslet můj advokát. Jen bych chtěla podotknout, že jsem měla velké štěstí, že se mi můj bývalý kolega nabídl s právním zastupováním. Vše od prvopočátku dělá zdarma. Ale to se také před soudem podařilo dokázat. My se nyní již chystáme na to, až bude nařízeno ve věci zase jednání. Advokát Suchý připravuje novou argumentaci a důkazy. Věnuje se tomu s velkým nasazením.

Spousta lidí – a určitě mezi ně budete patřit – si oddychne, že v únoru po šesti letech ve funkci ochránkyně práv skončí Anna Šabatová. U veřejnosti silně neoblíbená ombudsmanka toho chce ještě dost stihnout. Před poslanci chce podpořit právo na sňatek lidí stejného pohlaví, Ministerstvu školství chce navrhnout výuku o lidech s menšinovou orientací. Chybí, podle vás, ve školách taková výuka?

Pokud mohu hovořit za naši střední školu, tak si myslím, že ve výuce nic obdobného zařadit nepotřebujeme. Jsme školou zdravotnickou. Nikdy jsem ve škole obdobný problém neřešila. Sexuální orientaci žáků nezjišťujeme a k obdobným otázkám jsme velmi otevřeně tolerantní. Domnívám se, že by paní ombudsmanka už neměla konat nic. Měla by si odpočinout a čerpat raději dovolenou. Z mého pohledu politické zneužívání jejího úřadu stačilo.

Když už jsem nakousl možné další předměty ve výuce, tak ve stejném jako v úvodu zmíněném pořadu vystoupil jen o týden později než Anna Šabatová psycholog a genderový expert Jiří Procházka s tím, že dnes už rozlišujeme přes 40 variant pohlaví. Promítají se takové poznatky i do výuky zdravotnických škol?

Nejsem genderový expert. O čtyřiceti variantách pohlaví mi není nic známo. Znám jen dvě. Obsah studia ve všech oborech a v příslušných předmětech je zaměřen na zvládnutí základního učiva, které je zaměřeno zejména na fyziologii člověka.

Do školních osnov by nejen ombudsmanka, ale určitě i někteří politici a mnozí aktivisté, rádi zařadili výuku o klimatu nebo mediální gramotnost. Jak se na škole vyrovnáváte s tím klimatickým šílenstvím, které dorazilo už i k nám? Probíhala ve dnech akcí Fridays for Future u vás vůbec výuka?

Při omlouvání absence u žáků postupujeme v souladu se školním řádem. Pokud je žák plnoletý, omlouvá si absenci ve škole sám. Pokud plnoletý žák není, absenci omlouvá zákonný zástupce žáka. Důvod absence ve škole podrobně nesledujeme, ani nemůžeme v souvislosti s GDPR. Nevíme, zda žáci byli nemocní, nebo na nějaké akci. V těch dnech jsme zvýšenou absenci ve škole nezaznamenali.

Změny klimatu jsou již zařazeny do environmentální výchovy a mediální výchova je součástí předmětu český jazyk a komunikace. Naše škola a žáci se aktivně podílejí na ochraně životního prostředí. Vše podle rámcových vzdělávacích programů, které stanovuje Ministerstvo školství. Doporučovala bych všem, kteří chtějí prosazovat změny, se seznámit s podklady, které chtějí měnit a zvážit, zda jejich aktivity nejsou nadbytečné.

Když se mladým bude vtloukat do hlavy, že existuje přes 40 pohlaví, že v rámci boje za záchranu planety nemají jíst maso, létat letadlem a podobně, tak je třeba jim ještě ukázat, jak poznají pravdu a fake news. Naučíte je v mediální výchově jako součásti předmětu český jazyk a komunikace i to, co si mají myslet, aby neměli nedejbože vlastní názory a v budoucnu kvůli tomu i problémy?

Žáky vedeme ke kritickému myšlení tak, aby byli schopni porozumět psanému textu i mluvenému slovu a odlišit skutečnost od smyšlenek, popřípadě manipulaci s nimi. Učíme je myslet; ne, co si mají myslet.

V listopadu jsme si připomínali třicáté výročí událostí roku 1989. Je to pro studenty přitažlivé téma, nebo jako většina z toho, co bylo před jejich příchodem na svět, zůstává na pokraji jejich zájmu?

Domnívám se, že našim studentům události z roku 1989, i předešlé, nejsou lhostejné ani neznámé. Na jejich vnímání se podílí práce učitelů, kteří je studentům přiblížili formou návštěv výstav, exkurzí, dobovým vysíláním v rozhlase, televizi i dalšími aktivitami. Horší je ale, když pak na vlastní oči nebo z médií vidí atmosféru na pietním místě, kdy skupiny obránců památníku lustrují, kdo smí zapálit svíčku, a kdo ne, nebo sledují vulgární chování a napadání například pana poslance Klause s malou dcerkou. To se mi pak těžko vysvětluje, co to byl „samet“ a kdo bojuje za pravdu a lásku. Jistě mě chápete.

Nehrozí, že když se studenti musí učit, jak zachránit planetu, jak se bránit vlivu nejrůznějších ideologií, a určitě brzy dojde i na nutnost znát těch 40 pohlaví, nebudou nutně ošizeny odborné předměty?

V žádném případě nemůže na naší škole dojít ke snižování objemu odborné výuky. Řídíme se platným rámcovým vzdělávacím programem a školními vzdělávacími programy. Naši učitelé jsou rovněž v komisích, které provádějí revizi rámcových vzdělávacích programů. Objem odborných znalostí musíme dodržovat i proto, že jej kontrolují nejen Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ale i Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví. Nelze připustit, aby se snižovala kvalita pracovníků, kteří pečují o lidi ve zdravotnických nebo sociálních službách nebo v integrovaném záchranném systému. Jejich odbornost tedy musí zůstat zachována v plném rozsahu. Je ale pravdou, že je třeba při výuce používat nové vyučovací metody a technologie. Na to opravdu dbáme. A rozhodně mohu prohlásit, že aktivisticky na naší škole nikdo bludy dětem do hlavy netlačí.