Není politická satira v zemi Karla Havlíčka Borovského a Jaroslava Haška nyní spíše na ústupu?

Vůbec ne, veřejné mínění se pohybuje po sinusoidě a má krátkou paměť. A proto je třeba satiru stále oživovat…

Co si myslíte o Kanceláři Blaník, která je v současnosti asi jednou z nejsledovanějších politických satir?

Jednoduše řečeno výborné herecké výkony, ale je nutné rozšířit repertoár o zahraniční události, třeba o pád světové banky Lehman Brothers, Madoffovu aféru, kde došlo ke zpronevěře zhruba sedmdesáti miliard americký dolarů a další.

Vzniklo několik divadelních představení, třeba o Kristýně Kočí, Andreji Babišovi, Miloši Zemanovi. Často bylo vidět, že vznikly rychle jako reakce na aktuální téma. Některá jiná, třeba Velvet Havel, vznikla s dlouhodobějším odstupem a na kvalitě je to znát. Myslíte si, že by měl mít autor trochu odstup od události, o které píše hru?

Rozhodně ano. Znamenitá hra Velvet Havel je pečlivě propracovaná a měla úspěch i v zahraničí. Autor musí mít nadhled.

Napsal jste hry o Hillary Clintonové, Monice Lewinské, Gustávu Husákovi. Jakou výhodou byl pro vás právě ten větší časový odstup od události?

Satirické hry, například Globální slavnost nebo Gustáv Husák superstar, měly úspěch v divadle Semafor, Činoherním klubu, ve Slovenském domě v Praze i v divadle Husa na provázku v Brně. Časový odstup je nutný, což jsem si uvědomil například u výborného filmu Lída Baarová.

Nicméně i aktuální události stojí za to, třeba taková aktuální volba prezidenta by byla asi dobrou matérií na divadelní hru. Nemyslíte?

Viděl jsem na toto téma skvělý americký film Byl jsem při tom s Peterem Sellersem a Shirley MacLainovou a zatím si netroufám tomuto vynikajícímu filmu konkurovat. Hlavní hrdina silně připomíná jednoho našeho retardovaného politika.

Nyní píšete divadelní hru o problémech Irska. Dává vám tato změna zeměpisné polohy větší tvůrčí svobodu?

Je to satira o tom, jak armáda obnoví v Irsku demokracii, ale nechte se překvapit. Všechno dobře dopadne.

Jak vás napadlo založit politické divadlo z ekonomů?

Píši satirické hry delší dobu. Za „Husákova absolutismu“ mne s divadelní hrou vyhodil režisér Evžen Sokolovský s tím, že hra má nepřijatelné abstraktní části. A po roce 1990 byl výsledek při setkání s renomovanými režiséry stejný.

Přednáším marketing a management na Karlově univerzitě i ČVUT a uvědomil jsem si, že když Alexander Graham Bell vynalezl telefon, všude ho vyhodili. Ve známé  firmě Western Union k tomu dodali:  „Co bychom si s tou hračkou počali?“ A tak si Bell založil vlastní firmu.

Podobně dopadli dva mladí nadšenci, kteří nabízeli IT firmám zajímavý algoritmus za tisíc dolarů a také neuspěli. Tak jim nezbylo, než založit firmu Google. A tak vzniklo před osmi lety vysokoškolské satirické divadlo Comica Economica.

Jací jsou vůbec ekonomové herci?

Posluchači našich vysokých škol jsou výborní herci a ženy skvělé herečky dokonce již od čtyř let…