Vy jste dlouholetým členem sociální demokracie, působil jste na nejrůznějších postech ve vysoké politice. Když sledujete dnes situaci ČSSD na politické scéně, co vás napadá jako první?

Když jsem odešel do Rakouska, pomáhal jsem exilové sociální demokracii. Pracoval jsem také v tiskovém oddělení u rakouských sociálních demokratů jako student, přímo pod tehdejším rakouským kancléřem Bruno Kreiskym. Jsem sociální demokrat čtyřicet let, můj děda byl sociální demokrat, byl tiskař, sazeč a během celého období první republiky pracoval v Lidovém domě a tiskl Právo lidu. Jsem sociální demokrat, jak se říká tělem i duší. To ovšem neznamená, že spoustu věcí nevidím kriticky, naopak. A co mě napadá, když se podívám na dnešní situaci ČSSD jako první?

Místo toho, aby si ČSSD uvědomila, že je naší nejstarší politickou stranou, což nemá obdoby jak u nás, tak v ostatním postkomunistickém světě, aby si byla jistá, konsolidovaná ve svých hodnotách, jako jsou solidarita a sociální spravedlnost, které jsou v tomto hnutí 140 nebo 150 let, tak působí nejistě, mnohdy je v základních hodnotách dezorientovaná a mnozí členové ani nevědí, co základní hodnoty jsou. Kdyby to věděli, tak by například nikdy nemohli podporovat Vladimira Putina nebo fandit v Americe multimiliardáři Donaldu Trumpovi. Místo toho, aby zde byla klidná a sebevědomá ČSSD, je z ní strana, jak jsem vám popsal. Vše se ukazuje v průzkumech veřejného mínění a situaci jasně ukázaly podzimní krajské volby.     

Čím je způsoben stav, o kterém mluvíte, podle vás? Jako vždy se střídají lepší období a horší, na jakou dobu v souvislosti s ČSSD vzpomínáte nejraději a co považujete za problém, na který snad raději ani nevzpomínat?

Já rád vzpomínám na exilové období. Stranu tvořilo pár desítek, možná stovek lidí, kteří byli rozprášení po celém světě. Občas se pohádali o program, ale drželo je sociálnědemokratické přesvědčení. Rád vzpomínám na rok 1998, na volební kampaň. Když byl začátek kampaně a vyjel z Ostravy „vlak naděje“ směrem na Přerov, nejenže byla plná nádraží, ale lidé stáli kolem trati v polích a mávali. Pro ně šlo o naději na pozitivní změnu. Když se dnes podívám na všechny problémy, mám dojem, že spousta lidí v ČSSD a kolem ní neví, co jsou základní principy, a to, že se pohybují v sociální demokracii nebo kolem sociální demokracie, je pouze dáno touhou po moci. Když jdete do hospody v Praze, Ústí nad Labem, v Ostravě nebo v Liberci a ptáte se lidí, co říkají na ČSSD, první, co řeknou, je: klientelismus a korupce. A v každém městě vám ještě přidají konkrétní jména lidí z ČSSD, kterých se to týká. Pokud nebude ČSSD schopná s tím něco dělat, bude mít do budoucna velmi malou šanci se vrátit k úrovni třiceti procent hlasů.

Předpokládám, že vycházíte z osobních zkušeností s lidmi…

Jistě. Nestačí se jenom dívat na průzkumy veřejného mínění, najímat si americké poradce. Je důležité jít mezi lidi, ptát se jich, co si myslí o ČSSD. A dostanou odpověď, kterou žádný americký poradce nepřinese. A pak je s tou odpovědí potřeba něco dělat a hledat nápravu.

Byl jste někdy v situaci, že jste uvažoval o tom, že vystoupíte z ČSSD?

Nikdy jsem o tom neuvažoval právě z důvodu, že jsem celý život sociálním demokratem. Ale znovu opakuji, to neznamená, že jsem spokojený se vším, co se děje.

Do jaké míry vnímáte osobní zodpovědnost za současný mírně řečeno neutěšený stav u premiéra Bohuslava Sobotky?

U nás je zvykem přenášet zodpovědnost jen na předsedu. Jistěže má zodpovědnost největší, ale klientelismus a korupce nejsou problém jen pro předsedu. Je důležité, aby je řešily kraje i okresy. Například lidé, kteří už byli usvědčeni z podvodů nebo odsouzeni… Pokud se nebude mít sílu strana s těmito lidmi rozloučit, nebude mít šanci obnovit sílu, kterou kdysi měla. Lidé řeknou: hele, podívej, Franta byl odsouzený za nějakou prkotinu, má zápis v trestním rejstříku a nemá teď šanci na dobré zaměstnání. Člen ČSSD má sice zápis v rejstříku, ale klidně si dál ve své funkci pokračuje. To je špatně. Pokud s tímto strana nebude chtít něco udělat, nemá v jakýchkoli příštích volbách šanci.
Když se podíváme na ODS jako příklad, neprošlo jí to, klesla do jednociferných čísel. To je výsledek korupce a klientelismu. Člověk by si myslel, že se ČSSD například ze situace ODS poučí. Lidé právě po této zkušenosti budou čím dál méně toto u politických stran tolerovat. ČSSD má výhodu na rozdíl od ODS, že jde o historickou značku. Bojovala za práva obyčejných lidí už za Rakouska-Uherska, za první republiky za tu stranu umírali lidé během okupace a druhé světové války, lidé seděli a umírali v komunistických vězeních, byli v exilu. To je obrovský kapitál. A ta strana chováním některých svých současných členů o to přichází. Pokud slušní a poctiví členové nebudou mít vůli a sílu s tím něco dělat a zkorumpovaných se zbavit, nedostane se dál.

Jak si vysvětlujete, že Andreji Babišovi jeho „čapí hnízda“ a další bez problémy procházejí?

Je to nové hnutí. Lidé hledají něco nového nezkorumpovaného. Někteří nacházejí Andreje Babiše, má obrovské peníze, které může dát do marketingu, a je v tom velmi efektivní. Babiš uvažuje a podniká v kategorii desítek nebo stovek miliard, které jsou pro normálního člověka nepředstavitelné. Ale naopak vědí, když někde na okresním nebo krajském městě probíhají nefér způsobem zakázky, když lidé, kteří dřív nic neměli, si najednou postaví dům… Všichni vědí, že z normálního platu by si na něj člověk nevydělal. To samozřejmě na člověka působí víc než stovky miliard Andreje Babiše a jeho Čapí hnízdo. 

Jaké máte vy osobně zkušenosti s premiérem Bohuslavem Sobotkou?

Já osobně s ním mám zkušenosti velmi špatné, ale před sjezdem a volbami to nebudu dál rozvádět. Nechci sociální demokracii škodit.