V souvislosti s výroční zprávou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se rozhořel nezvykle ostrý spor mezi Českou televizí a Radou. Generální ředitel ČT Petr Dvořák si dokonce dopisem stěžoval na výroční zprávu předsedovi volebního výboru Václavu Menclovi a napsal i vám. Co mu ve výroční zprávě vadilo?

Pan generální ředitel vznášel výhrady zejména proti tomu, jakým způsobem rada ve své výroční zprávě informovala o svých závěrech, které vyplynuly z analýzy vysílání České televize před a v průběhu krajských a senátních voleb na podzim loňského roku, a také proti kapitole, která informovala o naplňování povinností České televize sestavovat programovou skladbu tak, aby poskytovala vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické smýšlení, národnostní, etnický a sociální původ.

Tvrdil například, že rada zamlčela, kdo je autorem volební analýzy, nebo že průzkumy, na jejichž základě zvala ČT hosty do předvolebních diskusních pořadů, byly nepoměrně blíže volebnímu výsledku než průzkumy prováděné pro Český rozhlas. Žádná z těchto výhrad však nebyla namístě. Analýza předvolebního vysílání i se jménem jejího zpracovatele byla na webu rady zveřejněna ještě ten den, kdy se s jejím obsahem rada seznámila. A informace o tom, že průzkumy Českého rozhlasu byly ještě méně přesné než průzkumy pro ČT, samozřejmě neměly své místo v analýze vysílání České televize, ale byly vyhodnoceny v samostatné analýze vysílání Českého rozhlasu.

Byla případná nevyváženost vysílání České televize v souvislosti s krajskými a senátními volbami na podzim minulého roku něčím výjimečným, nebo to s sebou nesou každé volby?

Předně musím zdůraznit, že rada nekonstatovala, že by předvolební vysílání České televize bylo nevyvážené. Pokud by rada k takovému závěru dospěla, zahájila by ihned správní řízení pro možné porušení zákona. Rada pouze na základě analytických výstupů odhalila nejasnosti a nabyla pochybností, zda při přípravě předvolebního vysílání nedošlo ze strany ČT k pochybení. Proto přistoupila k tomu, že požádala Českou televizi o podání vysvětlení ke všem záležitostem, které v rámci volebního vysílání byly vyhodnoceny jako problematické.

Zároveň rada rozhodla nechat zpracovat sociologicko-politologický rozbor,  který by posoudil sociologické metody, které ČT použila, jejich standardnost pro daný účel a míru přesnosti. A rovněž možné důsledky zvolené metody z politologického pohledu, tedy zda mohlo dojít k ovlivnění předvolebního vývoje. To, že si rada zadala zpracování tohoto posudku, ostře kritizoval pan generální ředitel ve svém dopise volebnímu výboru, což považuji za nepochopitelné, protože tento posudek poskytne ČT cennou zpětnou vazbu a pokud si je ČT svými postupy jista, jak deklaruje, pak se samozřejmě jeho výsledků nemusí obávat.

Často se objevují spory o to, jak nejobjektivněji obsazovat složení hostů v předvolebních debatách. Mnohé strany se cítí poškozeny předvolebními průzkumy, které se nejednou významně odlišují od reality a jejich zástupcům znemožňují účast v debatách. Dá se s tím něco dělat?

Rada v předvolebním období zaznamenala stížnosti zejména menších politických stran, které se cítily být poškozeny. I následné závěry analýzy předvolebního televizního a rozhlasového vysílání ukázaly, že se skutečně v některých případech výsledky předvolebních výzkumů značně odchýlily od výsledků voleb. My jsme si pochopitelně vědomi, že neexistuje sociologická metoda, která by zaručovala absolutní přesnost. Vždy jde o odhad. Podstatné ovšem je zvolit takové metody, nebo ještě lépe kombinaci metod, které minimalizují chybovost.

Již jsem se zmínila, že rada si nechala zpracovat sociologicko-politologický rozbor. Od jeho závěrů si mimo jiné slibujeme, že naformuluje možné cesty, jak pochybením předcházet. Je jisté, že v situaci, ke které dochází opakovaně v posledních několika volbách, kdy se průzkumy značně rozcházejí s výsledky voleb, je načase mluvit o změně. Vzhledem k tomu, že se stále větší počet voličů rozhoduje na poslední chvíli, je také jisté, že měsíc před volbami jsou průzkumy více než orientační.

Někteří pozorovatelé dávají hlasitě najevo nespokojenost s údajně tendenčním vedením debat v podání moderátora Václava Moravce. Stěžují si na to diváci i u vás a co nejvíce mu vyčítají?

Pořady Václava Moravce jsou poměrně častým terčem diváckých stížností. Diváci poukazují na stranění některým hostům, či nezvládnutí debaty. Úřad rady zpracovává analýzy všech vydání pořadu, k nimž rada obdržela stížnost. S těmito analýzami se následně na svém zasedání seznamuje rada. Před mým příchodem do rady, podle informací úřadu, již bylo vedeno několik správních řízení pro možné porušení zákona odvysíláním pořadu Otázky Václava Moravce, ale dosud se nikdy podezření na porušení zákona neprokázalo, tudíž nebylo vydáno ani upozornění na porušení zákona, ani nebyla uložena finanční sankce v souvislosti s tímto pořadem.

Nutno podotknout, že řada stížností fakticky nevytýká pochybení provozovatele, či Václava Moravce, jako spíše reaguje na vyjádření pozvaných hostů. Někteří diváci špatně snášejí názory, které jsou v rozporu s jejich politickým přesvědčením a vinu pak dávají Václavu Moravcovi a České televizi.