Máme za sebou rok 2020; co podle vás prozradil o české politice?

Byl to úplně nejdivnější rok v mém životě, protože tak zvláštní stav, jakým je pandemie, jsme nikdy předtím nezažili. O české politice skutečně vypověděl, co v kom je, protože pandemie nutí lidi, aby ukázali právě to nejlepší, co v nich je. U někoho je to dobré, u někoho špatné…

Řekl jste, že pandemie ukázala, co v kom je. Co je tedy v Češích? Solidarita? Nebo neohleduplnost, kvůli číslům v posledních týdnech?

Myslím, že se ukázalo především obrovská schopnost improvizace a schopnost poradit si v podmínkách, které jsou zvláštní.

Ta schopnost je Čechům celkem vlastní, souhlasíte?

Je to tak. Myslím, že o tom svědčí improvizace v situaci, kdy česká vláda totálně selhala, nedokázala zajistit roušky a respirátory, a tak si je lidé šili na koleně. To je obdivuhodné a leckdo nám to může závidět.

Nekazí tento dojem statistika posledních měsíců a například fotky ze sjezdovek a lyžařských areálů, z akcí v zavřených restauracích i přes zákaz a podobně? Nebo to považujete za zoufalé činy zoufalých lidí?

Možná se v nějakém smyslu jedná o špatnou stránku české povahy, protože když se ukázalo, že vláda skutečně není schopna situaci řešit, lidé ji přestali brát vážně, podobně jako přestali brát vážně svého času rakousko-uherskou vládu, která nebyla schopna se o ně postarat. Podobně jako přestali brát vážně komunisty... Je to stejné jako mnohokrát předtím, prostě vláda nedokáže zařídit, co by zodpovědná vláda evropského státu zařídit měla, tak lidé berou věci do svých rukou a už ji prostě nerespektují.