Poslanec Dominik Feri z TOP 09 byl během své soukromé návštěvy Moravy fyzicky napaden dvěma muži, prý pro odlišné politické názory. Hrubne politická kultura v Česku, nebo jde v českých končinách o věc smutnou, leč ne zcela výjimečnou? Mnozí si možná pamatují ještě útoky na poslance Jiřího Dolejše či na Bohuslava Sobotku.

Obecně je dle mého názoru míra určité hrubosti v politice vyšší. Vzpomeňte si na devadesátá léta, na kultivované vystupování tehdejších politických špiček a porovnejte to s nynějším vystupováním některých politiků ve Sněmovně.

Feri se po zvolení do Sněmovny nechal slyšet, že bude pro své voliče tvrdě pracovat a bude maximálně dostupný – i online. O rok a půl později si ale komentátor Jindřich Šídlo všiml, že Feri místo účasti na zasedání Sněmovny cestuje po Asii. Feri to zdůvodňuje tak, že dovolenou již dlouho plánoval. Je to akceptovatelné?

V případě, kdy občan vyjádří určitému politikovi ve volbách důvěru, věřím, že jeho práci sleduje a v příštích volbách vystaví své vysvědčení. Tak tomu vždy bylo, je a bude.  

Někteří občané se z incidentu radují, Ferimu na sítích mnohdy nevybíravě spílají. Je to projev českého rasismu či politické vyhraněnosti? Lze schvalování útoku na Feriho srovnat s tím, čemu na sociálních sítích čelí např. prezident Miloš Zeman či jeho mluvčí Jiří Ovčáček?

Každý výrazný politik a vůbec každá výrazná osobnost má své obdivovatele i své odpůrce. Sociální sítě umožňují přístup do veřejného prostoru úplně každému, bez ohledu na to, aby svá tvrzení musel obhájit. To znamená, že projevy obdivu i opovržení jsou veřejně daleko přístupnější a svojí formou syrovější než v době, kdy ve veřejném prostoru mohli publikovat jen lidé, pro něž to bylo jaksi povoláním. Obecně se ale domnívám, že v této souvislosti jsme my Češi úplně stejní jako Němci, Rusové nebo Eskymáci. Jsou mezi námi dobří lidé i lidé nevychovaní.