Válka v Sýrii trvá už roky, Libye je rozvrácená roky, stejně tak Afghánistán. Jak je možné, že z těchto zemí lidé utíkají tak masově až nyní? Kde je příčina současných problémů?

Nechci konspirovat a vycházím z toho, jak se vyvíjí konflikty v této části světa. Víme, že situace se zhoršuje a zhoršuje, takže bez jakýchkoli konspirací je jasné, že život je tam nesnesitelný. Největšími oběťmi Islámského státu jsou muslimové samotní. Oni sami utíkají před IS. Jeden problém je úplně evidentní a způsobili jsme ho my sami. A když říkám my, myslím my jako Evropa, my jako Západ včetně nás.

U nás se vžila taková alibistická rétorika, kterou rád používá premiér Fico, že my za to nemůžeme, protože my jsme války nevedli. Ale to není pravda, protože Slovenská republika se zúčastňovala v koalici ochotných, podporovala Američany a má spoluzodpovědnost za to, že v důsledku irácké války vznikl Islámský stát. Toto je věc, z níž musíme vycházet. Nemá smysl si zodpovědnost rozmělňovat na drobné části a dohadovat se, kdo je zodpovědný méně a kdo více. Podstatné je, že jsme zodpovědní jako mezinárodní společenství, v užším smyslu evropské společenství a musíme ten problém řešit na této úrovni.

Uprchlická krize je obrovskou zkouškou pro Evropu z dvou hledisek. Zkouškou našich hodnot, jak se s tím vypořádáme. Za druhé, a to je možná ještě vážnější, zkouškou naší schopnosti udržovat pořádek jako politické společenství. V momentě, kdy se to vymkne z kontroly, může to mít dalekosáhlé důsledky pro Evropu jako takovou. Čili problém tu evidentně je, ale důležité je, jak na něho zareagujeme. První způsob, který já odmítám, je ten, co se rozmáhá a je podporovaný politiky, hlavně tady před volbami – udržování, a dokonce zvyšování strachu. To má svoje pragmatické vykalkulované příčiny. Politici vědí, že když v lidech zasejí strach a předhodí konkrétní hrozbu a zároveň řeknou „my vás ochráníme“, tak si tím zvyšují popularitu a zvlášť před volbami jde o snadný způsob, jak si navýšit voličskou základnu. Toto k úspěchu nepovede, protože to problém nevyřeší. Nelze to řešit tak, že k nám uprchlíky nepustíme.

A už vůbec se to nedá řešit tak, jak navrhoval Andrej Babiš, aby se využilo NATO k ochraně hranic. Armáda přece proboha nemůže být použita vůči civilnímu neozbrojenému obyvatelstvu, to je proti Ženevským konvencím. To nemohl myslet vážně. Já bych řekl, že tím Babiš vyzýval k válečnému zločinu.

O skutečném řešení se doteď na evropské úrovni ani nediskutovalo. Jenže řešit příčiny znamená řešit destabilizovaný region, který jsme zničili my. Ať už je to Irák, Sýrie, Libye nebo další země. Je to prostě výsledek naší politiky a je evidentní, že musíme v první řadě změnit zahraniční politiku evropských států, emancipovat evropskou politiku od politiky USA. Já tvrdím, že existuje něco jako evropské zájmy, které jsou odlišné od zájmů Spojených států, a měly bychom si je začít uvědomovat. Druhá věc je přestat podporovat ať politické, či vojenské roztržky, jako to děláme v Sýrii. Za třetí je nutné okamžitě přestat spolupracovat se Saúdskou Arábií jak ekonomicky, tak vojensky, protože Saúdská Arábie je hlavním exportérem militantního islámu, dokonce stála při zrodu Islámského státu a pomáhala ho financovat. My se na jedné straně tváříme, že bojujeme proti Islámskému státu a na druhé straně spolupracujeme s jeho pravou rukou. Nad tím stojí rozum.