V předvečer 20. výročí svrchovanosti Česka i Slovenska, zastihly ParlamentníListy.cz Jána Čarnogurského na konferenci „Nová bezpečnostní architektura Evropy“, kterou organizovalo sdružení Res Publica, a kde se Ján Čarnogurský věnoval zejména otázkám odolnosti takzvané Visegrádské čtyřky (V-4) vůči krizím.

Od rozdělení státu uplynulo 20 let. Jakého vývoje podle Vás dosáhly vzájemné vztahy Čechů a Slováků?

Obecně se pozorovatelé shodují, že se vztahy mezi našimi národy zlepšily. Jedna věc, kterou ještě nevíme, se stane prubířským kamenem. V době mezinárodních krizí tenze mezi Čechy a Slováky československý stát oslabovaly, právě v době, kde se měla naopak vnitřní pevnost státu zvýšit.

I když jsme dva samostatné státy a naše vztahy se zlepšily, teprve budeme-li v případě mezinárodní krize postupovat společně, prokáže se ve vší pravdivosti, že to rozdělení bylo opravdu úspěšné.

V rámci EU mají naše země stejný postup, nebo se přece jen lišíme?

Samozřejmě, že každá země se přece jen ve svém postupu liší a jde svým vlastním směrem. Je to přirozené a pochopitelné. V klíčových otázkách jsme ale stále spojenci.

Vezměte si například Benešovy dekrety. Pro Slovensko to zase až takový problém není, protože tu odsunutých Němců bylo poměrně málo. Ostatně, mezi námi a Německem je Česká republika (směje se). Takže, pokud jde o nás, mohli bychom zrušit Benešovy dekrety od samého začátku existence našeho státu. Neudělali jsme to, protože by to byl velmi špatný precedens pro Českou republiku.

Na druhou stranu nás Česká republika vždy doposud podpořila v klíčových otázkách našich sporů s Maďarskem. Dodal bych, že v době těsně před rozpadem federální vláda nepodpořila dostavbu vodního díla Gabčíkovo na slovensko-maďarském pomezí, což bylo pro Slovensko velmi důležitá otázka.

Tam se proto ukázalo, že československá federace už nehrála pro Slovensko tu úlohu, kterou má společný stát hrát. Chránit a prosazovat zásadní společné zájmy.