Jak se kauza z roku 2013 vaším pohledem vyvíjí?

 

Celá kauza Metropolitního spořitelního družstva je od počátku založena na lži a na zneužití moci státních orgánů. Toto jsem podrobně dokumentoval v sérii článků publikovaných pod souhrnným názvem „Proč všichni lžou?“.

 

V průběhu celého trestního stíhání, a ani v průběhu hlavního líčení, se neobjevily žádné důkazy o trestné činnosti mé osoby a potažmo ani představenstva. Zneužití moci státních orgánů vidím ve skutečnosti, že prosperujícímu družstvu, které nemělo žádné ekonomické ani finanční potíže, byly zablokovány všechny okamžitě likvidní rezervy a bylo mu zakázáno přijímat vklady a poskytovat úvěry. Po osmi měsících, které uplynuly od uvalení těchto zničujících opatření na Metropolitní spořitelní družstvo, do podání návrhu na jeho insolvenci jeho představenstvem, státní zástupkyně argumentuje stylem: Podívejte se, jací jsou to lumpové, vždyť pod jejich vedením to družstvo zkrachovalo. Rovněž tak byly zablokovány peníze klientů Metropolitního spořitelního družstva a státní zástupkyně argumentuje stylem: Vždyť oni nic nestaví, oni nic nevyrábí.

 

Dovolím si to připodobnit k situaci, kdy máte na nákup nového automobilu připraveno 500 tisíc, a někdo vám 200 tisíc zablokuje. Vy si přirozeně za této situace žádný nový automobil nekoupíte. Přitom dotyčná osoba, která vám peníze zablokovala, bude s drzostí sobě vlastní následně svůj krok odůvodňovat tvrzením: Podívejte se, vždyť on si nikdy žádný automobil nechtěl koupit.

 

Vrcholem, kontrastujícím s neexistencí důkazů proti mé osobě, je pak návrh trestu státní zástupkyní, kdy mě navrhuje odsoudit na 9,5 roku vězení se zvýšenou ostrahou a propadnutí veškerého majetku.

 

 

Z čeho jste vlastně obviněn a co vám a dalším manažerům MSD hrozí?

 

Obviněni jsme ze zpronevěry. Tedy z toho, že jsme vědomě poskytovali úvěry, o kterých jsme údajně měli vědět, že nebudou nikdy splaceny. Toto tvrzení je založeno na neznalosti úředních sdělení ČNB a bankovních zvyklostí, kdy poskytování úvěrů tzv. SPV, tedy čerstvě založeným společnostem, je celosvětově uznávanou metodikou pro financování specializovaných úvěrových expozic (např. projektové financování, financování nemovitostí vytvářeních peněžní toky, objektové financování, komoditní financování a další vybrané druhy financování).

 

Dále pak na zpochybnění posudků nemovitostí vložených do zástavy Metropolitnímu spořitelnímu družstvu, které byly zpracovány prokazatelně bezúhonnými soudními znalci (všichni tito znalci byli trestně stíhání a trestní stíhání bylo u všech odloženo). Paradoxem tohoto obvinění je i skutečnost, že představenstvo v Metropolitním spořitelním družstvu nemělo pravomoc úvěry schvalovat a také žádné úvěry neschvalovalo. Jak jsem uvedl v odpovědi na předchozí otázku, tak nám státní zástupkyně hrozí dlouholetým vězením a propadnutím veškerého majetku.

 

Často se v souvislosti s MSD hovoří právě o úvěrech, ty jsou zjevně největším problémem i z pohledu státního zastupitelství. Jak se v MSD o úvěry žádalo, jak se schvalovaly, jak se kontrolovaly platby a podobně?

 

To, že úvěry byly problémem Metropolitního spořitelního družstva, je dezinformace záměrně šířená státní zástupkyní. Metropolitní spořitelní družstvo mělo v dubnu 2013, tedy před koordinovaným zničujícím zásahem organizované skupiny FAU MF ČR, VSZ v Praze a ČNB cca 5 až 6 procent klasifikovaných úvěrů a cca 2 procenta úvěrů v selhání, čili nadprůměrně dobré hodnoty nejen v sektoru družstevních záložen ale i v bankovním sektoru.

 

Problematických je pouze sedm úvěrů poskytnutých v rozmezí listopadu 2012 až dubna 2013, u kterých došlo ze strany dlužníků k porušení úvěrové smlouvy a peníze, které Metropolitní spořitelní družstvo poskytlo na nákup nemovitostí a developerské projekty tito dlužníci ve spolupráci s LBBW Bank neoprávněně, a v rozporu s platnou úvěrovou smlouvou, poslali do Hongkongu. Osmý úvěr neměl s těmito sedmi úvěry nic společného a jeho zablokování znemožnilo výrobu větrných elektráren podle českého patentu. Viz zde. Zde je nutno zdůraznit, že v uvedeném období bylo v Metropolitním spořitelním družstvu schváleno 89 úvěrů a tudíž muselo být posouzeno asi 250 až 280 žádostí o úvěr. Žádosti o úvěr zpracovávalo úvěrové oddělení front office a to také, jako jediné, jednalo s klienty. Dále tyto žádosti posuzoval risk manažer a závěrečné schvalování úvěrů prováděla úvěrová komise zcela nezávislá na představenstvu, volená členskou schůzí Metropolitního spořitelního družstva a schválená pracovníky ČNB. Představenstvo u takto schválených úvěrů podpisovalo úvěrové smlouvy. Přitom je nutno uvést, že v Metropolitním spořitelním družstvu byla schválena zhruba třetina úvěrů, z celkového počtu úvěrů, o které členové Metropolitního spořitelního družstva žádali. V Metropolitním spořitelním družstvu nebyl nikdy poskytnut ani jediný úvěr, s jehož poskytnutím by nesouhlasila některá osoba účastnící se schvalovacího procesu.

 

K tomu chci ještě dodat, že Metropolitní spořitelní družstvo mělo pro schvalování úvěrů celou řadu vnitřních předpisů, u kterých znalec v oboru ekonomika, pro odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, Vladimír Bernhardt, konstatoval, že tyto splňují veškeré požadavky na ně kladené obecně závaznými právními normami či nařízeními a že jsou na velmi dobré úrovni a jsou spíše svojí kvalitou nadstandardní.

 

Čerpání úvěrů pak schvalovalo obchodní oddělení back office, přičemž vždy kontrolovalo splnění všech podmínek, které klient musel splnit před načerpáním úvěru.