Spisovatel Krystlík: Dal se Hitler v roce 1938 zastavit? Ano, Mnichovská smlouva je toho dokladem. Chtěl vyvolat válku s ČSR, ale dostal jen pohraniční německá sídelní území

29.09.2018 13:59 | Zprávy

ROZHOVOR "Zda se dal Hitler v roce 1938 zastavit? Ano, Mnichovská smlouva je toho markantním dokladem – jejím podepsáním byl zhacen jeho záměr rozbít československé vojenské síly, vyvolat válku s ČSR, dostal jen pohraniční německá sídelní území v ČSR. Tuto svou porážku si pak do konce života vyčítal," uvádí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Tomáš Krystlík, česko-německý spisovatel a žurnalista a vysvětluje, proč politika první republiky vůči národnostním menšinám ve státě zavinila odklon Němců českých zemí od československého státu.

Spisovatel Krystlík: Dal se Hitler v roce 1938 zastavit? Ano, Mnichovská smlouva je toho dokladem. Chtěl vyvolat válku s ČSR, ale dostal jen pohraniční německá sídelní území
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

Mnichovská dohoda 29. září 1938 je neblahé výročí našich dějin. Československá republika poté přišla o část svých území. Byl podpis této dohody zradou našich spojenců, Britů a Francouzů? Tvrdíte, že je to lež českých historiků? Proč?

Československá republika nepřišla podepsáním Mnichovské dohody 30. 9. 1938 o část svého území, nýbrž svým souhlasem 21. 9. 1938 s odstoupením území s více než 50 % obyvatel Německu, který nově nastoupivší vláda neodvolala. Celá mnichovská konference by byla zbytná, kdyby ČSR pak začala předávat tato území s více než 50 % německých obyvatel Německu a Hitler nechtěl vojensky rozbít Československo coby silně vyzbrojeného francouzského spojence na své východní hranici.

Mnichovská smlouva zradou spojenců vůči ČSR být nemohla, jen stanovila termíny obsazování československých území následkem více než týden starého svolení československé vlády. Britové spojenci nebyli, protože žádnou smlouvu o vzájemné pomoci ČSR s nimi neměla, jen s Francií a SSSR. Ale ani Francie, ani SSSR nemusely začít plnit smluvní závazky a přijít na pomoc. Tak měly učinit, až jeden smluvní stát bude napaden, a Československo ve vztahu k SSSR teprve poté, přispěchá-li SSSR dříve na pomoc Francie. ČSR nebyla Německem napadena, tedy nebyl důvod k vojenskému zásahu Francie a vůbec už ne Anglie. Tedy, o jakou zradu západních velmocí se mělo jednat? Že Hitler byl odhodlán vojensky zničit ČSR, o tom Velká Británie i Francie věděly a udělaly s Itálií vše, aby vojenský konflikt ve střední Evropě nevypukl. To se podařilo, přinutily ho, aby se svého plánu vzdal a spokojil se jen se ziskem území. O držbě pohraničních území Československem podrobněji níže.

Postoupení území Německu na podzim 1938 bylo však jen oddálením německé okupace zbytku českých zemí a Moravy o půl roku později. A rok poté napadením Polska začala druhá světová válka. Bylo tragickou chybou západních mocností, že v zájmu míru ustupovaly v Mnichově zbaběle Hitlerovi? Daly se jeho rozpínavé záměry v tomto období ještě zastavit?

Hitlerovým cílem v roce 1938 bylo rozbít vojensky ČSR, zničit její vojenskou sílu, nikoli okupovat Sudety nebo české země. Dobře, předpokládejme, že západní mocnosti, tedy Francie a Velká Británie, by Hitlerovi neustoupily. Velká Británie měla v roce 1938 slabou, nepříliš vyzbrojenou armádu, protože po léta zanedbávala patřičné zbrojení, spoléhajíc se na obtížně překonatelný kanál La Manche. Francie disponovala výraznou převahou pozemních sil nad Wehrmachtem, ale výkon jejího letectva proti německému byl v roce 1938 již nižší. Hlavně ale všechny francouzské síly byly orientovány na obranu země, ne na útok. Obrovské ztráty z první světové války měli Francouzi stále v paměti. To se mimoděk potvrdilo o rok později, když Francie vypověděla Německu kvůli přepadení Polska válku. Francouzská armáda pak vtáhla bez boje osm kilometrů do Německa v Sársku, odkud se předtím Wehrmacht kompletně stáhl, aby zabránil ozbrojenému střetu, pobyla asi týden a pak se odebrala zpět za hranici. To bylo vše. Žádná dělostřelecká palba, žádné bombardování Německa, nic.

Zda se dal Hitler v roce 1938 zastavit? Ano, Mnichovská smlouva je toho markantním dokladem – jejím podepsáním byl zhacen jeho záměr rozbít československé vojenské síly, vyvolat válku s ČSR, dostal jen pohraniční německá sídelní území v ČSR. Tuto svou porážku si pak do konce života vyčítal. Kompletní „zastavení Hitlera“ bez jakéhokoli zisku bylo možné jen vojenskou silou. Kdo by byl tehdy s to a navíc ochoten tak učinit?

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

Poděkováni ODS

Začal jsem manuálně pracovat v létě roku 1967, kdy mi bylo 15.let. Dnes v roce 2024, listopad musím pracovat stále. Jsem docentem na vysoké škole.Pracuji tedy 57 let. Bohužel musím! Myslíte že je to správné? Důvod je udržení alespoň průměrné životní úrovně. Děkuji za vysvětlení.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Putin negratuloval Trumpovi. „Velmi důležité.“ Gustav Murín odhadl „nejhorší variantu“

17:55 Putin negratuloval Trumpovi. „Velmi důležité.“ Gustav Murín odhadl „nejhorší variantu“

Řeči o tom, že zvolení Donalda Trumpa znamená ohrožení demokracie, je katastrofické strašení, ke kte…