Zdá se, že téměř celý svět byl překvapen výsledkem amerických voleb. Platí to i pro vás, nebo jste takový výsledek očekával?

Já jsem to nečekal, já jsem v to doufal a jsem potěšen, že se to stalo.

Výsledek prezidentské volby byl hodně těsný, Hillary Clintonová dokonce získala asi o sto padesát tisíc hlasů víc, což dokazuje, že Spojené státy americké jsou rozděleny podobně, jako byla Česká republika po první přímé volbě prezidenta. Dokonce se v některých místech objevily silné protesty, v Kalifornii, která byla pro Clintonovou, se ozvaly i hlasy pro odtržení od zbytku země.

Pro nás je na tom poučné vidět, že  přímé prezidentské volby všude na světě, zejména jsou-li vyrovnané, vedou k rozdělení společnosti a k fanatickým reakcím na obou stranách. Takže v České republice nejsme výjimkou. A to je to nejpodstatnější, co z toho vyplývá.

Nejsou ty fanatické reakce způsobeny také tím, že volební kampaň byla tak ostrá, agresivní, takže vyvolává silné emoce? Ze strany Donalda Trumpa padala silná obvinění, osobní útoky vůči protikandidátce, ale i proti současnému prezidentovi Obamovi.

Určitě platí, že agresivní kampaň vede k agresivním reakcím, v tom určitě máte pravdu.

Co podle vás způsobilo, že Donald Trump vyhrál? Zpočátku byl považován za outsidera, republikáni, kteří z něj od počátku nebyli příliš nadšeni, ho po nějaké době podpořili, ale řada z nich od něj dala po kontroverzních výrocích na adresu žen, menšin a imigrantů nakonec ruce pryč. Není asi sporu o tom, že Donald Trump byl a je velmi kontroverzní osobností.

Na tom, že se střetli dva nepřijatelní kandidáti, se myslím shodují úplně všichni. To je jedna z mála informací, které jsem se dozvěděl z České televize, a připadá mi to logické. Takhle to bylo vnímáno a řada lidí, možná naprostá většina šla volit menší zlo, šla volit jen proto, aby nezvítězil ten druhý. Tak to asi opravdu bude. Nejsem expert na americkou politiku, ale objevil jsem jednu zásadní a zajímavou a v podstatě nikým nekomentovanou informaci v souvislosti se systémem Obamacare. U nás asi nikdo nebude vědět, co to je, tak to nejprve objasním.

Ve Spojených státech amerických není povinné ani důchodové, ani zdravotní pojištění. Je to ponecháno zcela na svobodné vůli občana, každý se na stáří i na nemoc zajišťuje, jak sám uzná za vhodné, a v případě, že se rozhodne například  zdravotně nepojistit, pak skutečně platí plnou výši nákladných operací a veškerou zdravotní péči. Abych to přiblížil našim občanům – v plné míře se tam uplatňuje stejný systém, jako u nás známe u zubařské péče. Tam takhle zdravotnictví funguje kompletně. A prezident Obama jako levicový politik přišel se sociálním projektem, zavedl zvýhodněné zdravotní pojištění pro méně majetné vrstvy, které se měly do tohoto systému přihlásit. První jeho neúspěch byl, že přes velké zvýhodnění se do systému  přihlásilo překvapivě málo lidí z těch nízkopříjmových skupin. Ale teď přicházíme k podstatné věci, a to je slovo „zvýhodněné“. Když je totiž zvýhodněné pojištění pro nízkopříjmové skupiny, je nutné odpovědět na otázku, kdo zaplatí ten rozdíl, kdo zaplatí plnou výši nákladů. Když přistoupí do zdravotního pojištění deset dvacet milionů lidí z nízkopříjmových skupin, a to se stalo, tak se pod slovem zvýhodnění skrývají miliardy dolarů.

Ve Spojených státech amerických to vyřešili logicky pro levici tak, že to prostě zaplatí ti ostatní. A ti ostatní se právě letos dozvěděli, že se jim jejich zdravotní pojistka zvyšuje o dvacet až třicet procent proto, aby bylo možno uhradit zvýhodnění těch nízkopříjmových. A to je podle mne jeden ze zásadních faktorů, který možná přivedl překvapivě i lidi, u kterých se to nečekalo, jako jsou Hispánci, k podpoře Trumpa. Protože kdybyste chvilku pobývala ve Spojených státech amerických, vím jistě, s čím se setkáte: naprostá většina nechce za nikoho jiného nic povinně platit. Tam může platit, kdo chce, za koho chce, ale důležité je slovo chce. Tam není možné něco takového nadiktovat bez politické reakce. Pro normálního Američana je prostě naprosto nepřijatelný princip, aby mu někdo řekl, že má povinně za někoho něco zaplatit. A Obama ho zavedl, důsledky se  projevily právě teď a je to vidět ve volbách.

Myslíte, že tohle je ten hlavní důvod, proč Hillary Clintonová v boji o Bílý dům prohrála navzdory podpoře médií, celebrit, umělců, akademiků a velkých sponzorů?

Myslím, že to je jeden z faktorů, o kterých se vůbec nemluví. Navíc si myslím, že je to jeden z významných faktorů, proto ho uvádím na prvním místě. Určitě druhým supervýznamným faktorem je neúspěšná zahraničně vojenská politika Spojených států amerických. Myslím, že to je evidentní. Další charakteristikou Američanů je totiž národní hrdost a národní sebevědomí vyplývající z úspěšné role země ve světě. Myslím, že není těžké si všimnout, že poslední zahraničně vojenské aktivity Spojených států amerických ve světě jsou fiaskem.

Není prostě hlavním důvodem, proč zvítězil republikán, že demokraté jsou v Bílém domě už dvě volební období a že prostě Američané chtějí změnu?

Myslím, že hlavní problém u levice všude na světě, když chce převzít moc, je, že vždycky naslibuje „krásné“ projekty, nad kterými se většina společnosti rozpláče a jde je zvolit. Ale pak se ukáže, že to musí někdo zaplatit, že to nefunguje, že to jsou sice krásné sliby, ale nereálné; a stejní lidé změní názor a levice ztratí většinu. To má logiku a myslím, že to ani není tolik závislé na délce období u moci jako na rozsahu naslibovaných nereálných projektů a pokusů o jejich prosazení, viz Obamacare.

Ale sliby nejsou typické jen pro levici, ale i pro populisty. Republikán Donald Trump toho také hodně nasliboval. Slíbil práci milionům lidí, nastartování ekonomiky, boj proti globalizaci, slíbil, že se USA stanou nejmocnější zemí světa a budou mít skvělé vztahy se všemi zeměmi, které o to budou stát. Považujete tohle všechno za reálné?

Určitě máte pravdu, že jsou tam sliby, které mne překvapují, protože jsou v rozporu s jinými, nebo jsou z jiného světa. Pan prezident Trump se ve většině svých myšlenek projevuje jako pravicový prezident, ostatně to, že kandidoval za pravicovou Republikánskou stranu, to předurčuje. Ale například zrušení obchodních smluv a zón volného obchodu s Evropou je velmi překvapivé a budu se zájmem sledovat, jestli to myslel vážně a jestli něco takového opravdu udělá. Tak jako některé jeho vize a prohlášení vítám, musím přiznat, že zrovna tohle mě děsí.

Donald Trump také vyděsil spojence v Severoatlantické alianci, když prohlásil, že by jako prezident negarantoval ochranu spřáteleným zemím z NATO, které by byly napadeny, a že by Amerika pomohla jedině té zemi, která by naplnila své povinnosti vůči Alianci. A dokonce pohrozil, že stáhne americké vojáky z Evropy a Asie, jestli nebudou alianční partneři schopní platit za americkou ochranu. Netají se ani sympatiemi k ruskému prezidentu Putinovi, objevují se obavy z uznání Krymu. Neměly by tyto výroky skutečně vzbuzovat obavy?

Já to vnímám trochu jinak a doufám, že se nemýlím. Za prvé si myslím, že jsou za tím zase peníze jako v případě zdravotního pojištění. Americký prezident říká: Evropo, plaťte si svou obranu sami, což je objasnění jeho komentářů k NATO, protože to se za tím podle mne skrývá. Ale s tím přece nelze než souhlasit. Proč by měly Spojené státy americké platit evropskou obranu a proč by měly hradit sedmdesát pět procent výdajů za NATO? Proč na státy jako Německo, Velká Británie, Francie, které se tváří jako světové velmoci, v NATO připadá menšinový nebo téměř zanedbatelný podíl? Myslím, že je to takhle míněno, proti tomu se nedá protestovat, každý si má platit své.

To je mimochodem ústřední americký princip. A když si každý má platit své, evropské státy si musí svou obranu platit samy a nečekat, že jim to zaplatí Spojené státy americké a tamní daňoví poplatníci. Mám pocit, že tady v České republice je pořád neuvěřitelně mnoho lidí, kteří nechápou, že stát může vynaložit a rozdělit pouze ty peníze, které svým občanům odejme. Pokud by více lidí chápalo tenhle jednoduchý princip, diskuse o lecčems by byla mnohem snazší i u nás. Tady si mnoho lidí myslí, že státní peníze jsou nějaké jiné než ty, které se berou občanům. Ale protože američtí občané vědí, že USA vynakládají jejich peníze, tak věta, že Evropa si má svoji obranu platit sama, je u nich samozřejmě populární.

A chápu-li druhou část – směrem k Rusku a Putinovi – dobře, tak to vítám. Když světová civilizace je na prvním místě ohrožována džihádisty, teroristy, radikálními islamisty, ať se tomu říká jakkoli, je to označení pro to samé, pro islámské fanatiky vraždící ve jménu šíření islámu, tak celý zbytek světa bez ohledu na to, jestli jsou to kamarádi nebo rivalové, by se měl proti tomuto nebezpečí světové civilizace spojit. Proto mi připadá logické a vítám to, že ze slov pana prezidenta Trumpa vyplývá, že se chce s Ruskem spojit při likvidaci tohoto světového ohrožení. A to vidím jako výbornou zprávu. Ale umím si představit, že lidé, kteří vítají příchod teroristů jako humanitární aktivisti a jásají nad tím, jak se tady multikulturně vylepšíme, se mnou nebudou souhlasit. Ale i tohle je podle mne velké vítězství zdravého rozumu. Prostě proti světovému ohrožení je potřeba, aby se ti mocní a rozumní spojili. Proto považuji za správné, že pan prezident Trump chce spolupracovat s panem prezidentem Putinem.

Když je podle vás pozitivní zpráva, že se dvě velké světové velmoci chtějí spojit proti společnému nepříteli, proč panuje v Evropě takové zděšení nad zvolením Donalda Trumpa?

Zděšení je logické, protože v Evropě se zatím nestalo to, co se stalo ve Spojených státech amerických, a vládnou tady ti vítači. Tady je prostě přesvědčení, že pár mrtvých nevadí, hlavně když se kulturně obohatíme. Já myslím, že tohle je šílené přesvědčení stávajících vůdců Evropské unie, bohužel i Německa, byť registruji, že se to tam začíná posouvat, ale velmi pomalu. A tahle garnitura politiků, naivních vítačů, kteří vedou Evropu k neřešení problémů, tištění peněz, vítání přistěhovalců, pokusů nám je vnutit do České republiky, je na odchodu, protože ti, které chrání, je zklamou.

Oni vítají lidi, kteří opravdu vraždí, takže se to obrátí proti vítačům. Samozřejmě nevraždí všichni. Ale to není tak důležité. Všichni Němci v nacistickém Německu také nebyli váleční fanatici a nevraždili. Ale to není nic platné. Jakmile určitá komunita má agresivní záměry, jak je mezi nimi skupina vraždících, tak se jim musíme bránit. Je něco nemorálního na tom zastřelit někoho, kdo vás chce zastřelit? Nelíbí se mi to, já bych ho raději také nestřílel. Ale jakou mám alternativu?  Když se budu usmívat a čekat, až zabije on mě, tak jsem šílenec. A takoví šílenci vládnou Evropě. My přece nemůžeme čekat na to, až nás tady zavraždí. To není možné; a když to není možné, tak nás nemohou vést lidi, kteří si myslí, že to je možné.

Myslíte si, že v příštích letech tito lidé skutečně v politice skončí, že evropští voliči budou uvažovat stejně jako vy?

Jestli nemá skončit západní civilizace, musí skončit takoví politici i tady. Jsem optimista a doufám, že nás tady islamisté nepřeválcují a západní civilizace v Evropě neskončí. A pokud v toto věřím, nezbývá mi než doufat, že evropští vládci odejdou.

Bude mít nějaké důsledky zvolení Donalda Trumpa i pro českou politiku? Český prezident Miloš Zeman už pozval nového amerického prezidenta do České republiky a zřejmě doufá, že bude také pozván do Bílého domu. Myslíte, že nastane pozitivní změna, když má nový americký prezident vazby na naši zem?

I v tomhle vidím pozitivní posun. Prostě proto, že dosavadní vedení Spojených států právě díky osobním vztahům přes paní Albrightovou podporovalo jeden politický směr na české politické scéně. Myslím, že začne platit: Děkujeme, odejděte, děkujeme, dělejte to za své. To je podle mne zásadní změna, která přichází. Když si k tomu připočtu podobu fungování českých neziskových organizací, že vůbec nikdo neví, za čí peníze daná neziskovka působí, kým je placena, k jakým účelům slouží.

Z neziskovek se stala tajná zbraň, kdy určité politické směry jsou šířeny a podporovány zdánlivě všeobecně oblažujícími společnostmi, které ale ve skutečnosti za konkrétní peníze konkrétních politických směrů, a dokonce konkrétních politických subjektů, to znamená ve jménu čistého byznysu, šíří do společnosti určité myšlenky a tváří se, že to dělají pro naše blaho. Ale ve skutečnosti to dělají ve prospěch těch, kterým to prospívá. A nikdo se v tom nevyzná. To je rakovina současné české společnosti, která ji sžírá. A je třeba přivítat, že do části této struktury přestanou téci peníze od dosavadních vládců Spojených států amerických. Ten problém to samozřejmě nevyřeší, měl by se řešit komplexněji, ale i tenhle efekt vítám.

Ale nebojíte se, že to ještě posílí už tak značný vliv Ruska? Podle zpráv českých bezpečnostních složek i varování nejvyššího českého vojenského představitele v NATO generála Petra Pavla u nás pracují stovky ruských špiónů, snaží se oslabit Česko, rozbít Evropskou unii i NATO. A že pronikají i do politiky, státní správy i médií.

Můžete mít pravdu, protože je-li vytvořen nástroj, a ty české neziskovky jsou takovým nástrojem, který vytváří nefér hru, využijí to všichni. Tady politiku dělají subjekty, které se tváří, jako když politiku nedělají. Když mluví nějaký dobrotvůrce z neziskovky, měl by také říkat, za čí peníze to dělá, kdo jsou ti, kdo neziskovku platí. A všimněte si to, že v řadě neziskovek je skandální poměr v čerpání peněz, že peníze jdou hlavně na platy těch dobrotvůrců, že celá neziskovka je ve skutečnosti jen kanál, kterým se financuje jejich existence. A ony dělají politiku a tváří se, že šíří dobro. Ten nástroj je určitě zneužíván i jinými stranami. Jakmile máte možnost šířit ideologii a takzvané neziskovky, máte pravdu, že to dělá leckdo.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad takové neziskové organizace, která podle vás dělá politiku v zájmu někoho, kdo je platí?

Je to celkem jednoduché. Jejich vysoká koncentrace je mezi vystupujícími v České televizi jako takzvaní experti a dobrodějové.

Jak jste vnímal reakce našich politiků na výsledek amerických voleb? Prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus zvolení Trumpa nadšeně přivítali, naopak premiér Bohuslav Sobotka ho označil za populistu.

Lidé se přece přidávají na jednu nebo druhou stranu podle toho, kde sami působí. Kdo je pan premiér Sobotka? Levicový politik s nápady snad ještě horšími, než je Obamacare, za druhé je to člověk, který zablokoval společný postup Visegrádské čtyřky proti kvótám a proti bruselskému vítačství, takže je to prostě bruselský vítač. Tím pádem je ze stejného těsta jako američtí levičáci jako paní Clintonová. A když někde ve světě dostávají lidé jako on na frak, byť těsně, ale podstatné je, že už odcházejí, tak v tom správně vidí, že i on odchází. Je zjevné, že i on je na odchodu, řekl bych, že už drží kliku v ruce. Proto samozřejmě říká, co cítí, a to je strach. On má strach, že to samé postihne jeho.

Teď budou asi všichni, nejen v Evropě, napjatě sledovat, jak se bude nový americký prezident po svém zvolení chovat, co ze svých slibů a hrozeb uskuteční a jak se to u nás projeví.

Mám trochu obavu z toho, že lidé to u nás vnímají, že tam se něco stalo a u nás se to projeví. To vůbec není pravda. V tom jsou možná nějaká ponaučení, bude to mít nějaký vliv, to ano, ale rozhodneme si to tady sami. Je na nás, jak si to tady uděláme. Opájet se nějakým nadšením z toho, že teď bude něco zásadně jinak i u nás, je nerealistické. Musíme si to sami uspořádat, aby to tady fungovalo. Bohužel stále ještě většina společnosti nechápe, že je to tady uspořádané tak, aby to nefungovalo. Je potřeba upozornit: pozor, pozor, jaké si to tady uděláme, takové to budeme mít. Vnější vlivy tomu mohou napomoci, ale nic to nemění na tom, že osud České republiky mají v rukách občané České republiky.