Co lze považovat za pomyslný vojenský start srpnové invaze v roce 1968? Bylo to ono přistání ruských speciálních jednotek na letišti v Ruzyni?

Bereme-li čistě vojenskou stránku invaze, tak za její začátek lze skutečně považovat přistání sovětských letounů na Ruzyni. Jednalo se o speciální letouny přepravující parašutisty. Z politického hlediska pak za start invaze lze pokládat jednání, na kterých se Sověti snažili získat souhlas se vstupem invazních vojsk, tedy jakousi obdobu pozvání, což se jim ovšem nepodařilo.

Co se týče těch letišť, tak ta měla pro invazní jednotky strategickou úlohu. Výsadkáři působili vlastně coby předvoj celé invaze a z letišť pak okamžitě zamířili do středu přilehlých měst. Obsazovaly se tak například Praha nebo Brno. Výsadkáři obsazovali například generální štáb, pomáhali obsazovat sídlo ÚV KSČ. Jejich úkolem bylo zajistit nejdůležitější místa v republice před příjezdem pozemních jednotek. Šlo i o místa, u kterých se nevědělo, jestli náhodou nenarazí na ozbrojený odpor.

Zajímavá věc kolem těch výsadkářů ještě byla, že se do poslední chvíle nevědělo, jestli budou parašutisté moci na letištích rovnou přistávat, nebo zda budou muset vyskakovat na padácích někde nad Prahou. Zajištění přistávací plochy v Ruzyni totiž mělo provést jakési komando Státní bezpečnosti a do poslední chvíle se nevědělo, zda uspěje, či nikoliv.

StB byla na straně okupantů?

Ne tak úplně, na straně okupantů byla jen část StB v čele s náměstkem ministra vnitra pro státní bezpečnost Viliamem Šalgovičem, který byl spolupracovníkem sovětské KGB. Ten kolem sebe shromáždil úzkou skupinu konzervativních, promoskevských lidí, se kterou pomáhal připravit srpnovou invazi.

Snažila se osádka některých letišť reagovat například tak, že by zatarasila přistávací dráhu, což by znemožnilo přistání sovětských letadel?

Samozřejmě se o to někde snažili. Nicméně na řadě letišť proběhlo jejich obsazení tak rychle, že vůbec nestačili zareagovat. Odpor ale probíhal i později. Příslušníci ČSLA například odmítali cizím vojákům poskytovat pohonné hmoty nebo střelivo do letadel. Československá strana jim zkrátka odmítala poskytovat zázemí.

Došlo i k ozbrojeným střetům?

Pokud máte na mysli přímo ozbrojené střety a přestřelky, tak takové incidenty zaznamenané nejsou. Ovšem traduje se, že někde k nějakým ojedinělým výstřelům došlo. Ovšem podchycené coby historici to nemáme. K tzv. pasivnímu odporu ale docházelo, a to na mnoha místech. Vojáci ČSLA se třeba tváří v tvář invazním jednotkám zakopali a posléze odmítli složit zbraně. Čili na případný útok byli připraveni. K otevřeným střetům ale naštěstí, pokud víme, nikde nedošlo.

Myslíte, že pokud by došlo hypoteticky k nějakému ozbrojenému odporu Čechoslováků v reakci na invazi, mohl se rozhořet třeba i nějaký větší konflikt?

Já si myslím, že v takovém případě by se invazní jednotky spíše snažily hnízda odporu obejít. Podle mého by se tak do nějakého ostrého střetu spíše nehnali. Já se domnívám, že by tam eventuálně spíše byla snaha prostřednictvím tlaku na československé představitele o to, aby se ta dramatická situace nějakým způsobem uklidnila. Popravdě Sověti měli zájem na tom, aby vůbec k ničemu nedošlo. I v případě pasivního odporu ze strany ČSLA se tak nesnažili jít přímo až na střet. Nicméně určitě byli připraveni.