V komunální politice nejste nováček. Jak náročné je ale být starostou, zejména pokud naskakujete do rozjetého vlaku v polovině volebního období?

Určitě mi pomohlo, že jsem se už v komunální politice dobře orientoval a nemusel se rozkoukávat. Díky tomu jsem mohl ihned začít napravovat to, co se mi na radnici nelíbilo, i rozjet větší projekty. Vůbec neřeším, zda jsem uprostřed, nebo na konci volebního období, ale dělám to, co v danou chvíli považuji za správné. Když je to potřeba, pouštím se i do méně populárních, ale nutných věcí.

Jak byste zpětně z pohledu rozvoje Klánovic hodnotil uplynulé čtyři roky?

V souhrnu to z pohledu rozvoje Klánovic považuji za nejlepší volební období za posledních minimálně 12, možná i 20 let. Nicméně první dva roky mohly být ještě lepší a sám si s odstupem času trochu vyčítám, že jsem z pozice místostarosty měl ještě více tlačit na tehdejšího starostu, aby pracoval lépe. Po změně koalice a složení rady městské části se práce neuvěřitelně zlepšila a zrychlila, a díky tomu se za posledních 1,5 roku povedlo neskutečné množství věcí – od profesionalizace chodu úřadu přes opravu a rekonstrukci rekordního množství komunikací až po realizaci mnoha projektů – přístavbu mateřské školky, nové hřiště na plážový volejbal, rekonstrukci budovy ÚMČ, dokončujeme velkou přístavbu základní školy… A tak bych mohl pokračovat. Navíc se podle mě výrazně zlepšilo společenské klima v Klánovicích.

Budete se na podzim ucházet o obhajobu mandátu?

Ano, budu. Mám chuť dokončit další rozjeté projekty a dostat Klánovice tam, kde už podle mě dávno měly být.

Práce na magistrátě vás neláká? Proč? Jaké jsou vlastně vaše politické ambice do budoucna?

Zatím neláká, ale samozřejmě nikdy neříkej nikdy. Nicméně v tuto chvíli se politicky soustředím skutečně jen na Klánovice, které ve svém rozvoji opravdu 8–10 let spaly. Je to pro mě hodně citová záležitost – moje děti jsou v Klánovicích pátou generací, znám tu každý kámen. Navíc mám pocit, že v současné politické situaci mohu Klánovice posunout dopředu více, než bych dokázal na velké Praze. Musím se přiznat, že mě stále láká i celostátní zdravotnická politika. Ale vrátím se do ní jen v případě, že bude možné realizovat potřebné smysluplné změny. Nejsem prostě moc typ na nějakou údržbu, spíše na rozvoj.

Jak náročné je skloubit práci v politice s profesí lékaře?

Přiznávám, že práce lékaře šla teď hodně stranou. Ale pořád si malý úvazek nechávám, abych z toho úplně nevypadl. Navíc je to pro mě psychický relax.

Otázka také je, co vás vlastně do politiky vedlo?

Pokud jde o komunální politiku, tak tam to byla právě hodně citová záležitost. Ničilo mě, že Klánovice šly od deseti k pěti. A pokud jde o ekonomiku a řízení zdravotnictví, tak o to jsem se naopak zajímal už od studií i po celou svoji doktorskou kariéru. Samotný vstup do vysoké politiky pak byl trochu dílem náhody, že jsem byl ve správný čas na správném místě a svými názory a předchozí prací zaujal tehdejšího premiéra Nečase.