Praha byla v sobotu plná demonstrací, incidentů, policejních manévrů. Akce Bloku proti islámu a Úsvitu na Hradčanském náměstí se zúčastnily tisíce lidí, náměstí bylo zaplněné, hlava na hlavě. Přesto se v některých médiích objevilo, že přišly demonstrovat stovky lidí...

No, tak především, demonstranti a jejich příznivci mají velké oči. Policie má oči zase vždy malé. Obě strany z logických důvodů. Čili nepřeceňoval bych uváděná čísla. Čísla uváděná pořadateli pokraťte o třetinu, čísla uváděná policií vynásobte dvěma. Pokud je přítomna Česká televize, vynásobte její čísla čtyřmi. Vyšlé hodnoty zprůměrujte a dostanete se nejblíže pravdě. Každý, koho téma zajímá, se mohl přesvědčit sám, kdyby přišel. A ti lepší mohou začít počítat. Videa jsou na YouTube.

Není to tak dávno, co lidé ani proti islámu demonstrovat nechodili, nejvýš v malých počtech. Lidé jsou stále víc aktivní. Je to pouze migrační krizí a obavami? Mohou tak něco změnit?

Je to obavami. Mnohdy neodůvodněnými. A strachem z neznáma. Ti, kteří Boha milují víc než svůj život, vždy děsili a zároveň byli obdivováni. Vzpomeňte na Jošuu z Nazaretu. Navíc společnost se utvrzuje ve svých postojích a radikalizuje. Na obou stranách. Ta radikalizace je dána na jedné straně neschopností sluníčkářů přesvědčit byť jen jediného z opačného tábora, na druhé straně frustrací z neuvěřitelné nečinnosti představitelů vlády i EU. Pokud si platí občan stát, platí si ho proto, aby ho stát bránil. Ne aby ho nechal na pospas nutnosti organizace kolektivní občanské sebeobrany.

Lidé by něco mohli změnit, kdyby chtěli. Kdyby byli odhodlaní a důslední. Ale pro každou změnu je třeba něco obětovat. Čas, majetek, nebo i krev či život. A to je problém… Všichni volí stále stejné politiky právě proto, že očekávají, že svět změní někdo za ně, aniž by cokoliv obětovali. Chtějí se mít stále lépe. Za stále méně práce. Nejlépe za žádnou. Tahle doba je hédonická. A nenasytná. A na to dojede. Lajkovat na fejsbůku hejtry není ani odvážné, ani to nevede k výsledkům. Vede to jen k iluzi – končící zklamáním a frustrací. Jako ta účast na demonstraci na podporu Sobotky. To je spektakulární výsledek.

Při protiislámské demonstraci na Hradčanech musela Česká televize přerušit vysílání. Během živého vstupu lidé skandovali „vysíláte špínu, hnůj“ a vstupovali před kameru, aby zamezili živému vstupu. Něco podobného se již stalo několikrát. Podobný problém měl na stejné akci i Český rozhlas, lidé se snažili dostat do přenosového vozu, odpojili elektrocentrálu, ale policie prý nic nedělala… Co k tomu říci?

„Proimigrantská“ orientace obou médií veřejné služby je kupodivu dána pravidly, dle kterých existují. Prolog Kodexu ČT totiž na základě doporučení Rady Evropy pro média veřejné služby říká: „Vytváří svými pořady orientační bod pro všechny členy společnosti a podporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství; zvláště se pak musí vyvarovat jakýchkoli forem kulturní, sexuální, náboženské či rasové diskriminace a společenské segregace.“ To jsou pravidla, kterými se ČT řídí. ČT má společnost integrovat, ne dezintegrovat. Ne štvát jednu skupinu občanů proti druhé. K prologu občanské války jsou ovšem tato pravidla nevhodná… Nicméně… Stejná pravidla říkají, že ČT „poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře“. To je priorita objektivních informací a vyvážených komentářů pro „svobodné utváření názorů“ každého posluchače či diváka. Když říkám priorita, tak myslím imperativ. A to je něco, s čím si redaktoři nevědí rady. Stále si myslí, že lze malovat skutečnost na růžovo, lhát a zamlčovat pravdu. Selhávají stále více. A stále více lidí to vidí. A nelíbí se jim to. To je potenciálně výbušná situace a trvale neudržitelná.

To, že nekonala policie a podle jednoho z redaktorů ČRo měla ještě blbé poznámky o kvalitě vysílání, je ostudné. I kdyby redaktoři lhali, policie má povinnost jim poskytnout ochranu před hrozbou ublížení na zdraví nebo ničení majetku. Stejně jako ČT či ČRo, ani policie se nesmí stavět na jednu ze stran občanského sporu, který se odehrává v mezích zákona. A tento občanský spor se v mezích zákona odehrával do chvíle, než by pověřený představitel státu v souladu se zákonem demonstraci ukončil. K čemuž v okamžiku vysílání ještě nedošlo. Čili policie zde selhala. Její povinností je chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti. Což zjevně neudělala. Stranila jedné části demonstrantů.

Poučení z této situace? Zákon je správný. Není třeba ho měnit. Je třeba ho dodržovat. Jen není vůle. Ani ho dodržovat, a ani to dodržování vynucovat. Jak u redaktorů ČT či ČRo, tak u příslušníků policie. Je to řetězec selhání „liberálních“ idejí.

• VIDEO zachycující údajné policejní provokatéry

Tisíce demonstrantů odcházejících z demonstrace zůstaly de facto uvězněny v okruhu kolem Pražského hradu. Policie zastavila některé tramvajové linky, uzavřela stanici metra Malostranská a některé oblasti kompletně zablokovala včetně Úřadu vlády, kolem něhož vytvořila jakousi zakázanou zónu, lidé i žijící v těch místech se nikam nedostali. Přitom před vládou demonstrovalo na podporu Sobotky asi šedesát lidí…

I malý počet demonstrantů je třeba chránit. Stejně jako budovy vlády a dalších úřadů před možným vandalismem. Čili to je v pořádku. Prvotní i dle Listiny základních práv a svobod je svoboda vyjadřovat názory a veřejný pořádek. Až pak právo jednotlivce na luxus veřejné dopravy. Čili v tomto případě dělala policie svou práci dobře.

Jak je možné, že z demonstrace se dostanete domů až po několika hodinách? A pokud bydlíte mimo Prahu, ještě hůř?

Ano, to je normální v demokratické společnosti. Právem demonstrantů je demonstrovat. I když to obtěžuje. To je princip demonstrace či stávky. Kdyby nevadila, nikdo by ji neregistroval.