Zatímco jsme se v první části rozhovoru zabývali Brexitem a imigranty, nelze se nezastavit u domácí politické scény. Sledoval jste veřejné rozloučení s Věrou Čáslavskou, které proběhlo v Národním divadle?

Ne, nesledoval. Ona ale měla nešťastný osud, jako kdyby za tu krátkou dobu štěstí a úspěchu, kterou zažívala se zlatými medailemi, musela tak krutě platit až do konce života.

Tážu se vás proto, neboť se na její konto objevilo krátce po jejím skonu nemálo kritik. Prý se nikdy rodině svého manžela Josefa Odložila neomluvila za to, že ho zabil jejich syn. Senátor Jan Veleba (SPO) dokonce veřejně uvedl, že Čáslavská nebyla žádnou mravní autoritou...

Vy byste k tomu něco veřejně zmínila, kdyby se vám to stalo v rodině? Myslím si, že každý z nás by to nesl jako veliké, strašlivé trauma, takže přiklánět se pak na nějakou stranu a ještě to veřejně nějak komentovat a omlouvat se za to... Takové názory jsou pro mne netaktní a necitlivé a hloupé. Musíme také vzít v úvahu, že za svého syna nebyla v době vraždy Josefa Odložila nijak odpovědná.

Co říkáte na konání Martina Konvičky, který vyvolal na Staroměstském náměstí paniku mezi turisty, když tam přijel v džípu maskován jako bojovník tzv. Islámského státu a střílel z maket zbraní?

Myslím, že je to zdravější provokace nežli krádež prezidentské standarty, na kterou země reagovala absolutně nepřiměřeným způsobem – já bych je nechal okamžitě zavřít! To je takové znehodnocení národních hodnot a hodnot republiky, takové hluboké pohrdání, a my to přitom bereme jako legrácku. Mne osobně překvapilo, jakou nízkou míru rozhořčení vyvolal ten akt. Ať se vybíjejí v takových kreativních záležitostech, které budou v nějaké grotesce imitovat budoucí nebezpečí anebo reálné situace, ale krást vlajku na Hradě mi připadá oproti tomu absolutně pokleslé.

Jenže v médiích bylo jednání Martina Konvičky hojně odsuzované, někteří politici jej dokonce posílali na léčení...

Nesmíte zapomínat na to, že žurnalista sám chce dělat politiku. Jenže když ji někdo reálně dělá, ale jinak, než jak je nestaven standard, který si ten novinář umí představit, tak je to hned špatně. Podívejte se, co se naházelo špíny na Orbána! Když jsem ale četl jeho analytický projev o EU, tak jsem lapal po dechu. To je tak brilantně formulované! U nás takto umí formulovat pouze Klaus. A kolik se naházelo špíny na Klause?

Vedou si veřejnoprávní česká média oproti soukromým hůře?

U nás je to velmi podobné jako ve Spojených státech, kde celá řada tzv. mainstreamových médií hraje de facto roli veřejnoprávních médií, protože utvrzuje v jednom: takto to má být, takto to je a takto to bude. Ale mají tam FOX TV, což je geniální televizní stanice, geniální žurnalistika, kde se novináři táží na dřeň a opravdu se tázat umějí. Je to objektivní televize, a dokonce jediná, o kterou se může opřít prezidentský kandidát Donald Trump. Všechny ostatní jsou proti němu a on hraje proti všem médiím vyjma FOXU. On navíc hraje minimálně proti čtyřiceti procentům vedení vlastní politické strany. Když tam totiž připravovali protikandidáta, tak podporovali Clintonovou raději nežli Trumpa.

Nemůže podobnou roli v našem českém mediálním prostředí jako FOX TV sehrát televize Prima, do níž se naváželi kvůli tomu, jakým způsobem její redaktoři hovoří o imigrační krizi?

Může. Ale na druhou stranu je u nás situace, že by ten majitel z toho musel mít nějaký benefit, profit, například vyšší sledovanost. Bude ji mít? Nebude! Ještě bych se chtěl zmínit o jedné důležité věci, která unikla veřejnosti a která souvisí s Brexitem, takže uteču od médií. Pozorovatelům totiž úplně uniklo, že se na scéně objevil nový nástroj, který může EU totálně rozleptat a se kterým si Unie absolutně neví rady. My konzervativci přitom tento nástroj nemáme příliš rádi, neboť nemáme rádi překotnost na rozdíl od levice, která překotná je. Ten nástroj se totiž jmenuje referendum. A přestože se nám zdá, že to je nástroj příliš překotný, protože z hlediska plošného dopadu může mít nějaká konkrétní událost nakonec nepřiměřeně velký vliv na lidovou volbu, tak si přesto myslíme, že je referendum pozitivní věcí. Já sám jako konzervativec jsem nikdy neměl moc rád referenda a k přímé volbě prezidenta jsem dokonce říkával, že buď bude zvolený Karel Gott, anebo Mickey Mouse, teď však musím přiznat, že je referendum přínosné, a to proto, že s ním úředník EU absolutně nepočítal.

V čem konkrétně může být přínosné?

Protože nám EU až z osmdesáti procent vzala standardní demokratické nástroje, jako jsou národní parlament či senát. Nejprve to padlo na Lisabonskou smlouvu, kdy Irové a Belgie hlasovali nepochopitelně, a protože si v EU s tím nevěděli rady, tak to řešili brutálně. Vynutili si totiž opakování s tím, že budete „lidově“ hlasovat tak dlouho, dokud to prostě neodhlasujete tak, jak my si přejeme. V tu chvíli se ale ukázalo, jak se přímá demokracie může stát mimořádně nebezpečnou zbraní v souboji s EU. Co udělal v Maďarsku Viktor Orbán? Vyhlásil referendum o tom, zda přijmout kvóty na migranty. Pravděpodobný výsledek přitom bude, že Maďarsko kvóty odmítne. EU ale proti tomu nemá momentálně nástroj... Už vidím, jak úředníci Unie sedí a vymýšlejí dodatky k Lisabonské smlouvě o tom, že EU nemusí respektovat výsledky lidového referenda v národních státech. Ovšem to jim neprojde, protože národní politici si prostě nedovolí pohrdat vůlí lidu, který je zvolil.

Dá se referendum plně uplatnit i v Česku?

Jak silný nástroj referendum je, u nás objevil Tomio Okamura. A k tomu řekl, že přímá demokracie je onen nástroj, který povede buďto k proměně EU na racionální strukturu, anebo to povede k různým exitům. Pro nás konzervativce je to však pozoruhodný vývoj, kdy musíme velmi obezřetně vážit své postoje k referendu a k lidovému hlasování, protože se najednou ukazuje, že přímá demokracie může v některých historických obdobích jít plně ve stejném taktu s lidmi. Okamura si ale pravděpodobně uvědomil včas – a zatím to nikomu jinému nedošlo – jak jasnozřivá a dalekosáhlá záležitost tady vznikla. Okamura je za to sice vysmíván, a to zřejmě ze strachu z toho, jak by lid rozhodl. Ať už by to vedlo k exitu, anebo ke změně migrační politiky v Maďarsku. Musíme si však tady uvědomit, že EU si nikdy s lidem nevěděla rady, neboť ani nemá svůj démos, svůj lid. Snaží se sice čím dál tím více být státem, ale lid přitom patří národním státům, což prokazují právě referenda, tedy přímá demokracie. A až si v EU „zelené soudružky“ vymyslí, že se na láhve vína budou lepit štítky podobně, jako je to teď u cigaret, kde bude napsáno „nepijte víno, škodí vám“, tak pak všechny vinařské země ve stejný den (Francie, Itálie, ČR, Maďarsko, Slovensko, Řecko, Bulharsko, Rumunsko) vyhlásí k tomu referendum, zda to lidé chtějí, nebo nechtějí.

V minulých dnech jsme sledovali bitku poslanců kvůli slovnímu ujetí ministra financí Andreje Babiše v souvislosti s koncentračním táborem v Letech...

V první fázi byly Lety pracovní tábor, ale o pár týdnů později to bylo konvertováno na koncentrační tábor, kdy všichni naši původní Romové skončili v Osvětimi. Poté je nahradili Olaši a východní část Romů, kteří ale zpravidla neuměli česky. Od Babiše ale ta poznámka byla stejná, jako kdyby řekl, že Terezín byly pro Židy lázně.

Myslíte si, že to Babišovi nějak ublíží?

Ne. Může to být i kalkul na lehce populistickou politiku. Romové totiž nejsou populární částí naší populace a důvody jsou různé – některé jsou oprávněné a některé úplně pomýlené. Ale je-li to tento kalkul, pak je trošku podlý, protože si zahrává s věcí, která je příliš mravně závažná. Na druhou stranu ho nechci předem podezírat z toho, že tam ten kalkul nutně byl. Stačilo, že mu nějaký z jeho poradců špitl do ucha, že s tím nadělají, když to byl obyčejný pracovní tábor... Podle mne o tom věděl příliš málo a pravděpodobně něco jen plácl. Ale když politik plácne nesmysl, pak je korektní se omluvit; a on se omluvil.

Takže Babišův přešlap v tichosti vyšumí a nestane se vůbec nic? Myslíte si, že jeho strana vyhraje volby?

Nesporně.

Je to jen proto, že Babiš vše „zválcuje“ kvalitním marketingem?

Podívejte se na to, jak má ODS řadu ideově, ba téměř ideologicky orientovaných billboardů, kde je napsáno, že jsou strana pro ty, kteří vyznávají svobodu... To je prosím pro krajské volby! A co je na billboardech hnutí ANO? Tři slova. Dálnice, obchvaty, silnice. Lidi v krajích ale zajímá, zda povede dálnice ze Znojma do Brna, a nezajímá je otázka svobody či ideí. Co to je? Většina těch billboardů a kampaní politických stran je katastrofická, jen ANO má geniální kampaň! Zdravější zdravotnictví, lepší Česko... Nikdo už ale neříká, čím bude lepší. ODS má k tomu svému sloganu „řekněme to jednoduše“ navíc ještě ty šílené vysvětlivky... Už to samo o sobě není jednoduché. Dálnice, obchvaty, silnice – na tom vyhrají, protože sloganem pojmenovávají pocity lidí, pocity voliče. Oni přitom nenabízejí řešení. Co mi trošku vadí, ale možná to funguje, to je takové to budeme stále bojovat proti korupci, i když ti naši kluci se snaží. Nebo nedovolíme hejtmanům už prošustrovat ani korunu. To je ale mimochodem také geniální záležitost, protože vy neříkáte, že oni prošustrovali korunu, dokonce možná neprošustrovali ani jednu korunu. To je od ANO ale kampaň, která má mimořádně racionální základ a je o elementárních pocitech voliče. Kéž by nějaký mediální odborník na to udělal studii, neboť ta kampaň, co teď od ANO probíhá, je naprosto modelová, na níž se dá vysvětlit neuvěřitelně mnoho. Podobné věci umí v USA i Donald Trump. On také pojmenovává věci tímto způsobem, ale už se také příliš nezabývá postupy. Voliče jenom zajímá, že Babiš ví, co chci.

A všiml jste si kampaně sociálních demokratů?

ČSSD se veze na vlně setrvačnosti a velmi vysoké míře nezřetelnosti a tradice a podobně, jako to bylo u soudruhů, kdy pionýrky objímají vedoucí představitele, tak tady je namísto soudružky zdravotní sestra a dělník v montérkách a úředník v šatech a všichni pak obklopují Sobotku. Ale i to bude fungovat, není to nic proti ničemu a není to tak ukecané, jako odéesácká kampaň. Tam to je absolutní nepochopení kampaně.

Budou mít ve volbách navrch populisté? Třeba konvičkovci?

Recese nikdy nevedla k masové podpoře. Nikdy! Recese je zábavný prvek, který umí ve vypjatých okamžicích pojmenovat něco velmi vyhroceně, ale nikdy recese sama nevede k volebnímu úspěchu. Musí za tím ještě něco být. Považuji ale momentální kampaň ANO za naprosto geniální. A navíc k tomu ještě doufám, že si lidé všimnou i onoho nového nástroje přímé demokracie, který může v budoucnu sehrát mimořádně zásadní roli. Konečně jsme nějakou zvláštní intuicí nalezli protihru proti zdánlivě ztracenému souboji s EU, která si salámovou metodou po každý rok ukrojí o malinko práv víc.