Českem se dnes nese od úst k ústům příběh. Z Ruska přijel muž s diplomatickým krytím, v kufříku jed ricin na otrávení Koláře, Novotného a Hřiba, načež se zjistí, že před ním varoval českou kontrarozvědku anonym. Zeptám se vás podle amerického seriálu Věřte nevěřte, je pravdivý?

Hloupost nad hloupost, která se ale dá rozmazávat. Ten muž s diplomatickým krytím je  Andrej Viktorovič Končakov, zmocněný ředitel Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, Na Zátorce 16. Je znám, neboť  s ním zcela nezištně spolupracovala řada i českých historiků na uspořádání mezinárodní vědecké konference o druhé světové válce, která se za hojné účasti našich a zahraničních účastníků měla původně uskutečnit 16. dubna v Praze. Již samotná příprava této vrcholné vědecké akce k 75. výročí ukončení  druhé světové války a osvobození naší vlasti od fašismu po celou dobu narážela na četné zjevné i skryté překážky a na neustálé nové a nové  problémy, které  Končakov musel trpělivě  řešit. Letos  u nás šlo v podstatě o ojedinělou akci.

Tu akci, která nakonec byla on-line, jsem sledoval a Končakova znám. Mladý a sympatický muž...

Také ho znám osobně, jedná se o velice slušného, vzdělaného mladého muže. Pomohl mi například s uspořádáním výstavy obrazů jedné nadané ruské malířky v Praze.

Co vás na tom příběhu nejvíce zaráží?

Když srovnám uváděnou „ricin historku“ s podobnou akcí, která se před pár lety odehrála ve Velké Británii, kdy pro provádění aktivních opatření je důležitý i výběr klíčového slova, v našem případě „novičok“, tak je to podivné. Novičok je název bojového plynu, kterým byl údajně otráven exagent ruské Hlavní správy rozvědky generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace (GRU). V Rusku byl Sergej Srkipal odsouzen ke třinácti letům vězení a později vyměněný za půvabnou špionku.

Všimněme si mistrného použití takzvaného homonyma. Jde o slovo zvukově shodné, ale graficky odlišné od jiného. Můžeme popřemýšlet už nad samotným vybráním názvu plynu v aféře Skripal ve Velké Británii. Ten byl určen pro jaké uši? Především anglosaské veřejnosti, když název bojového plynu „Novichok“ zní v jejich uších jako „Now we choke!“, tedy „Teď se dusíme!“ Jak by zněl v této souvislosti název zřejmě použitého plynu BZ toxin? A když slyšíme vybraný název „ricin“, tak slovo působí průjmově. Koukáme, kde je nejbližší záchod, a tím nemyslím nerůžovou záchodovou mísu umístěnou na památníku maršála Koněva na Praze 6. Ten novinář, který vypustil „ricin kachnu“, vše dopředu dobře promyslet.