Podle Paroubka, který se po odchodu z čela strany hodlá dál věnovat publicistice a analýzám dění, by se Ukrajina mohla stát členem EU během 15 až 20 let. „Nemá smysl hovořit o účasti v NATO, protože to bude zbytečně narušovat vztahy s Ruskem,“ uvedl také Paroubek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz

Ve svém nejnovějším vydání si německý týdeník Der Spiegel všímá možného nesouladu zahraničního postoje německých klíčových politiků vůči krizi na Ukrajině a vůči politice Ruska. Podle kancléřky Merkelové „je třeba ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi i veřejně signalizovat, co si Západ o jeho počínání v ukrajinské krizi myslí“. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier volí spíše smířlivější postup vůči Rusku s ohledem na kontinuitu spolupráce v jiných záležitostech. Jak moc rozdělují Německo názory na Ukrajinu?

Myslím si, že to není nijak markantní. Vždycky byl rozdíl v přístupu těchto politiků a to už v době první vlády Merkelové s SPD v letech 2005 až 2009. Nikoho to nemusí znepokojovat. Tradičně je CDU proamerická, ale snaží se o korektní vztahy s Ruskem, SPD proamerická není a vidí americkou politiku velmi kriticky. Zaujímá postoj proti projektům jako je například umístění radarové základny v České republice nebo raketové základny v Polsku. Je stranou, která je tradičně proti závodům ve zbrojení a všem takovým recidivám studené války. Řekl bych, že Frank-Walter Steinmeier je ale spíš na velmi umírněném křídle strany, vicekancléř Sigmar Gabriel vidí věci mnohem kritičtěji. Oba dva se ale shodují na tom, že není možné Rusko zahánět do kouta a není možné ho dlouhodobě stavět proti zájmům Evropské unie.

Steinmeier se v rozhovoru pro německý časopis také vyslovil proti členství Ukrajiny v alianci. „Připouštím partnerské vztahy Ukrajiny a NATO, nikoli ale její členství v alianci,“ řekl německý politik. Konzervativní německý deník Frankfurt Allgemeine Zeitung ovšem snahy Steinmeiera přímo zesměšňuje a nazývá jeho styl zahraniční politiky vůči Rusku politikou otevřených dveří. Je to jen názor deníku?

V Německu jsou konzervativní i liberální deníky. Domnívám se, že je to normální pluralita, která mě nijak zvlášť nepřekvapuje. Jen my na to nejsme příliš zvyklí, protože naše mainstreamová media jsou všechna protiruská a proamerická.