Ukázala návštěva Andreje Babiše v Bílém domě dobře nastavené vzájemné vztahy? Bylo dobře, že Babiš navštívil i CIA? Lze brát návštěvu v Bílém domě jako poctu?
Bilaterální jednání na nejvyšší úrovni mezinárodního kontextu jsou obecně v zájmu ČR. O poctě by se dalo hovořit, kdyby se ČR opět nestala zajímavou pro některé velmoci obřími státními zakázkami v oblasti vyzbrojování a dostavby jaderných elektráren.
Co vzájemný obchod s USA? Měli bychom nyní koupit americké vrtulníky? A co dostavba jaderných elektráren, mají nyní Američané větší šanci se na ní podílet? Proč je případně preferovat před Rusy?
Nepovažuji se za experta na vojenskou techniku, tak se k ní nebudu, na rozdíl od energetiky, vyjadřovat. Neumím si představit, že by stát nebo státem pověřená a ovládaná firma nevypsala výběrové řízení, ze kterého vzejde jako vítěz ten uchazeč o zakázku, který předloží nejlepší nabídku. Ta bude muset vyhovovat jak z hlediska kvality a vhodnosti technologie, tak z hlediska financování dostavby JE včetně účasti českých firem na celém projektu, tak národní bezpečnosti.
Před dvaceti lety vstoupila ČR do NATO. Jak členství s odstupem dvou dekád hodnotit, je pro nás přínosem? Měli bychom v rámci aliance být aktivnější – například v Afghánistánu?
Zdá se, že žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí na světě a naše členství v NATO je bezesporu jedním z pilířů tohoto pozitivního stavu. Vnímám jedinou, do dnešního dne neobjasněnou situaci, na které jsme se v rámci NATO více či méně podíleli a která mi osobně vadila. Tou bylo rozbití bývalé Jugoslávie.
Americký prezident Donald Trump velmi důrazně upozornil evropské členské státy NATO, že neplní, co slíbily – totiž přispívat na obranu 2 % HDP. Česká republika je nyní na pouhých 1,11 % HDP. Je to naše ostuda? A měli bychom se na 2 % dostat do nejrychleji, nebo je lepší postupovat pomalu?
Při vstupu do každého klubu nebo spolku vyjadřujeme souhlas s výší členského příspěvku i se skutečností, že je naše členství v něm vázáno na jeho řádné placení. ČR se při vstupu zavázala, stejně jako ostatní členské státy, dávat na obranu 2 % z HDP. Pokud jsme tak nečinili, porušovali jsme podmínky, za kterých jsme se stali členem. Souhlasím s úhradou 2 % z HDP na obranu, tzn. na investice do naší vlastní armády a její mise.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs