Za posledních 15 let se počet obyvatel Kunratic téměř ztrojnásobil. Neprotestují proti tomu nějak starousedlíci, kterým se před očima z klidné obce stává rušné předměstí?

Nejvíce obyvatel přibylo na sídlištích Flora a Zelené údolí. Centrum Kunratic se tolik nerozrostlo. Naopak starousedlíci oceňují, že se zlepšil stav komunikací, počet a vybavení dětských a víceúčelových hřišť, máme nové nákupní centrum, zdravotní středisko a další občanskou vybavenost. Starousedlíky především trápí dopravní zatížení, protože přes Kunratice si zkracují automobilisté dopravu směrem na Jižní Město a Prahu 12. Nejvíce tím trpí obyvatelé při ul. K Libuši a K Verneráku. Také rozvoj satelitních městeček způsobil permanentní přetížení Vídeňské ulice. Přetížení Vídeňské ulice by měl vyřešit obchvat Kunratic, který má navázat na obchvat Písnice. Ale s přetížením ulice K Verneráku si nevědí rady ani odborníci.

Čím to, že se radnici i přes nárůst obyvatel daří odolávat tlaku developerů a je zde stále dostatek zeleně?

Tlaky developerů na změny územního plánu jsou stále silné, ale především vždy záleží na vedení radnice, jak dovolí svůj územní plán měnit v jejich prospěch. Pohybuji se na kunratické radnici již od listopadových událostí r. 1989. Po celou dobu zde kontinuálně působilo vedení vzešlé z tehdejší doby, které ve všech volebních programech mělo prioritu Kunratice – zelená čtvrť. A je to i nadále naší prioritou. Jsem přesvědčená, že lidé tu rádi žijí, a proto naše hnutí, tj. Hnutí Praha-Kunratice volilo tolik občanů v tak velkém množství, protože vědí, co mohou od nás očekávat.

Bohužel i přes investice do nových školských zařízení se Kunratice potýkají s nedostatkem míst v MŠ. Loni dokonce radnice musela i pro některé děti s trvalým bydlištěm v této spádové oblasti najít místo ve školách v sousedních městských částech. Opakovala se situace i letos a jak budete chtít podobným problémům do budoucna předejít? Plánujete investovat do kapacit ve školství?

Situace je napjatá, ale zatím se jí daří zvládat. Nakonec se jak v loňském, tak v letošním školním roce podařilo umístit všechny děti v MŠ i ZŠ, které splňovaly kritéria pro přijetí. Nemohu si vynachválit spolupráci se sousedními městskými částmi Prahou 4 a Prahou 11, které nám berou do svých školských zařízení děti ze sídlišť Zelené údolí a Flora, jež jsou pro ně výhodněji dopravně dostupné. MŠ Kunratice rozšiřovat zatím neplánujeme. Komplikace by způsobil záměr otevřít mateřské školky pro dvouleté děti. Ale to by byl problém celopražský. Pak by v Praze chybělo celkem 9 000 míst. Nám by chybělo cca 100 míst.

ZŠ Kunratice rozšiřovat budeme ještě v letošním roce o čtyři třídy. Tato škola byla zrekonstruována a dostavěna na 18 kmenových tříd v r. 2007 podle staré demografické studie, která nepočítala s výstavbou sídliště v Zeleném údolí a s prodejem ZŠ Ke Krčskému lesu soukromému gymnáziu. Proto byla v r. 2010 vypracovaná nová demografická studie a podle ní byla v r. 2012 zpracována komplexní studie dostavby ZŠ Kunratice na 27 kmenových tříd. V letošním roce jsme získali od hl. m. Prahy dotaci ve výši 15 milionů korun na dostavbu čtyř tříd. Zároveň jsme uspěli se žádostí na tutéž akci na ministerstvu školství a obdrželi jsme dotaci ve výši 16,5 milionu korun. Nyní jednáme s hl. m. Prahou o možnosti použít jejich dotaci na zvětšení jídelního prostoru školní jídelny, výměny oken a zateplení staré školní budovy z r. 1935 a dovybavení sportovišť na školním hřišti. Další rozšiřování ZŠ Kunratice již není reálné. Jednáme s radní hl. m. Prahy pro oblast školství ing. Ropkovou o koncepci rozvoje školství nejen v Kunraticích, ale i blízkém okolí. V úvahu připadá např. výstavba 18třídní školy v Šeberově, ale vše je zatím skutečně jenom úvaha.

Malé městské části, Kunratice nevyjímaje, jsou finančně závislé na hl. m. Praze. Převládá však názor, že je rozdělování financí magistrátem nespravedlivé a znevýhodňuje právě malé městské části. Souhlasíte? Jaké změny byste případně uvítala?

Hl. m. Praha dostává od státu do svého rozpočtu cca 32 000 korun na jednoho obyvatele. Nám v r. 2014 z toho přerozdělovala 2 400 korun na jednoho obyvatele. V roce 2015 byla tato částka zvýšena na 2 500 korun a v loňském roce si pražští starostové dojednali s hl. m. Prahou navýšení minimální částky na rok 2016 na jednoho obyvatele na 2 900 korun. Jedním z rozpočtových ukazatelů je počet dětí – žáků ve školských zařízeních zřizovaných městskými částmi. Praha nám přeposílá na jednoho žáka na neinvestiční prostředky (topení, voda, komunální odpad, elektrická energie apod.) 1 360 korun. Přitom od MŠMT dostává Praha-obec na jednoho žáka cca 8 500 korun. Nám by velice pomohla změna zákona, kdy by dotaci od MŠMT nedostávala obec (v tomto případě hl. m. Praha), ale přímo zřizovatel, což je v případě MŠ a ZŠ Kunratice přímo městská část Praha-Kunratice. Pro vaši představu uvádím, že hl. m. Praha přeposílá na jednoho žáka sice 1 360 korun, ale skutečný neinvestiční náklad na jednoho žáka se pohybuje v rozmezí 8 000–11 000 korun. Záleží na velikosti školy, naplněnosti tříd, zateplení budov apod.

Jak jste se svěřila loni pro PL, oproti minulému vedení hl. m. Prahy si myslíte, že paní primátorka mnohem více naslouchá městským částem. Naslouchat a pomoci jsou ale dvě odlišné věci. Jak byste hodnotila vaši vzájemnou spolupráci při řešení problémů obce?

Přiznám se, že za poslední rok jsem se s paní primátorkou nesetkala. Myslím si, že měla jiné starosti se sestavením staronové koalice na pražském magistrátě. Doufám, že dožene to, co slíbila, že objede všechny městské části. Na druhou stranu si nemohu vynachválit spolupráci s panem náměstkem Dolínkem, radní ing. Ropkovou, radní Mgr. Plamínkovou a radním Wolfem. Jsou to členové RADY HMP, kteří mají co říci k našim aktuálním problémům a náležitě se jim věnují.