Minulý týden v úterý se před sídlem Úřadu vlády ČR konalo protestní shromáždění, které svolala Agrární komora. Zemědělci mimo jiné protestovali proti chystaným změnám v dotacích na roky 2023 až 2027. Jaké ty změny mají být a co budou pro zemědělce znamenat?

Nejdříve doplním svolavatele demonstrace, byla to společná akce Agrární komory a Zemědělského svazu. Demonstrace, která začala navečer v 17:30, čítala podle odhadu policie 4500 zemědělců. To je rozhodně úspěch a je úměrný skutečnosti, že příchodem nového premiéra a nového ministra zemědělství se ocitli živitelé českého národa v nepřátelském prostředí! Jak jinak hodnotit přístup nové vlády, nového ministra zemědělství, který pracně vyjednaný Strategický plán Společné zemědělské politiky ušitý na reálie Českého zemědělství hodil do koše, s Agrární komorou a Zemědělským svazem se nebaví a s minoritou Asociace soukromého zemědělství připravuje antiplán. Nejde o změny, ale o potopení, další snížení zemědělské produkce, další snížení potravinové soběstačnosti, zkrátka rozvrat.

Vysvětlím na příkladu.

Vláda chce na prvních 150 hektarů dát tzv. redistributivní platbu 23 %, to je 4000 Kč na hektar. Sousední Německo dává 1820 Kč/ha (70 euro).

K tomu je možno dát pro začínající zemědělce do 40 let dalších 3640 Kč/ha, Německo dává 1820 Kč/ha (70 euro).

K tomu, když má pozemky v ekologickém programu, tak celkový součet dotací na 1 hektar půdy je cca 25 000 Kč !

Vezměme například začínajícího eko zemědělce, který pěstuje ekologický kmín. Náklady na 1 hektar formou služeb cca 5000 Kč, dotace uvedených cca 25 000 Kč. To se rozebere půda všem zemědělcům i rodinným farmám a produkce z ní bude minimální – ekologický režim není, dotace nejsou podmíněny produkcí!

Plocha do 150 ha všech podniků v ČR, tedy způsobilé hektary celkem, je 1,24 milionu hektarů, to je jedna třetina půdy. Prostor dostatečný při takto lákavých možnostech dotací na to, aby se agrární soustava České republiky rozložila. Ostatně sám pan ministr Nekula mluvil 27. října v rozhovoru pro server Seznam Zprávy o možných fatálních důsledcích a varoval před destrukcí českého zemědělství. To ještě nebyl ministr, teď v nové roli mluví o vychýleném kyvadlu…

Protestující zemědělci mimo jiné varovali před kolapsem výroby. Je na místě až taková obava? A co bude v tom případě s českým zemědělstvím dál?

Ano, ta obava je na místě. Pokud vláda skutečně předělá Strategický plán Společné zemědělské politiky podle diktátu Asociace soukromého zemědělství (celkově má podíl 2 % zemědělské produkce), pak dojde k dalšímu snížení výroby, zejména živočišné. Zkušení ekonomové a provozáři odhadují propad o cca 20 %, což by znamenalo opravdu kolaps. Znamenalo by to ale také kolaps potravinářského průmyslu, který nebude mít kvalitní domácí suroviny (například jatečná prasata) a dopady na terciální sektor, tedy služby – výzkum, školství, krmivářský a chemický průmysl, šlechtění. Vedle toho přijdou další zábory půdy pro stavby dalších stovek skladů nutných pro skladování dovážených potravin, neboť další snížení české produkce (soběstačnosti) musí být nahrazeno ze zahraničí. Jinými slovy ztratíme kontrolu nad tím, co jíme a staneme se vazaly obchodního velkokapitálu. Takovou politiku vlády pokládám za čirý voluntarismus, za jehož důsledky by měl někdo nést zodpovědnost. Kdo, to je jasné – předseda vlády a ministr zemědělství. A pokud se k ní nebudou hlásit, tak jim k tomu holt musíme pomoct, s čímž už začínáme. Je to nutné, protože občané nemají informace, supermarkety přetékají zbožím a živitelé tohoto národa jsou nuceni dál snižovat svoji výrobu. Úterní demonstrace před Strakovkou byla, řekl bych, jenom taková generální zkouška, bohudík zdařilá. Reakce vlády je úskok k oklamání veřejnosti, a tak přijdou akce větší, v druhé polovině tohoto týdne ve všech krajích, nic jiného nezbývá. Frekvence jednání vrcholných orgánů Agrární komory a Zemědělského svazu a reprezentantů územních organizací těchto nevládních institucí se po pokračující ignoraci vlády, kterou považujeme za výsměch, výrazně zrychlila. V podstatě se jedná nonstop a zmíněná společná celostátní akce Agrární komory a Zemědělského svazu, která proběhne koncem tohoto týdne, bude velmi dobře připravena.

„Vláda s námi odmítá jednat, pro pana slušného (premiér) jsme zřejmě póvl, kterému čouhá sláma z bot,“ uvedl jste v textu, který jste zpracoval s bývalým ministrem zemědělství Milkem a poskytl ParlamentnímListům.cz. Znamená to, že premiér a další členové vlády, kterých se toto téma týká, se s vámi odmítli setkat? Jak si to vysvětlujete?

Tak pan premiér, který si tolik zakládá na imagi slušného a distingovaného politika, nejenom že s Agrární komorou, která je ustavena spolu s Hospodářskou komorou zákonem, nejednal, lépe řečeno jednat odmítl, ale nezaznamenal jsem nikde, že by se v celé plejádě „covidového“ děkování jednotlivým profesím za udržení chodu pracovišť zmínil o zemědělcích. Jsme pro něho skutečně póvl? A vysvětlení? Když si analyzuji jeho zatímní vystoupení, tak docházím k závěru, že jsou bezobsažná, bez faktografických údajů, takové růžové sny, které vypráví maminka dětem před spaním.

Jak jinak hodnotit konkrétně jeho věty, které se týkaly zemědělství, v jeho úvodním vystoupení ve Sněmovně při žádosti o důvěru vládě.

Cituji: „Významným momentem, který určitě ocení široká veřejnost, bude snaha vlády snížit užívání umělých hnojiv a pesticidů ve prospěch organických hnojiv. Tuto politiku ocení zejména generace, které přijdou po nás.“

Nevím, kdo takové hlouposti panu premiérovi psal, nejspíš politický náměstek, ministr těžko. Musím znovu připomenout, že průmyslových hnojiv (výraz „umělá hnojiva“ se používal v období první fáze JZD) spotřebují čeští zemědělci 124 kg čistých živin (N, P, K) na hektar orné půdy, sousední Německo 220 kg, Holandsko 240 kg atd. A pesticidy? Tam je rozdíl ještě drsnější – my máme spotřebu pouze 1,89 kg účinných látek na hektar zemědělské půdy, Německo 3,45 kg a třeba Španělsko, odkud dovážíme hodně potravin (vepřového masa), 5,65 kg! Není třeba být velkým odborníkem, abychom pana premiéra označili jako amatéra, který se s odborníky z Agrární komory nebaví a směřuje české zemědělství a české potravinářství ke snížení kvalitní a zdravé domácí produkce ve prospěch dalších dovozů potravin, kde si oněch pesticidů a „umělých hnojiv“ užijeme v násobcích. Myslím si, že tuto politiku „ocení“ už stávající generace, že nebude třeba čekat na ty další.

Je totiž otázka času, kdy se probere mladá generace a začne se zajímat o dovážené potraviny, o to, co jí, co je v dováženém mase z Brazílie, Argentiny, kam se ze zemí EU vyváží agrochemikálie. Například 60 000 tun zakázaných pesticidů do Brazílie v roce 2018! A naopak z Brazílie se dováží obrovské množství sójového šrotu vyprodukovaného na plantážích ošetřených oněmi pesticidy v Evropě zakázanými!

Tož, dobrou chuť, pane premiére, neboli nevědomost hříchu nečiní.

Proč podle vás odkazuje premiér ocenění své politiky na příští generace, není to trochu pozdě a jak to na vás působí?

Víte, já jsem měl to štěstí, že jsem na dálkovém studiu sociologie na současné Masarykově univerzitě v Brně poznal profesora Iva Možného, zakladatele slavné brněnské sociologické školy v novodobých dějinách. Jeho přednášky jsme doslova hltali a zkouška u něho, to byl svátek. Zmiňuji ho tady proto, že my studenti jsme s ním vedli dlouhé diskuse o vývoji společnosti, o roli politiků. Z nich mně utkvěla v paměti jeho výstraha, abychom si v životě dali pozor na ty, kteří slibují skvělou budoucnost (viz premiér Fiala), respektive mluví hlavně o budoucnosti. Tehdy nám pan profesor, pozdější děkan filozofické fakulty, dovozoval, že takovým politikům jde především o oklamání lidí a o uchopení moci. Musím konstatovat, že jsem si na pana profesora v životě mnohokrát vzpomněl, naposledy minulý týden při projevu premiéra Fialy. Leč jenom ze slov, vzletných frází a slohových cvičení vládního programu se dlouho žít nedá. Jsem o tom přesvědčen. Je otázka času, kdy média budou muset opustit ideologii a nadšení z nové vlády, respektive nahrazení premiéra Andreje Babiše (27 %) Petrem Fialou (10 %) a dát prostor odborníkům. To pak bude mazec.