Poslední dobou jste velmi často vidět a slyšet. Vyhovuje vám tato pozice, nebo to berete jen jako nutnou daň za to, že jste šéfredaktor Zdravotnického deníku?
Především je vidět Zdravotnický deník, protože témata, kterým se věnujeme, čtenáře zajímají. Vždycky jsem vzbuzoval pozornost, zvykl jsem si.
Zdravotnictví bylo vždy pod drobnohledem politiků a médií, ovšem poté, co do politiky a soukromého sektoru zdravotnictví vstoupil pan Andrej Babiš, jsou tato témata téměř na denním pořádku. Co si myslíte o tom, když se vrcholný politik rozhodne podnikat v oblasti zdravotních služeb?
Andrej Babiš spojil tři sféry dohromady, má nyní obrovskou politickou moc, jako podnikatel ovládá české zemědělství a současně vlastní významnou část médií. Zdravotnictví je v tomto Babišově Bermudském trojúhelníku zatím pouze malým ostrůvkem. Avšak fond Hartenberg, který založil, rychle roste a již dominuje v oblasti umělého oplodnění – a to je sakra perspektivní oblast! Pan Babiš může tisíckrát říkat, že zdravotnictví není jeho obchodní prioritou, ale jednou do něj vstoupil a jistě ne proto, aby se náhle zastavil v rozletu a řekl: pardon, já dál nejdu, to už je příliš.
Nedá mi to a zkusím vám z této oblasti položit ještě další otázky. Myslíte si, že mapování toku peněz na Ministerstvu financí, tak jak si je nechal zpracovat ministr Andrej Babiš, mělo za úkol vytipovat oblast, která je podnikatelsky nejvýnosnější?
Na tipování oblastí podnikání tato data nepotřebuje, to mu poradí věci znalí experti, a jak vidno u umělého oplodnění, radí mu dobře. Ale data, která jsou sbírána Ministerstvem financí pro údajnou kontrolu, mu podávají velmi detailní a cenný pohled na konkurenci. A navíc pan Babiš nejen mapuje finanční toky, ale také navrhuje změny zákonů, které činí z dosud relativně samostatných zdravotních pojišťoven státní podniky pod kuratelou ministra financí. Koncentrace politické, ekonomické a mediální moci v jedné osobě je strašlivá a je mi líto, že mnoho rozumných i vzdělaných lidí nechápe, jak zhoubný vliv bude mít v příštích letech a že ji omlouvají slovy, „že to myslí dobře“ a „konečně rozhýbal stojaté vody“.
Ministr financí Babiš a ministr zdravotnictví pan Němeček spolu vedou otevřenou válku. Skoro to vypadá, že pan Babiš by rád pod křídla hnutí ANO získal křeslo ministra zdravotnictví…
Možná, že by rád, ale nemá na to lidi, respektive nemá po ruce člověka, který by zdravotnictví rozuměl a přitom mu byl bezpodmínečně oddaný. V Agrofertu má odborníky na oleje a řepku, ale ne experty na zdravotnictví. Lékaři, v hnutí ANO byli najati jako stafáž, a proto se nemůže spolehnout ani na jejich schopnosti ani loajalitu. Podle mne však ministr Němeček není jeho primárním cílem, tím je sesazení ředitele VZP Kabátka a ovládnutí pojišťoven, tam se totiž spravuje balík cca 240 miliard korun ročně. Pan Babiš nám už ukázal, co všechno a koho lze koupit. A proč by nakupoval ze svého, když může dosáhnout na pěkný balík politickou cestou?
Není žádným tajemstvím, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček navrhuje zrušení privatizace Janských Lázní a Horských lázní Karlova studánka. Výhrady k vyjmutí z privatizace má však ministerstvo financí řízené panem Babišem. Může jít o další podnikatelský záměr?
Je klidně možné, že ví o zájemcích, kteří si už na lázně brousí zuby. Ale myslím, že tady je hlavní důvod poněkud jiný. Andrej Babiš sliboval, jak úžasně zlepší hospodaření státu, zatím se mu to moc nedaří, výběr daní není bůhvíjaký. Bere tedy každou možnost, jak rozpočtu přilepšit. Němeček chce lázně vyjmout z privatizace a umožnit jim prodat nepotřebný majetek a zisk použít pro rozvoj lázní. Babiš chce prodat všechno, co prodat lze, a peníze utopit ve státním rozpočtu jenom proto, aby ukázal, jak ho dobře spravuje.
Myslíte si, že naše lázeňství je na takové úrovni, že by mohlo přilákat zahraniční klientelu?
Určitě, ale musí se snažit. Je to věc obchodu, ne zdravotnictví. Zatím lázně spíše lobbovaly za hrazení z veřejného zdravotního pojištění, to je totiž snazší, než si hledat klienty jinými cestami. Ministr zdravotnictví je vyslyšel a pomohl jim, přestože s exaktními důkazy pro účinnost léčby v lázních to je vachrlaté. Mnoho odborníků se domnívá, že podstatná část lázeňství si úhradu nezasluhuje. Ale je tu společenská poptávka, která je silnější než racionální argumenty. Pod lázeňstvím je ukryta i rehabilitační péče, o jejímž prospěchu pochybnosti nemám, například jedinečná péče o děti s dětskou mozkovou obrnou, nebo o dospělé s některými závažnými neurologickými poruchami v Janských Lázních si hrazení ze zdravotního pojištění i podporu státu zaslouží.
Zkusíme změnit téma. Co třeba Protonové centrum v Praze. Poté, co začátkem tohoto týdne VZP vydalo prohlášení, že centrum odmítá zahájit léčbu desetileté dívky, dokud nedostane na svůj účet 1,8 mil korun, centrum začalo tvrdit, že konkurenční centrum v Mnichově, kam VZP posílá dětské pacienty, děti vlastně léčit vůbec neumí. A teď se v tom vyznejte…
Protonové centrum provádí špinavou kampaň, jaká nemá v českém zdravotnictví obdobu. Překračuje všechny možné etické hranice, protože je pod obrovským tlakem, investoři jsou nervózní, chtějí své miliardy zpátky. A onkologové posílají do centra jenom pacienty, u nichž je nepochybné, že budou mít z léčby prospěch, a těch je v Česku několik desítek ročně. Byznys plán byl ale postaven na tisícovky pacientů. Pokud jde o porovnání léčby v centrech v Praze a v Mnichově – ve Zdravotnickém deníku o tom máme článek – odborníci nás ujistili, že není pravda, že by v Mnichově neuměli léčit děti, naopak mají větší zkušenosti, než pražské centrum.
Takže stručně řečeno – protonové centrum vede boj o peníze?
Jednoznačně, počítali s miliardou ročně od českých pojišťoven a teď musí bojovat o každého pacienta. Neváhají vzít si jako rukojmí dívku, která nutně potřebuje léčbu a drze vydírat VZP. Jde o velké peníze, proto ta bezohlednost.
Otázka na závěr. Co vás osobně v současné zdravotnické politice nejvíc štve? Co si myslíte, že je skutečný problém českého zdravotnictví?
Určitě to není nákup přístrojů nebo léků, jak si myslí pan Babiš. Obrovskou tikající bombou je péče o staré lidi, zvláště ty, kteří nemají zastání, protože ovdověli, jejich děti se na ně vykašlali, nebo je nemají. Protože není nikdo, kdo by je doma navštěvoval, kdo by jim pomáhal, vlastně se o ně nikdo nezajímá a komunitní služby ne vždy fungují, skončí v LDN nebo v domově důchodců. Mezi těmito institucemi už pomalu není rozdílu, protože zdravotní stav populace seniorů v sociálních zařízeních se zhoršuje a adekvátní zdravotní péče je tam obtížně dostupná. V institucích se z aktivních seniorů postupně stanou – zbytečně – zcela závislí těžce nemocní lidé. Je to systémová záležitost a není to otázka jenom peněz, ale priorit společnosti. Navíc české zdravotnictví, podobně jako důchodový systém, není připraveno na stárnutí populace, dokonce je dnes tento trend bagatelizován. To je skutečný průšvih, ale nikdo s tím nic nedělá. Všichni mlčí, kdyby měli něco říci o budoucnosti zdravotnictví, nikdo nemá žádný koncept nebo snad reformu, která by byla zaměřena mimo jiné i na stárnutí populace. Mlčí vláda, mlčí opozice. To ticho je zlověstné.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Neubergerová