Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že chce v EU zrušit právo veta členských států především v zahraniční politice. Co by to pro menší státy, a tedy i pro nás, znamenalo?

Znamenalo by to v podstatě to, že by se dostaly do pozice druhořadého nebo spíš třetiřadého mezinárodně politického subjektu. A tato pozice by se dala nazvat jako omezená suverenita. Protože prakticky by se dostaly pod řekněme diktát – možná, že je to přehnané slovo – těchto velkých států, které si kolem sebe dokážou vytvořit klientelu, jež s nimi hlasuje. Zájmy malých států by šly prostě stranou. Nebo tedy zájmy malých a středních států. My jsme v rámci EU středně velký stát. Takže naše zájmy by šly stranou. A v některých otázkách bychom prostě neměli stejné zájmy jako většina EU.

Liberální europoslanec Verhofstadt po Fialově proslovu, kde zmínil i Václava Havla, našeho premiéra vyzval, aby Havla nejen citoval, ale i se tak choval. Právě v souvislosti se zmíněným zrušením práva veta. Podpořil by něco takového Havel?

To je v podstatě irelevantní otázka. V té době, kdy byl prezidentem, tak nikdo o ničem takovém nehovořil. Myslím, že Verhofstadt, jako bývalý belgický premiér, to velmi dobře ví.

Europoslanec Verhofstadt argumentuje tím, že právě válka na Ukrajině ukázala, že není možné čekat tři měsíce, než EU bude díky právu veta schopna dojednat jednomyslnou shodu například na uvalení protiruských sankcí. Lze v tomto bodě byť alespoň částečně souhlasit?

Nemyslím si to. Myslím, že uvalení sankcí poškodilo nejen Rusko, ale také EU. Dokonce i, řekněme mainstreamoví komentátoři, kteří píší o tom, jak ty protiruské sankce jsou vlastně blahodárné, jak dlouhodobě poškodí ruské hospodářství, tak současně připouštějí, že to Rusy na kolena nesrazí. Ale nám to „pomohlo“ zvýšit inflaci ze 4-6 % až k 20 procentům. Snížit tedy reálný výdělek lidí, reálnou životní úroveň. A to je velmi vážné. Takže pokud by se toto mělo opakovat, tak vždycky bude dobré, když tady budou nějaké zpětné vazby, kterými bude možné zastavit zvrhlosti.

Když mluvíte o inflaci, jak je možné, že jsme mezi těmi státy, kteří mají v EU inflaci největší? Třeba v Rakousku je tuším necelých 9 % ...

Protože vláda nic nedělá v tom, aby omezovala růst cen, například zásahy do DPH nebo do spotřebních daní. Kdyby snížila spotřební daně, kdyby snížila DPH nebo kdyby odstranila DPH u pohonných hmot nebo u základních druhů potravin, u elektrické energie, no tak by to vypadalo jinak. To dělá 24 států ze 27. To je jeden z důvodů, proč tam dopady v inflaci nejsou tak vysoké.

Podle nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění věří vládě pouze 28 % občanů. Jak si to vysvětlit?

Vládní strany už v té chvíli, kdy vyhrály ve volbách, za sebou neměly většinu národa. Milion hlasů voličů propadl kvůli pětiprocentní volební klauzuli. Strany si toho měly být vědomy a podle toho provádět politiku. Dneska se to jejich voličské jádro smrskává. A protože tento údaj z toho průzkumu je starý více než týden a to uzavření průzkumu bylo někdy řekněme před 14 dny, třemi týdny, no tak už to bude menší cifra než 28 % občanů důvěřujících vládě. Domnívám se, že nejlepším průzkumem veřejného mínění jsou volby. Uvidíme, jak dopadnou volby do Senátu a do obecních zastupitelstev, které budou v brzkém podzimu. Myslím, že to bude velký signál pro vládní koalici o odlivu voličů.