"Ve své péči mám většinu pacientů s chronickým nebo onkologickým onemocněním, kde se v průběhu covidu, v důsledku války a recese změnila jak sociální, tak i finanční situace.  Na dlouhodobě nemocné pacienty tedy působí další stresové faktory, které negativně ovlivňují jejich psychickou pohodu," zmínila zakladatelka Institutu partnerských vztahů Laura Janáčková. ParlamentníListy.cz jí položily pár otázek ohledně temných trendů ve společnosti.

Z psychoordinace

Pandemie Covidu-19, válka na Ukrajině, opravdu drastické zdražování a další vlny z přílivu nepříznivých událostí vytváří pocit nejisté doby. ParlamentníListy.cz se zeptaly psycholožky a sexuoložky Laury Janáčkové, jak často se s depresí či blbou náladou, jak o ní mluvil Václav Havel, potýká u svých pacientů? "Často. Musíme zde  vidět rozdíly mezi  blbou náladu, pesimismem a  onemocněním depresí v pravém slova smyslu," sdělila také.

Pokračovala o nižších ročnících: "Ač nejsem dětských psycholog, tak mám nově od pandemie ve své péči nemalé množství teenagerů. Zde je situace o to horší, že chybí nejen dětští psychologové, ale i dětští psychiatři. Psychické zdraví našich dětí je nejen ohroženo, ale nemocným dětem se nedostává v tomto případě včasné zdravotní péče. Nešťastní rodiče hledají a zkoušejí různé cesty k jejímu zabezpečení a často se musí navíc sami potýkat s obavami a oprávněným strachem o své děti. Pomoc v těch lepších případech nachází u svých pediatrů ve formě farmakoterapie, ale účinná léčba není pouze o ní. Nicméně nezbytností je ve většině těchto případů právě déletrvající psychoterapie, která jediná dává šanci i na změnu nevhodných vzorců chování, zvýšení sebevědomí, zlepšení komunikačních dovedností a navrácení ke zdravým sociálním kontaktům."

Depka mládeže

Podle loňských údajů Linky bezpečí byl zaznamenán nárůst počtu sebevražd mladistvých o děsivých více než sto deset procent. Přispěly k tomu prý covidová pandemie a kyberšikana. Přestože sebevražd celkově ubývá, mezi dětmi je trend opačný a přibývá sebepoškozování. Je to popkulturou, některé subkultury mládež inspirující jako gothic rock nebo emo se v depresi přímo vyžívají, nebo odcizením? Docenkta klinické psychologie Janáčková nejdříve zmiňuje statistiku. V roce 2021 ukončilo podle Českého statistického úřadu v Česku svůj život sebevraždou 1221 osob. V průměru připadá na 4 sebevraždy mužů 1 sebevražda ženy. Samozřejmě statistiky nezohlední nejasné příčiny úmrtí takže se odhaduje, že počet je ve skutečnosti zhruba dvojnásobný.

"U nás i v Evropě je trend sebevražd klesající na rozdíl od USA, kde stoupá. Situace u dětí však není tak pozitivní. Zvyšující se sebevražedné tendence vidíme hlavně v počtu kontaktů na linku bezpečí. Zde byl v roce 2021 nárůst dětí volajících ohledně sebevraždy čtyřnásobný a u sebepoškozování dokonce šestinásobný oproti předchozím letům. Neznáme přesně důvody tohoto jevu , ale víme, že pandemie, respektive život bez sociálních kontaktů a běžného denního řádu tyto trendy spustil a situace se nezlepšuje," vysvělila.

Krvavé rodiny

Podle aktuálních čísel z policejního prezídia bylo letos od začátku ledna do konce března zaregistrováno sedmačtyřicet vražd, přičemž osmadvacet z nich mělo motiv osobních vztahů. Případů vyvraždění rodiny, ale i následné sebevraždy dle vyšetřovatelů přibývá, což vysvětlují rostoucí frustrací a negativními náladami ve společnosti. I tento jev Janáčková dává do souvislosti s nárůstem psychických poruch po dvouletém období covidu.

"Lidé trpí stresem, nejistotou, úzkostmi a depresí. Za rok 2021 se počet lidí s depresivní poruchou, úzkostmi a neurotickými potížemi zvýšil oproti předchozímu roku dvojnásobně až trojnásobně. Někdy pak mohou lidé řešit svou situaci sebevraždou a v některých případech s sebou vezmou i rodinu. Za vraždy v rodině mohou lidé dlouhodobě psychicky nemocní ale též lidé, které k tomuto rozhodnutí dohnala pro mě ně bezvýchodná situace," zdůraznila autorka mimo jiných i knihy Muži chtějí potvory.