Po dlouhých diskusích nakonec kabinet Petra Fialy zastropoval cenu elektřiny na šest korun (včetně DPH) za jednu kilowatthodinu silové elektřiny. Pro spotřebitele by cena měla být v rámci různých tarifů 7 až 9 korun za kWh. Pane docente, co říkáte přijatému řešení?

Vláda zvolila ze všech možných řešení to nejhorší – zastropovala cenu nikoli výrobcům a nikoli domácnostem, ale cenu, za kterou budou elektřinu s pomocí státních dotací nakupovat distributoři.

Tedy přesněji: Za prvé – „ochránila“ výrobce, zejména ČEZ, takže jim mohou nadále zůstávat osmkrát vyšší zisky než v minulých letech, dál mohou parazitovat na krizi a zneužívat svého monopolního postavení, dál si jejich vedení může vyplácet stomilionové odměny. Za druhé – vytvořila dotační tunel, kterým potečou peníze od státu ve prospěch výrobců. Za třetí – malospotřebitelům moc nepomohla, protože spoléhat na to, že konkurence distributorů srazí marži, je v současném netržním prostředí naivní. Patrně tomu ti, kteří toto řešení navrhli, s tím, že finální ceny energií pro domácnosti nepřesáhnou 9 korun, sami nevěří.

Cenu plynu kabinet zastropoval na poloviční ceně, tři koruny včetně DPH za jednu kilowatthodinu. Jak hodnotíte tuto cenovou hladinu?

Tady postrádám podrobnější popis, jak toho chce vláda dosáhnout. Pokud jsem sledoval, neproběhla k této otázce podrobnější diskuse.

Co zatím postrádáte v přijatých opatřeních?

Celé mi to připadá, že tato vláda poslušně poslouchá ty, kteří jí říkají, co může a co ne, aniž by vůbec chápala smysl a důsledky svých rozhodnutí. A tak silnější hráči EU přenášejí své problémy na nás.

Normálně chovající se země by si vlastní výrobou nejdříve zajistila pokrytí vlastní spotřeby a vyvážela by jen přebytky. V oblasti výroby elektřiny, ale i potravin a dalších zdrojů nezbytných pro přežití. Vyvážet vše za nesmyslně nízké ceny a dovážet za ceny několikanásobně vyšší je perverzní a nemá s hodnotami, na kterých je založena EU, nic společného.

Když někdo říká, že jiné řešení neexistuje, tak mu prostě nevěřím. A pokud existují nějaké tajné dohody na dlouhou dobu dopředu, tak je nutné je zveřejnit, podívat se, kdo je podepsal a řešit i právní aspekty takového postupu. Vždyť to už není chování k naší zemi jako ke kolonii, ale to je její obětování.

Rozhodnutí české vlády přišlo víceméně současně s pátečním evropským summitem ministrů energetiky zemí EU, který premiér Petr Fiala označil za „úspěch českého předsednictví“. Jak zapadá česká cesta řešení energetické krize do evropského kontextu? 

Jak by pak vypadal „neúspěch českého předsednictví“? Vždyť v době českého předsednictví my, jako země, která je více než soběstačná ve výrobě elektrické energie, nejvíce zatížíme domácnosti a výrobce její cenou. Třikrát či čtyřikrát více, než ostatní země.

Čí je to úspěch? Těch, kteří tuto vládu různými manipulacemi – od sestavování umělých koalic až po systematický tlak mediálního mainstreamu – instalovali? Těch, kteří si z naší země udělali dojnou krávu a asi to přehnali?

Tato vláda je tou nejhorší v celé historii naší země od roku 1918. Včetně všech protektorátních vlád, které se částečně snažily hájit zájmy naší země v rámci možného. Naši zemi nyní rozděluje jediná věc – vztah ke kolaborantství.

„Přišel čas na zavedení cenového stropu na ruský plyn,“ prohlásila začátkem září šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Myšlenka cenového stropu sice přežila i páteční summit evropských ministrů energetiky, ale shoda nepanuje. Co by podle vás přinesl „cenový strop“ na ruský plyn?

Můžeme zastropovat cenu ruského plynu, ale ten pak nemusí být k dispozici. Takže to je něco, jako snažit se poručit větru dešti… A proč zastropovat jen cenu ruského plynu? To přece povede k tomu, že ten se bude prodávat jinam a s vysokou marží zpětně přeprodávat k nám. Ráj globálních podvodníků.

„Snižování dodávek plynu z Ruska v létě, a tím způsobené drastické zvyšování cen, zadusí hospodářskou obnovu po pandemii nemoci covid-19. Teprve v roce 2024 očekáváme normalizaci s růstem 1,8 % a inflací 2,5 %,“ uvedl německý institut Ifo. Jaký vývoj prognózujete vy? Myslíte si, že se někdy vrátíme do „normálu“ nebo nás čeká jen „nový normál“?

Tady je třeba připomenout, že za zvyšování cen plynu může hlavně Německo, které neuváženě odešlo od jaderné energie a nahradilo ji zejména tepelnými elektrárnami na plyn. Právě to zvedá nejvíce ceny plynu i elektřiny.

Nejjednodušším řešením by bylo obnovit výrobu elektřiny v německých jaderných elektrárnách, které jsou zakonzervovány. To, že se k tomu Německo zatím moc nemá, svědčí o tom, že i jeho politická reprezentace jsou jen figurky nastrčené současnou globální mocí.

Návrat k jaderné energetice a třeba i zahájení sériové výroby malých lokálních jaderných modulárních výtopen je ovšem jen krátkodobé řešení. Dlouhodobé, strategické řešení je přechod na nový typ či na novou kvalitu ekonomického růstu. Růstu, který je nejen neomezeně udržitelný, ale i neomezený díky inovační dynamice na základě využití hlavního zdroje: plného rozvoje a uplatňování lidských schopností. Exodus ze slepé uličky Green Dealu, ze slepé uličky konzumu a okázalé spotřeby. Návrat člověka k jeho přirozené podstatě založené na celoživotním poznávání světa, tj. přírody i společnosti, ve kterém žije a kterého je součástí.

Tomu se nyní, jako „pěstitelé vize“, nejvíce s kolegy věnujeme. Jsme na prahu změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější. Většina problémů, se kterými se potýkáme, je dána tím, že setrvačný vývoj naráží na svá přirozená omezení. Současná globální moc selhává mj. či právě tím, že si tento dějinný zlom, toto současné „řešení hádanky dějin“ nedokáže představit. V tom spočívá její tragédie a současně i příležitost pro nás.

Míříme do „zimní recese“?

Děkuji za tuto otázku. Víte, čeho se obávám nejvíce? Ani ne tak toho, že se budeme muset hodně uskrovnit, že některé domácnosti se dostanou do zoufalé situace a budou muset hledat pomoc u svých sousedů. Tady, v této rovině, věřím lidem v naší zemi. Věřím, že si budeme pomáhat a přežijeme.

To, čeho se bojím nejvíce, je ztráta pracovních příležitostí. Vždyť ty naše podniky, kterým se ve složitých podmínkách podařilo přežít a které si úspěšně začaly hledat cestu na mezinárodní trhy, jsou vystaveny velmi ostré konkurenci. A pokud budou energie nakupovat za několikanásobně vyšší ceny než jejich konkurence, nemusejí to přežít. Někdy si říkám, že to je vlastně hlavní smysl toho, proč vláda takto zcela zjevně postupuje proti naší zemi. Zlikvidovat to, co dokázalo přežít, abychom upadli do ještě větší závislosti.

Musíme se poučit z dosavadní naivity, sjednocovat se na bázi kvalifikovaného vidění reality, bránit se a připravovat na vyvedení naší země z krize, a to ve spolupráci se zeměmi, které jsou na tom podobně jako my. Věřím v budoucnost středounijního prostoru. Jsme dost odlišní svými tradicemi od atlantických zemí EU, jejichž podstatnou část historie tvoří doba, kdy tyly ze zámořských kolonií.

Země středounijního prostoru na tom byly zcela jinak. Bránily vyspělou část Evropy před nájezdníky z východu. Obstály a věřím, že obstojí i dnes.

Zaznívají názory, že „fialový strop“ stejně zaplatíme v daních nebo v inflaci. Vláda již nyní uvažuje o zavedení tzv. daně z neočekávaných zisků, která by podle návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury měla platit od ledna roku 2023 po dobu tří let. Týkala by se zřejmě tří sektorů: energetických firem, bank a petrochemického průmyslu. Je to dobrý nápad?

Je to jako škrábat se levou rukou za pravým uchem. Jednak – ty „superzisky“ nejsou „neočekávané“, ale už dnes je jejich dosažení oslavované výrobci elektřiny. Vláda jim je přihrála do kapsy. A jejich selektivní zdanění? Jen takový ubohý marketingový tah pro uklidnění či přesněji matení veřejnosti.

Vládu pochválil na sociálních sítích bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj už není důvod demonstrovat. Chystané protestní shromáždění 28. 9. odsoudil jako údajnou akci na podporu „proruské a protizápadní orientace státu“. Co si o tom myslíte vy?

To, co si myslím o Kalouskovi už dlouho. Kdo slouží cizí moci, ten si nedovede představit, že někdo se rozhoduje samostatně a na základě vztahu k vlastní zemi, k její budoucnosti. Takto se v hlavách Fialy a dalších zrodili „ruští švábové“. Tím se jen sami přiznali k tomu, že slouhovství cizí moci, tj. kolaborantství, považují za jediný možný způsob působení v politice. V psychologii se tomu říká projekce.

Uplynulé víkendy lidé vyjadřovali zásadní nesouhlas s přístupem české politické reprezentace k řešení krize. Na Václavské náměstí přišly desítky tisíc lidí. Stávkovat měly v říjnu v plánu i odbory. Myslíte si, že od záměru ustoupí?

Přiznám se, že jsem nečekal takovou masu lidí, jaká se na Václaváku sešla. A nečekal jsem ani to, že budou převládat kvalifikované reakce shromážděných lidí na vystoupení řečníků. Organizátoři udělali dobře, že nejdříve nechali vystoupit odborníky. Ty budeme potřebovat. Víc než různé politické příštipkáře, kterým jde jen o sebeprosazení.

Proces sjednocování lidí k obraně našeho národa, který bohužel začíná až na úrovni zajištění základních existenčních podmínek našeho života, bude ještě dlouhý. Oprávněně se hovoří o vytváření koalice rozumu. Ten budeme hodně potřebovat. Otevřenost myslí a síla ducha jsou první oblastí, ve které musíme dosáhnout výraznou a rozhodující převahu. Jedním z předpokladů je pochopení toho, jakou podobu bude mít nový typ růstu a jak na něj přejít. Když se lidé, kterým dochází, o co jde, začnou spojovat, obohacovat se svým pohledem, těžit ze zkušeností, pak už cestu k nápravě nikdo nezastaví.