Podnikatelé, zvláště v některých oborech, to mají nyní těžké. Jsou dostatečně kompenzováni?

Myslím, že dostatečně kompenzovat je asi ani nejde. Ale snad to některým pomůže aspoň přežít. Vyjma lékáren a snad většiny internetových obchodů je skutečně situace většiny podnikatelů velmi obtížná a mnozí z nich svůj podnik pravděpodobně neudrží nad vodou. A zdaleka nejde jen o gastronomii, pohostinství nebo umělecké profese. Jde i o kadeřnice, kosmetičky, maséry, malé s. r. o. Těch oborů, kterým to zasáhlo do života fatálně, je mnoho. Sice se zde neustále mluví o kompenzacích, ale jak může být taková kompenzace pro OSVČ v podobě 500,- Kč na den dostatečná? To dělá cca 15 000,- Kč měsíčně. A z těchto peněz vám stát obratem ruky vezme minimálně 5896,- Kč, které jako OSVČ musíte zaplatit na zálohách na sociální a zdravotní pojištění.

Vy přece musíte platit mimo nájem provozovny zálohy na energie, telefon, silniční daň a spoustu dalších věcí, které vám nikdo neodpustí. A také musíte z něčeho žít. Pokud máte dítě do 10 let, dostanete ošetřovné 400,- Kč na den. A co když ne? Takové dítě nepotřebuje jíst, nepotřebuje nové boty a školní pomůcky (v dnešní době online výuky PC, internet)? To všechno něco stojí. A to vůbec nemluvím o tom, že další náklady jdoucí do desetitisíců jsou nájem bytu, opět energie, pojištění, musíte se nějak přepravovat. Tohle si spousta lidí vůbec neuvědomuje. My jsme těm lidem ze dne na den vzali zdroj obživy a o žádné adekvátní kompenzaci nemůže být ani řeč. To je třeba si uvědomit.

Co by jim nejvíce pomohlo?

Čelíme mimořádné události. Je jasné, že nepůjde o záležitost týdnů, ale potrvá ještě řadu měsíců. Dá se pochopit, že se jedná o situaci, na kterou jsme v jejím začátku nemohli být předem připravení. Ale epidemie je s námi již deset měsíců, to je doba dost dlouhá na to, aby úřady, nechci teď hovořit jen o vládě, zavedly efektivní systém fungování společnosti v této situaci. Role státu není v tom, aby opečovával pouze vybranou skupinu lidí a těm zajišťoval nevadnoucí životní úroveň. Stát má v ekonomice zajišťovat a vynucovat pravidla férové soutěže.

To by mělo platit i v době epidemie, jen s tím rozdílem, že by měl stát být schopen určovat podmínky, které je třeba dodržet, aby zůstala ekonomika v chodu a současně nedocházelo k hazardu se zdravím lidí. Ale i v takové situaci musí být každému měřeno stejným metrem, tedy nikoliv donutit zavřít všechny malé podniky a nechat otevřené jen velké řetězce, jak se to stalo u nás. Jak k tomu ti lidé přijdou? Majitel provozovny, kde se za den vystřídá pár lidí, se zpoza zavřených dveří dívá na narvané markety, užívající si předvánoční shon. Proč?

Na kahánku mají zvláště některé obory – třeba restaurace. Myslíte, že jich je moc, takže se nic nestane, když nějaké ubydou, jak tvrdí nejmenovaný odborář?

Myslím, že restaurací bylo tak akorát. Jinak by se přece neuživily, ne? Výrok předsedy Asociace samostatných odborů jsem zaznamenala s pohoršením. Nerozumím tomu, co pana Dufka, kromě vlastní nadutosti, vede k takovým výkřikům. Ve zdravé společnosti se zdravou ekonomikou o počtu restaurací rozhoduje zájem zákazníků, nikoliv odborářští bossové. Před vypuknutím epidemie jsme měli přesně tolik restaurací, kolik se jich zde dokázalo uživit. Do situace zasáhla epidemie, došlo k omezení sdružování i cestování, následně i k jejich nucenému uzavírání. Desítky tisíc lidí z restauratérství přišly o příjmy, připomínám, že ne vlastní vinou. Omezení dříve nebo později skončí a je v zájmu naší ekonomiky, aby se co nejdříve obnovil provoz postižených oborů včetně restaurací.

Lidé, kteří v těchto oborech pracují, mají nejen své rodiny nebo hypotéky, mají také svoje dodavatele, kteří jsou na nich závislí, majitele nemovitostí, kterým platí nájem, obchodníky, u kterých nakupují a v neposlední řadě odvádějí státu daně a odvody. Troufám si tvrdit, že každý jeden z nich je pro naši společnost o dost užitečnější než věčný odborář pan Dufek. A mimochodem dost mu v tomto názoru šlape na paty miliardář a poslanec za ANO pan Juříček, který by tyto lidi také velmi rád nahnal k pásům montoven. A to z důvodu, že tam prý jsou přece potřeba pro jemu podobnými lidmi vytvářené hodnoty. A takový člověk schvaluje zákony a opatření na půdě Parlamentu. To považuji pro společnost za o dost nebezpečnější.