Ze strany Ruska se ozvaly pohrůžky jadernými zbraněmi. Nakolik jsou takové hrozby reálné?
Rusko už před nějakou dobou řeklo, že přesune na Krym stíhací bombardéry, které jsou schopné nést jaderné zbraně. To je podle mne samozřejmě určitá forma ukazování svalů, ale přestože Putin v jednom rozhovoru řekl, že byl při obraně Krymu odhodlán jaderné zbraně použít, se nedomnívám, že by situace eskalovala tak daleko, abychom se blížili stavu z roku 1962, kdy svět stál na prahu jaderné války při karibské krizi.
Celkový kontext toho, jak NATO a Rusko postupují, ale není příliš dobrý. Žádná strana do války jít nechce, ale při současné koncentraci sil, při zvýšené aktivitě letectva a při přibližování se vzdušným prostorům druhé strany je zde velké riziko. Když se dělají provokace, k jakým dochází nad Pobaltím nebo nad Skotskem, může se také snadno stát, že dojde k nějaké nehodě nebo omylu, a při současné odhodlanosti obou stran může nastat nějaký malér. Státy se pak mohou nezadržitelně dostat do konfliktu, byť nevěřím, že v tuto chvíli by ze zainteresovaných velkých hráčů některý o válku usiloval.
Jak hodnotíte ruské rozhodnutí rozmístit v kaliningradské oblasti rakety Iskander?
Rusko hrozilo, že rozmístí Iskandery už v době, kdy se mluvilo o radaru v Česku. Současné rozhodnutí je jen pokračování této hry, kaliningradská oblast je jediná enkláva, kde Rusko sousedí s Polskem, a tedy i v tomto případě s NATO. Zase jde o určitou formu další eskalace napětí, je to další demonstrace síly a bude to znamenat další zvýšení napětí v Evropě, což může vést k riziku, které jsem už popsal. Vidím na obou stranách velmi málo ochoty zchladit krizi, málo ochoty k debatě, která by zabránila demonstracím síly a tomu, že napětí přeroste v konflikt. Iskandery jsou velmi moderní a obtížně likvidovatelné střely a jejich rozmístění nepochybně bude umocňovat již dnes dost hysterický postoj Poláků vůči Rusku. Pokud se nějak projeví, může následovat další reakce Ruska. Takovou eskalaci ale v Evropě vůbec nepotřebujeme.
Měl na zvyšování napětí vliv i u nás velmi emocionálně vnímaný průjezd amerického vojenského konvoje?
Podle mne to byla příliš velká bublina. Vláda jednoznačně neměla zvládnutou mediální strategii tohoto problému a řekl bych, že ta hlasitá menšina, která byla proti průjezdu konvoje, dostala poměrně velký prostor. Z vojenského hlediska to neznamenalo vůbec nic a mě by mnohem víc potěšilo, kdyby americký kongres přijal rezoluci a prohlášení, že platí článek 5 Washingtonské smlouvy, tedy že ozbrojený útok proti jedné nebo více ze členských zemí v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem. A aby Spojené státy zopakovaly, že jsou ochotné bránit NATO a společné hodnoty. Osobně bych ale průjezdu váhu nepřikládal ani jako deklaraci spojenectví, průjezd pěti set vojáků nemusí znamenat jednoznačnou ochotu přispět na pomoc v případě konfliktu. Nemyslím si ale, že by nyní Rusko chtělo napadnout nějakou pobaltskou zemi.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel