Jak se díváte na aktuální situaci v Argentině? Je nový prezident Milei „dalším Trumpem“? Dramatické rušení ministerstev, úřadů, devalvace měny – a přesto jej obyvatelé až freneticky podporují...
Bude určitě velmi zajímavé sledovat další ekonomický vývoj v Argentině i z toho důvodu, že se v uplynulých desetiletích ukázalo, že neoliberální či libertariánský ekonomický model, který prezident Javier Milei rázně prosazuje, nevedl k trvalému hospodářskému růstu a stabilitě, ale naopak ke stagnaci, deindustrializaci a nadvládě spekulativního finančního kapitálu. Sporná je podle mého názoru rovněž Mileiho snaha o dolarizaci argentinské ekonomiky a rozhodnutí nevstoupit do BRICS. Na druhé straně Argentina skutečně potřebuje zvýšit míru hospodářské svobody a významně snížit etatismus. Argentina náležela v minulosti k nejzámožnějším zemím. Její hrubý domácí produkt na osobu byl před druhou světovou válkou vyšší než ve většině západoevropských států a podle některých odhadů byla Argentina roku 1895 vůbec nejbohatší zemí světa. Za hlavní příčinu dlouhodobé stagnace a pádu do chudoby je pokládána neefektivní korporativní hospodářská politika prezidenta Juana Dominga Peróna v letech 1946 až 1955 a 1973 až 1974, represe a korupce v době vojenských vlád nebo přílišná závislost na jedné komoditě – zpracování hovězího masa. Argentina a další státy Latinské Ameriky byly rovněž do určité míry po roce 1945 obětí mezinárodního hospodářského systému, který se zrodil na konferenci v Bretton Woodu a k jehož pilířům náleží Světová banka a Mezinárodní měnový fond kontrolované Spojenými státy americkými. Uvedené instituce cílenou měnovou a neomalthuziánskou politikou bránily zemím globálního Jihu uskutečnit reformy zaostalého a nevýkonného zemědělství, podporovaly především těžbu a zpracování primárních surovin a v zásadě zmrazily produktivní a intelektuální potenciál uvedených regionů. Globální Jih potřebuje silné, kompetentní a patriotické vůdce. Zda k nim Javier Milei náleží, se teprve ukáže.
Předsednictví Rady EU se má v červenci ujmout Maďarsko. To bude pro EU jistě další problém se skřípěním zubů...
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala