Ze tří prezidentů samostatné České republiky je to už druhý, proti kterému je v Senátu sepisována ústavní žaloba. I ústavodárce přitom jasně říkal, že se jedná o krajní ústavní prostředek, který se má využívat mimořádně. Co tato ochota využívat takto často krajní prostředek vypovídá o senátorech a vůbec o právní kultuře a úctě k Ústavě?
Senátoři, kteří chtějí žalovat prezidenta, nepochopili podstatu demokracie, kde se politické spory rozhodují u volebních uren a ne v soudních síních. Politicky nesouhlasí s prezidentem Milošem Zemanem, ale ten byl dvakrát zvolen v přímých volbách. Chce-li někdo, aby prezident dělal jinou politiku, musí přesvědčit voliče, aby zvolili jiného prezidenta. Ovšem voliči zvolili Miloše Zemana, protože souhlasí s jeho politickými postoji. Přitom účast u voleb prezidentských výrazně převyšuje účast u voleb senátních. Senátoři mají mnohem menší demokratickou legitimitu než prezident republiky. Senátoři žalobou na prezidenta před soud staví většinu voličů, kteří volili Miloše Zemana.
Má podle vás ústavní žaloba pro velezradu, tak jak ji vykládají senátoři z klubu STAN, šanci na úspěch?
Nemá. Absolutní většina senátorů i poslanců bude respektovat demokratická pravidla a žalobu nepodpoří. Nebude vůbec podána. A není-li žalobce, není soudce.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo