Podle předsedy petičního výboru Senátu Jiřího Drahoše existují oprávněné obavy o nezávislost veřejnoprávních médií a zejména v poslední době zesilují tlaky snažící se ovlivňovat a omezovat činnost médií veřejné služby. Máte při znalosti mediálního prostředí stejný názor?
Víte, mě štve, že se veřejnoprávní média stala předmětem politického boje. Bojovníkům o Českou televizi vůbec nejde, jde jim o to, nahnat snadné politické body.
Proč myslíte?
Televizi a rozhlasu rozumí každý a je kolem nich plno emocí. Pan Jandák je hrubý na pana Černého, což velmi pobouří zastánce pana Černého, ale ti už zase neřeknou, že se jednalo o jeho reakci na urážku pana Černého. Ti samí lidé neřeší nehorázné výroky radního ČT pana Šarapatky jen proto, že ho považují za člověka na straně České televize, ale zaútočí proti panu Jaklovi proto, že ho považují za nepřítele ČT... No nezapojte se do takovýchto tahanic. Publicitu máte jistou.
Proč jste na svém facebooku podpořil Davida Smoljaka při jeho kampani do Senátu, když on je jedním z iniciátorů petice Braňme média veřejné služby?
Zrovna minulý týden jsme s Halinou Pawlovskou vzpomínali na to, jak jsme s Davidem v roce 89, ještě s dramatikem Ivanem Bednářem a produkční Irenou Schmitzerovou dělali v televizi v redakci zábavy revoluci.
Dobře, ale David Smoljak nepřímo o vás na svém facebooku napsal: „A už vůbec jsem netušil, že na uvolněná místa v mediálních radách začnou usedat téměř výhradně lidé, kteří se nebudou tajit snahou přitáhnout těmto médiím pořádně uzdu.“ Chcete médiím přitáhnout uzdu?
Chybí tady noviny, které by plnily veřejnoprávní službu? Chybí tady nakladatelství, které by vydávalo veřejnoprávní knihy? Filmové studio, které by točilo veřejnoprávní filmy? Nejsem proti tomu, aby tady byla veřejnoprávní televize, ale jsem proti tomu, aby se vytvářel dojem, že je konec demokracie, když tu Česká televize nebude.
Co vám na ní vadí?
Česká televize je hybrid, něco mezi komerčním a veřejnoprávním subjektem. ČT dostává od státu bezprecedentní rozpočet, ale přitom se stejně jako privátní média snaží získat co největší podíl na trhu. Hospodaří s rozpočtem přes sedm miliard, druhá nejsilnější televize TV NOVA hospodaří zhruba s polovinou této částky. Při takhle velké tržní síle samozřejmě Česká televize zásadním způsobem televizní trh určuje.
Bývalý ředitel Ivo Mathé v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl: „Politici nikdy myšlenku ovládat Českou televizi neopustili. Oni se cítí být akcionáři České televize. Což je ovšem hluboký omyl. Česká televize je službou veřejnosti, a ne poslancům.“ Kdo tedy odpovídá za ČT?
Samozřejmě stát. Pokud někoho nechává hospodařit se sedmi miliardami veřejných peněz, někdo musí za to hospodaření převzít před veřejností odpovědnost. Jak to asi může udělat veřejnost sama? Ve světě existují různé modely.
První je model vládní, kdy přebírá odpovědnost některý orgán vlády, třeba ministerstvo. Často se o tom mluví, že to tady má být cílem. Nevidím žádné snahy tento model nastolit. Další je model parlamentní, pak je model občanský, který zapojuje občanskou společnost – osobnosti z kultury a sportu, a ten se pojí ještě s nějakým jiným modelem. V zásadě je to princip, který u nás máme.
A pak je model profesní, kdy televizi ovládnou profesní skupiny – novináři, kameramani, režiséři, scenáristé... a to je model, po kterém volají lidé, kteří jsou profesně s televizí spojení.
Třeba novopečený senátor za Prahu 9 a iniciátor už zmíněné petice David Smoljak je scenárista, nemýlím se?
Dostávám mnoho zpráv od renomovaných televizních tvůrců, kteří tvrdí, že Česká televize je jen pro někoho. Ocituji jednoho významného pana režiséra, který sice souhlasil, abych jeho jméno uvedl, ale já to neudělám, abych mu definitivně nezablokoval zakázky na Kavčích horách:
„Vždy jsem skálopevně věřil ve smysl, strukturu, a hlavně v jakýsi nepsaný morální kredit média veřejné služby – ČT. Jenže památnou ‚televizní revolucí‘, pokusem jisté skupiny nejen politicky uchopit televizi, ale především se udržet u zdrojů peněz, se to všechno zbouralo a další léta už jen korodovalo do současného stavu.“
Myslím, že to dostatečně vypovídá o mém odporu ke snahám vybraných profesních skupinek ovládnout Českou televizi, ale přitom čerpat veřejné peníze. Kombinaci parlamentní kontroly a občanského principu, kterou tady máme, považuju za optimální.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník